Pracovnělékařské služby – lékařské prohlídky a co dál?

Pracovnělékařské služby jsou jedním ze základních stavebních kamenů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zdraví při práci je obecně pojímáno jako nejvyšší stupeň tělesné, duševní a sociální pohody zaměstnanců[1], kterých jsou v České republice 4 miliony[2]. Zhruba 10 % z nich přitom pracuje ve významně rizikovém pracovním prostředí.[3]

JUDr. Bc. Klára Rücklová (Švandelíková)advokátka , GHS Legal, s.r.o.

V právní úpravě bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) je promítnuta ochranná funkce pracovního práva a jejím cílem je eliminovat rizika představující nebezpečí pro životy a zdraví zaměstnanců při výkonu práce.[4] Zaměstnavatel je v každém případě povinen zajistit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost odpovídá jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, a je povinen plnit celou řadu povinností na úseku BOZP.

Partnerem, který pomáhá zaměstnavateli tyto povinnosti zodpovědně plnit, je poskytovatel pracovnělékařských služeb, který svými odbornými znalostmi přispívá k eliminaci zdravotních rizik, jimž jsou zaměstnanci při výkonu práce vystaveni, k udržení jejich zdravotní způsobilosti a k dlouhodobému udržení jejich pracovní schopnosti.[5] Uvedené je nejen v souladu se zájmy samotných zaměstnanců, ale také v souladu s hospodářskými a ekonomickými zájmy zaměstnavatelů. Zájem na ochraně života a zdraví zaměstnanců je dokonce zájmem celospolečenským.[6] Činnost poskytovatele pracovnělékařských služeb je navíc v mnohých případech nezbytným předpokladem pro platnost právních jednání v pracovněprávních vztazích. Z výše uvedeného vyplývá, že je důležité věnovat BOZP, resp. institutu pracovnělékařských služeb, náležitou pozornost. 

Pracovnělékařské služby přitom nezahrnují pouze pracovnělékařské prohlídky a vydávání lékařských posudků, jak se veřejnost občas mylně domnívá – povinnosti a kompetence poskytovatele pracovnělékařských služeb jsou mnohem širší, jak si ukážeme dále.

Vymezení pracovnělékařských služeb

Legální definici pracovnělékařských služeb obsahuje ust. § 53 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „ZSZS“). Jde o zdravotní služby preventivní, zahrnující tři součásti, které budou blíže rozebrány níže:

  1. hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění pracovnělékařských prohlídek, které jsou preventivními prohlídkami, a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci;
  2. poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci; a 
  3. dohled, který má být pravidelně vykonáván na pracovištích a nad výkonem práce.[7]

Při výkladu pojmu je taktéž možné nahlédnout do Úmluvy Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“) č. 161, o závodních zdravotních službách, podle níž jde o služby preventivního charakteru, které jsou doplněny o poradenství pro zaměstnavatele, pracovníky a jejich zástupce v podniku. Závodní zdravotní služby[8] jsou podle uvedené úmluvy orientovány na vytvoření a udržení bezpečného a zdravého pracovního prostředí a na přizpůsobení práce schopnostem pracovníků, s přihlédnutím k jejich tělesnému a duševnímu zdraví.

Pracovnělékařské služby pro zaměstnance a osoby ucházející se o zaměstnání zajišťuje zaměstnavatel prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, kterého si sám zvolí (jistou odchylku tvoří tzv. registrující poskytovatel, tedy praktický lékař zaměstnance, pokud jde o práce konané v tzv. čisté kategorii první[9]; i v tomto případě je však volba, zda zaměstnance vyšle k praktickému lékaři nebo ke svému smluvnímu poskytovateli, na zaměstnavateli). 

Poskytovatel je, aniž by byl v tomto směru jakkoli vázán pokyny zaměstnavatele, oprávněn posuzovat zdravotní způsobilost jednotlivých zaměstnanců či osob ucházejících se o práci, a současně dohlíží na plnění povinností zaměstnavatele v oblasti BOZP.[10]

Zaměstnavatel je v zásadě povinen zajistit všechny tři součásti pracovnělékařských služeb.[11] Výjimkou je situace, kdy jsou všichni zaměstnanci u zaměstnavatele zařazeni do tzv. čisté kategorie první, u nichž může pracovnělékařské prohlídky provádět registrující poskytovatel; v takovém případě je zaměstnavatel povinen smluvně zajistit poradenskou a dohledovou činnost pouze v případě, že je to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců.[12] 

Podle ust. § 4 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (dále jen „vyhláška PLS“), je nutné rozsah pracovnělékařských služeb u zaměstnavatele stanovit s ohledem na zdravotní náročnost vykonávaných prací podle jejich zařazení do kategorií stanovených zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „ZOVZ“), podle obsahu činností, pro jejichž výkon jsou stanoveny požadavky v části II přílohy č. 2 vyhlášky PLS nebo jiným právním předpisem, a podle doby potřebné k jejich zajištění. Doba potřebná k provádění pracovnělékařských služeb je upravena v příloze č. 1 vyhlášky PLS.

1. Hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání

Zaměstnavatel je podle ust. § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“) povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti. Zaměstnavatel tak může zaměstnanci přidělovat výhradně práci, která odpovídá jeho zdravotní kondici. Připustí-li, aby zaměstnanec vykonával práci, ke které není zdravotně způsobilý, může mu být za přestupek uložena pokuta až 2 miliony korun[13], resp. nerespektuje-li při zařazení zaměstnance k práci závěry lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, hrozí mu pokuta až 1 milion korun.[14]

Zákon262/2006 Sb. Zákon zákoník práce
§ 103

(1) Zaměstnavatel je povinen
a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,
b) informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis 32),
c) zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají platný zdravotní průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze,
d) sdělit zaměstnancům, u kterého poskytovatele pracovnělékařských služeb jim budou poskytnuty pracovnělékařské služby a jakým druhům očkování a jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví,
e) nahradit zaměstnanci, který se podrobí pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d), případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem,
f) zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů 32), zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště,
g) zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí,
h) jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte,
i) umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
j) zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci,
k) nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců,
l) zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy 33).

Informace a pokyny musí být zajištěny vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

(2) Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, a dále
a) při změně
1. pracovního zařazení,
2. druhu práce,
b) při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů,
c) v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

(3) Zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu.

(4) Zaměstnavatel je povinen těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu přizpůsobovat na pracovišti prostory pro jejich odpočinek.

(5) Zaměstnavatel je povinen pro zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, zajišťovat na svůj náklad technickými a organizačními opatřeními, zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, vyhrazování pracovních míst, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání.

------------------------------------------------------------------
32) § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
33) Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.


Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů

Závěr o zdravotní způsobilosti zaměstnance k výkonu práce má zásadní vliv na vznik, změnu i zánik pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnavatel obvykle nedisponuje odbornými znalostmi, na jejichž základě by byl schopen posoudit zdravotní způsobilost zaměstnance, a současně není zpravidla oprávněn od zaměstnance žádat informace o jeho zdravotním stavu.[15] Poskytovatel pracovnělékařských služeb však potřebné odborné znalosti má, a je proto schopen konfrontovat informace získané od zaměstnavatele či vlastní činností, týkající se povahy práce a pracovního prostředí, se zdravotním stavem zaměstnance. Výsledkem procesu hodnocení zdravotní způsobilosti zaměstnance k vykonávané práci je některý ze zákonem stanovených posudkových závěrů.[16]

Obsahem pracovnělékařských služeb je při hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání podle ust. § 2 písm. a) vyhlášky PLS zejména zjišťování vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na jejich zdravotní stav a vývoj zdravotního stavu a posouzení zdravotní způsobilosti k práci, a to při pracovnělékařských prohlídkách, kterými jsou podle ust. § 9 vyhlášky PLS vstupní prohlídka, periodická a mimořádná prohlídka, a dále prohlídka výstupní a následná. Vyhláška PLS stanoví účel jednotlivých prohlídek a případy, kdy je nutné pracovnělékařskou prohlídku podstoupit; my se jim budeme věnovat v některém z dalších článků.

Vyhláška PLS počítá s tím, že poskytovatel pracovnělékařských služeb v rámci hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání provádí také další činnosti, jako zpracování rozborů vzniku a příčin pracovních úrazů a výskytu nemocí z povolání nebo hodnocení výsledků studií rizikových faktorů a pracovních podmínek.[17] 

2. Poradenská činnost

Poradenská činnost se jako součást pracovnělékařských služeb zaměřuje na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací. Nedílnou součástí je také školení v poskytování první pomoci.[18] Poradenská činnost je rovnocenná s ostatními součástmi pracovnělékařských služeb a zaměstnavatel by jí tak neměl opomíjet. Smlouva uzavřená mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem pracovnělékařských služeb by proto zpravidla měla obsahovat taktéž závazek poskytovatele vykonávat pro zaměstnavatele poradenskou činnost.[19] 

Obsahově tuto oblast pracovnělékařských služeb blíže vymezuje ust. § 2 písm. b) vyhlášky PLS. Poskytovatel pracovnělékařských služeb poskytuje poradenství například v problematice ergonomie, psychologie práce, režimu práce a odpočinku nebo při stanovení výkonových norem. Odborné znalosti poskytovatele pracovnělékařských služeb mohou být zohledněny také při projektování, výstavbě a rekonstrukci pracovišť a dalších zařízení zaměstnavatele či při zavádění nových technologií, látek a postupů. Vyhláška PLS uvádí celou řadu dalších oblastí, ve kterých může poskytovatel pracovnělékařských služeb dávat rady zaměstnavateli. 

Zapojení poskytovatele pracovnělékařských služeb může zaměstnavatel využít také při školení zaměstnanců v první pomoci. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je zaměstnavatel povinen zajistit prostorové a konstrukční uspořádání a vybavení pracovišť takovým způsobem, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska BOZP odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům. Pracoviště mají být náležitě vybavena, včetně prostředků pro poskytnutí první pomoci, v rozsahu dohodnutém s příslušným poskytovatelem pracovnělékařských služeb, a dále prostředky pro přivolání poskytovatele zdravotnické záchranné služby. Také při zpracování návrhu náležitého vybavení pracoviště je věc vhodné konzultovat s poskytovatelem.

3. Dohledová činnost

Ačkoli je vztah mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem pracovnělékařských služeb vztahem horizontálním, je poskytovatel pracovnělékařských služeb nadán dohledovými pravomocemi. Důvodem je důležitost a citlivost oblasti BOZP.[20]

Poskytovatel je podle ust. § 57 odst. 1 písm. c) ZSZS povinen provádět pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci nejméně v rozsahu stanoveném vyhláškou PLS, případně jinými právními předpisy. Podle ust. § 2 písm. c) vyhlášky PLS je obsahem dohledové činnosti:

  • pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce za účelem zjišťování a hodnocení rizikových faktorů,
  • dohled v zařízení závodního stravování a dalších zařízeních zaměstnavatele,
  • hodnocení rizik s využitím informací o míře expozice rizikovým faktorům při výkonu práce a výsledků analýzy výskytu nemocí z povolání, pracovních úrazů a nemocí souvisejících s prací, a 
  • spolupráce při vypracování návrhů pro zaměstnavatele na odstranění zjištěných závad, včetně návrhu na zajištění měření rizikových faktorů pracovních podmínek. 

Pravidelný dohled se podle ust. § 3 odst. 2 vyhlášky PLS vykonává na všech pracovištích zaměstnavatele nejméně jednou za kalendářní rok, případně[21] jednou za 2 kalendářní roky. Při tomto pravidelném dohledu musí být zohledněna náročnost vykonávané práce a charakter podmínek na pracovištích zaměstnavatele.[22] Je-li zaměstnavatelem agentura práce, provádí poskytovatel pracovnělékařských služeb pravidelný dohled na pracovištích uživatele.

Zákon navíc poskytovateli ukládá oznamovací povinnost směrem k zaměstnavateli a příslušným kontrolním orgánům. Poskytovatel je podle ust. § 57 odst. 1 písm. e) ZSZS povinen neprodleně oznamovat zaměstnavateli zjištění závažných nebo opakujících se skutečností negativně ovlivňujících BOZP. V případě, že poskytovatel zjistí, že zaměstnavatel nepostupuje v souladu s lékařskými posudky nebo přes opakované upozornění neplní povinnosti v oblasti BOZP, je podle ust. § 57 odst. 1 písm. f) ZSZS povinen podat podnět kontrolním orgánům k vykonání dozoru na pracovišti zaměstnavatele, a to v případě, že je ohroženo zdraví zaměstnanců. Porušení oznamovací povinnosti je přestupkem s možnou pokutou až 200 tisíc korun.[23] Poskytovatel však není podle zákona oprávněn ukládat zaměstnavateli závazné pokyny či mu výkon práce zakázat.[24]

Závěrem

Jak je z výše uvedeného zřejmé, pracovnělékařské služby mají mnohem větší záběr, než si mnozí zaměstnavatelé uvědomují. Obzvláště ti, kteří zaměstnávají zaměstnance i v jiné než tzv. čisté kategorii první, a kteří poskytovatele pracovnělékařských služeb využívají pouze k pracovnělékařským prohlídkám, by měli zpozornět a podrobit svou zavedenou praxi revizi.


[1] Šubrt, B., Tuček, M. Pracovnělékařské služby: povinnosti zaměstnavatelů a lékařů. 3. zásadně doplněné vydání. Olomouc: ANAG, 2017, s. 12 a 13.

[2] Ve 2. čtvrtletí roku 2020 šlo úhrnem o 3 955,4 tis. osob. Počet zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy podle CZ-NACE (přepočtené počty). Český statistický úřad [online]. 21.08.2020 [cit. 2020-10-21]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/123059654/11002420q221.pdf/f6a15779-ef2d-4126-bfc4-42f11a8dc110?version=1.1.

[3] Op. cit. sub 1, s. 14.

[4] Pichrt, J., Stádník, J. in: Bělina, M., Drápal, L. a kol. Zákoník práce. Velký komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 575.

[5] Tamtéž, s. 602.

[6] Tamtéž, s. 575, 602 a 603.

[7] Obsah jednotlivých součástí pracovnělékařských služeb blíže vymezuje ust. § 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

[8] Anglická verze Úmluvy MOP č. 161 hovoří o „Occupational Health Services“, tj. volně přeloženo jako služby v oblasti ochrany zdraví při práci.

[9] Tzv. čistá kategorie první – jde o práce zařazené do kategorie první podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a není-li součástí těchto prací činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy.

[10] Tomšej, J. Pracovnělékařské služby. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2018, s. 11.

[11] Op. cit. sub 1, s. 67 a 68.

[12] Ust. § 54 odst. 2 písm. b) ZSZS.

[13] Ust. § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen „ZIP“) ve spojení s ust. § 17 odst. 2 písm. d) ZIP, resp. ust. § 30 odst. 1 písm. f) ZIP ve spojení s ust. § 30 odst. 2 písm. d) ZIP.

[14] Ust. § 92h odst. 7 písm. d) ZOVZ ve spojení s ust. § 92h odst. 9 písm. c) ZOVZ.

[15] Op. cit. sub 10, s. 12.

[16] Tamtéž, s. 13.

[17] Viz ust. § 2 písm. a) vyhlášky PLS.

[18] Ust. § 53 odst. 1 ZSZS a ust. § 2 písm. b) vyhlášky PLS.

[19] Op. cit. sub 10, s. 14.

[20] Tamtéž, s. 15.

[21] Jde-li o práce zařazené do kategorie první podle ZOVZ a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny v části II přílohy č. 2 k vyhlášce PLS nebo jiným právním předpisem.

[22] Ust. § 3 odst. 3 vyhlášky PLS.

[23] Ust. § 90 odst. 4 písm. a), resp. písm. b) ZSZS.

[24] Op. cit. sub 10, s. 16.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři