Pracovnělékařské služby – lékařské prohlídky a co dál?
Pracovnělékařské služby jsou jedním ze základních stavebních kamenů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zdraví při práci je obecně pojímáno jako nejvyšší stupeň tělesné, duševní a sociální pohody zaměstnanců[1], kterých jsou v České republice 4 miliony[2]. Zhruba 10 % z nich přitom pracuje ve významně rizikovém pracovním prostředí.[3]
V právní úpravě bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) je promítnuta ochranná funkce pracovního práva a jejím cílem je eliminovat rizika představující nebezpečí pro životy a zdraví zaměstnanců při výkonu práce.[4] Zaměstnavatel je v každém případě povinen zajistit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost odpovídá jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, a je povinen plnit celou řadu povinností na úseku BOZP.
Partnerem, který pomáhá zaměstnavateli tyto povinnosti zodpovědně plnit, je poskytovatel pracovnělékařských služeb, který svými odbornými znalostmi přispívá k eliminaci zdravotních rizik, jimž jsou zaměstnanci při výkonu práce vystaveni, k udržení jejich zdravotní způsobilosti a k dlouhodobému udržení jejich pracovní schopnosti.[5] Uvedené je nejen v souladu se zájmy samotných zaměstnanců, ale také v souladu s hospodářskými a ekonomickými zájmy zaměstnavatelů. Zájem na ochraně života a zdraví zaměstnanců je dokonce zájmem celospolečenským.[6] Činnost poskytovatele pracovnělékařských služeb je navíc v mnohých případech nezbytným předpokladem pro platnost právních jednání v pracovněprávních vztazích. Z výše uvedeného vyplývá, že je důležité věnovat BOZP, resp. institutu pracovnělékařských služeb, náležitou pozornost.
Pracovnělékařské služby přitom nezahrnují pouze pracovnělékařské prohlídky a vydávání lékařských posudků, jak se veřejnost občas mylně domnívá – povinnosti a kompetence poskytovatele pracovnělékařských služeb jsou mnohem širší, jak si ukážeme dále.
Vymezení pracovnělékařských služeb
Legální definici pracovnělékařských služeb obsahuje ust. § 53 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „ZSZS“). Jde o zdravotní služby preventivní, zahrnující tři součásti, které budou blíže rozebrány níže:
- hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění pracovnělékařských prohlídek, které jsou preventivními prohlídkami, a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci;
- poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci; a
- dohled, který má být pravidelně vykonáván na pracovištích a nad výkonem práce.[7]
Další články
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.



