Obchodní právo

Ačkoli stávající právní úprava umožňuje sankcionovat obchodní korporace, které řádně nezakládají do sbírky listin obchodního rejstříku svoje účetní závěrky, velká část z nich tuto povinnost neplní. To se má však navrhovanou novelou změnit.

Akvizice společnosti je pro mnohé investory velmi atraktivní oblastí, může však být komplikovaná a časově náročná. Je proto dobré pečlivě zvážit všechna rizika a předejít tak nečekaným situacím.

Podle § 184 odst. 1 z. o. k. platí, že: „Termín konání valné hromady a její pořad se společníkům oznámí písemně nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, neurčí-li společenská smlouva jinak; součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady.“ Pozvánku je třeba zaslat na adresu společníka uvedenou v seznamu společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak (§ 184 odst. 2 z. o. k.).

Předmětem následujícího příspěvku bude ohlédnutí za relativně „čerstvým“ rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), které se věnovalo otázce souhlasu valné hromady s uzavřením rozhodčí smlouvy. Rozhodnutí Nejvyššího soudu se sice týká „staré“ právní úpravy, reprezentované zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jeho závěry lze však plně vztáhnout i do současné právní praxe.

Ačkoliv jsou zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, (dále jen „ZOK“) v účinnosti déle než čtyři roky, diskuze v odborných kruzích se stále nevyhýbají sporům, a to ani v základních principech, jako je smluvní volnost ve stanovách akciové společnosti.

Ačkoliv jsou zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, (dále jen „ZOK“) v účinnosti déle než čtyři roky, diskuze v odborných kruzích se stále nevyhýbají sporům, a to ani v základních principech, jako je smluvní volnost ve stanovách akciové společnosti.

Jak známo, akciové společnosti mohou nově vydávat zvláštní druhy akcií. Jedním z takových případů jsou pak směnitelné (convertible shares) a vykupitelné akcie (redeemable shares). V české korporační praxi se lze s nimi setkat spíše výjimečně. Hojně jsou však využívány v zahraniční, zejména v angloamerickém prostředí. Co je jejich podstatou?

Předmětem tohoto článku je stručný popis doktríny průniku, vycházející zejména z německé jurisdikce, a to konkrétně tzv. průniku za účelem odpovědnosti (pro účely tohoto článku dále jen „doktrína průniku“) a posouzení možnosti aplikace doktríny průniku v českém korporačním právu.

Dne 11. 4. 2018 přijal velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 ve věci přípustnosti tzv. pravých souběhů (dále také jako „Rozhodnutí“), které přináší (snad) konečnou odpověď na otázku přípustnosti podřízení smluv o výkonu funkce členů statutárních orgánů zákoníku práce.

Společnost s ručením omezeným je nejčastěji se vyskytující formou obchodní společnosti v České republice, její založení však není úplně jednoduché a někdy může být také poměrně časově náročné, zvláště v porovnání se zahraničím, kde je v určitých státech možné založit obdobu české společnosti s ručením omezeným dokonce za jediný den. Níže jsme proto připravili stručný přehled, jaké kroky je pro úspěšné založení s.r.o. třeba učinit.

Nejvyšší soud v nedávné době změnil již desítky let ustálenou rozhodovací praxi, podle které byla pracovní smlouva uzavřená mezi členem statutárního orgánu obchodní společnosti (jednatelem, členem představenstva) a společností považována neplatnou. Ačkoli se toto rozhodnutí týká předchozí právní úpravy (úpravy obchodního zákoníku), lze jej aplikovat i na tu současnou, tedy na vztahy založené za účinnosti zákona o obchodních korporacích.

Ve svém příspěvku bych se chtěl zaměřit na základní otázky týkající se různých druhů akcií a podílů a s tím související posuny v korporačním právu. Od roku 2014 není v korporačním právu patrně žádné jiné téma či institut, který by prošel radikálnějším vývojem, a to především názorovým. Došlo k obrovskému posunu v nahlížení na možnosti, jakým způsobem lze vytvářet různé druhy podílu a akcií.

Při úvaze o smluvní volnosti nelze v případě akciové společnosti nevyjít ze skutečnosti, že se její povaha odvíjí od smluvního základu. Slovy R. Pelikána je totiž obchodní korporace hypostazovanou, zvěcněnou smlouvou. Ač není teorie smluvní povahy zakladatelského právního jednání společnosti v zahraničí přijímána zcela bez výhrad, v českém prostředí se o ni, až na výjimky, spory nevedou.

Při úvaze o smluvní volnosti nelze v případě akciové společnosti nevyjít ze skutečnosti, že se její povaha odvíjí od smluvního základu. Slovy R. Pelikána je totiž obchodní korporace hypostazovanou, zvěcněnou smlouvou. Ač není teorie smluvní povahy zakladatelského právního jednání společnosti v zahraničí přijímána zcela bez výhrad, v českém prostředí se o ni, až na výjimky, spory nevedou.

V německy mluvících zemích je běžné, že člen statutárního orgánu zastupuje společnost společně spolu s prokuristou. Připouští toto i česká právní úprava?

Koncem dubna představil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) nový postup pro stanovování výše pokut za porušení soutěžního zákona. ÚOHS uvádí, že zohlednil své poznatky z praktické aplikace pravidel i judikaturu správních soudů. Zároveň varuje, že od 24. 4. 2018 bude moci díky novým pravidlům ukládat výrazně tvrdší tresty. V tomto článku Vám krátce přiblížíme nejzásadnější změny tohoto dokumentu.

Akciová společnost je vedle společnosti s ručením omezeným formou kapitálové společnosti, přičemž u akciové společnosti se jednotlivé kapitálové prvky projevují výrazněji. Samotnou úpravu akciových společností nalezneme zakotvenou především v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, konkrétně v ustanoveních § 243-551. Nemůžeme však opomenout ani obecná ustanovení o právnických osobách, která se nacházejí v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to konkrétně v ustanoveních §118 a následujících.

Akciová společnost je vedle společnosti s ručením omezeným formou kapitálové společnosti, přičemž u akciové společnosti se jednotlivé kapitálové prvky projevují výrazněji. Samotnou úpravu akciových společností nalezneme zakotvenou především v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, konkrétně v ustanoveních § 243-551. Nemůžeme však opomenout ani obecná ustanovení o právnických osobách, která se nacházejí v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to konkrétně v ustanoveních §118 a následujících.

Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným je zakladatelským dokumentem, který definuje a reguluje základní vztahy ve společnosti, jako například určení druhů a výše podílů jednotlivých společníků, vymezení působnosti jednotlivých orgánů společnosti (vč. jednatelů, dozorčí rady nebo valné hromady) a stanovení jejich pravomocí.

Pokud interpretujeme ne-právní pravidla stejně jako ta právní, neznamená to, že jim (přinejmenším) v našem vědomí přiznáváme právní povahu? Právo ostatně neexistuje jako hmatatelný předmět, nýbrž v naší představě.

Příspěvek se zabývá interpretací právně relevantních textů, které nicméně nejsou objektivním právem. Typicky se jedná o různá pravidla, či doporučení, souhrnně tedy ne-právo. Podle jakých pravidel by pak mělo být ne-právo interpretováno? Příspěvek se následně zaměřuje na interpretaci Pravidel UNCITRAL pro mezinárodní rozhodčí řízení a zamýšlí se nad jejich interpretací jako ne-práva.

Cílem tohoto příspěvku je poukázat na výkladové problémy vyplývající z dikce ustanovení § 10 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, v účinném znění (dále jen „ZVR“), které upravuje účinky zveřejnění zápisu člena orgánu právnické osoby a účinky usnesení o zamítnutí návrhu na jeho zápis do veřejného rejstříku, a to ve vztahu k vadám rozhodnutí orgánu právnické osoby o volbě či jmenování člena orgánu a jejich následkům.

S účinností od 1. 1. 2018 přibyla obchodním korporacím (a nejen jim) nová povinnost, a to znát a evidovat svého skutečného majitele. Tato povinnost vznikla v důsledku novely zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále také jako „ZoVR“), která evidenci skutečných majitelů v českém právním řádu zavedla.

Nejvyšší soud ČR se ve svém nedávném rozhodnutí zabýval právní otázkou, zda obchodní korporace, která podá návrh na vyloučení člena jejího statutárního orgánu z výkonu funkce ve smyslu § 65 odst. 1 ve spojení s § 63 odst. 3 ZOK, musí prokazovat důležitý zájem na tomto vyloučení či nikoli.

První novela zákona o obchodních korporacích zavedla volbu jedné třetiny členů dozorčí rady zaměstnanci v případě, má-li akciová společnost v pracovním poměru více než 500 zaměstnanců s tím, že počet členů dozorčí rady musí být dělitelný třemi. Dle novely jsou společnosti povinny uvést stanovy a složení dozorčí rady do souladu se zákonem do dvou let ode dne nabytí účinnosti, tedy do 14. ledna 2019.