Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 3. 2014, čj. 3 Cmo 3/2014-86
Předběžné opatření je procesní institut výjimečný. Hlavně proto, že o návrhu rozhoduje soud „od stolu“, bez nařízení jednání, tedy bez dokazování a jen na základě skutečností uvedených v návrhu a připojených příloh. Z návrhu ve spojení s předloženými důkazy (kupříkladu fotografiemi, listinnými důkazy, nosiči dat s obrazovými záznamy) musí prokazatelně vyplývat, že je nutné zatímně upravit poměry nebo zabránit zmaření exekuce. Jen tehdy může soud předběžně (a zatímně) zasáhnout do práv povinného – často chráněných i v ústavně právní rovině.
V tomto případě šlo o svobodu slova a projevu (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod: „Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.“). Konkrétně – v dnešní době o velmi aktuální problematiku – zveřejňování informací na internetu v rámci veřejně sdílených reportáží (zadarmo). Z rozhodnutí vrchního soudu se zdá, že se zřejmě musíme smířit s „tónem“ investigativních reportáží, byť jejich duch a celkové vyznění nemusí být vždy na první pohled právě fér (v tomto případě šlo o internetovou televizi Stream.cz. a seriál zaměřený na ochranu spotřebitelů).
Avšak jen informace hrubě vybočující z pravidel vyvážené reportáže může být důvodem pro zásah do svobody projevu a „stažení“ této reportáže z internetu předběžným opatřením. Je však otázkou, jak se proti takovým reportážím bránit v dnešní „rychlé“ době, v níž jen stěží bude někoho zajímat omluva zveřejněná za několik měsíců (let), uspěje-li navrhovatel s následnou žalobou v řízení ve věci samé. Na to vrchní soud neodpovídá. Ale mediální doba si podobné reportáže zřejmě žádá.
Diskuze k článku ()