Pastorace nemocných v ČR je náboženskou službou neevangelizačního typu, charakterizovaná třemi pojmy: dobrovolná služba, nezdravotní péče a neevangelizační charakter. Autorka se v příspěvku zaměřila především na tu část činnosti nemocničních kaplanů, která přesahuje čistě náboženské působení.

Článek se zabývá duchovní péčí poskytovanou náboženskými společen­stvími (církvemi a náboženskými společnostmi), resp. jejich členy v necírkev­ních institucích ve prospěch všech, kdo o ni požádají.

Ve druhé části příspěvku představuje autor zahraniční úpravu smluv mezi náboženskými společenstvími a státem, konkrétně v Německu, na Slovensku a ve Španělsku. V závěru také představuje svůj návrh pro českou právní úpravu.

Autor navrhuje zrušenie zákona č. 3/2002 Sb. už len pre jeho zásadné nedostatky v oblasti uzatvárania zmlúv medzi náboženskými spoločenstvami a štátom. Zdôrazňuje, že konfesné právo je samostatný právny obor odlišný od správneho práva, a preto je nutné pristupovať k prameňom práva konfesného s aplikáciou dogmatiky, ktorá je tomuto oboru vlastná. Autor popiera, že by zmluvy uzatvárané medzi náboženskými spoločenstvami a štátom boli verejnoprávnymi zmluvami podľa časti piatej správneho poriadku.

Autor navrhuje zrušení zákona č. 3/2002 Sb. a jeho nahrazení novým. Nový zákon o svobodě náboženské víry má rozšířit právo na zřizování církevních škol na všechna registrovaná náboženská společenství a sjednotit právní úpravu postavení církevních škol. Má umožnit, aby se církevní školy staly právnickými osobami odvozenými od náboženských společenství a byly evi¬dovány v témže rejstříku jako ostatní subjekty odvozené od náboženských společenství, jako jsou např. farnosti, diecéze, sbory, řeholní řády, charity a diakonie. Dále autor navrhuje provést příslušné změny ve školském zákoně.