Opomenutí informací o právu odstoupit od smlouvy
Spotřebitel nemusí nic platit ani v případě, že odstoupí od smlouvy, která již byla splněna
Obchodník musí nést náklady, které mu vznikly z důvodu plnění smlouvy během lhůty pro odstoupení od této smlouvy
Spotřebitel uzavřel s podnikem smlouvu o poskytování služeb, jejímž předmětem byla rekonstrukce elektroinstalace v jeho domě. Podnik však spotřebitele neinformoval o jeho právu odstoupit od smlouvy, které mu v zásadě náleží po dobu 14 dnů z důvodu, že smlouva byla uzavřena mimo obchodní prostory podniku.
Po splnění smlouvy vystavil podnik spotřebiteli příslušnou fakturu. Ten ji neuhradil, nýbrž odstoupil od smlouvy. Tvrdí, že jelikož jej podnik opomněl informovat o jeho právu odstoupit od smlouvy a práce byly uskutečněny před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy (která se v případě takového opomenutí prodlužuje o jeden rok), neměl podnik nárok na zaplacení ceny.
Německý soud, jenž ve sporu o tuto pohledávku rozhoduje, má za to, že podle ustanovení německého práva přijatých k provedení směrnice o právech spotřebitelů nenese spotřebitel náklady za službu poskytnutou před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, pokud obchodník tohoto spotřebitele o jeho právu na odstoupení od smlouvy neinformoval.
Uvedený soud si však klade otázku, zda tato směrnice vylučuje jakékoli právo obchodníka na „náhradu“, a to i v případě, že uvedený spotřebitel uplatnil své právo odstoupit od smlouvy až po splnění smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory. Tím by totiž bylo spotřebiteli umožněno získat majetkový prospěch, což by bylo v rozporu se zásadou zákazu bezdůvodného obohacení, která je obecnou zásadou unijního práva. Zmíněný soud proto požádal Soudní dvůr o příslušný výklad uvedené směrnice.
Soudní dvůr rozsudkem z dnešního dne odpověděl, že spotřebitel je osvobozen od jakékoli povinnosti zaplatit za plnění poskytnutá v rámci plnění smlouvy o poskytování služeb uzavřené mimo obchodní prostory, pokud jej dotyčný obchodník neinformoval o jeho právu odstoupit od smlouvy a tento spotřebitel uplatnil své právo odstoupit od smlouvy po jejím splnění.
Právo odstoupit od smlouvy má chránit spotřebitele ve specifickém kontextu uzavření smlouvy mimo obchodní prostory. V tomto kontextu totiž může být spotřebitel více vystaven psychologickému nátlaku nebo vůči němu může být využito momentu překvapení. Informace o právu odstoupit od smlouvy má tudíž pro spotřebitele zásadní význam a umožňuje mu se informovaně rozhodnout, zda smlouvu uzavře, či nikoliv.
Pokud jde o otázku majetkového prospěchu, jejž spotřebitel takto získal, a o otázku zákazu bezdůvodného obohacení, Soudní dvůr připomněl, že cílem směrnice je zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele. Tento cíl by přitom byl ohrožen, kdyby bylo umožněno, aby spotřebiteli v návaznosti na jeho odstoupení od smlouvy o poskytování služeb uzavřené mimo obchodní prostory mohly vzniknout náklady, které nejsou ve směrnici výslovně uvedeny.
Převzato z tiskové zprávy Evropského soudního dvora
Celý text rozsudku C-97/22
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
