V Chebu došlo k tomu, že obec stejnou nemovitost postupně pronajala dvěma zájemcům. V následném řízení se ukázalo, že první nájemní smlouva byla neplatná, jelikož záměr pronájmu nebyl řádně uveřejněn (neurčitě, neúplně), a řešila se otázka náhrady škody v podobě ušlého zisku prvnímu nájemci, který s

„Souhlasíte s tím, aby byty v Milovicích ve vlastnictví města Lysá nad Labem zůstaly i nadále majetkem města a nebyly prodány?“ Tak zní otázka, kterou navrhl Přípravný výbor pro konání místního referenda v obci Lysá nad Labem. Referendum se má konat společně s volbami do zastupitelstev krajů ve dnec

Na jednu stranu nakládání s obecním majetkem upravuje § 39 zákona o obcích, který stanoví povinnost obce zveřejnit záměr 15 dnů před rozhodnutím na úřední desce, na druhou stranu uzavírání koncesních smluv upravuje § 31 koncesního zákona, který stanoví povinnost záměr uveřejnit ve Věstníku veřejných zakázek. Nejvyšší správní soud zde řešil otázku vztahu těchto předpisů.

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákonné úpravy v podobě tzv. „dluhové brzdy“ a „dluhového stropu“, týkající se hospodaření územních samosprávných celků.

Obec nemusí při prodeji obecního majetku vždy upřednostnit ekonomicky nejvýhodnější nabídku, konstatoval Krajský soud v Hradci králové v rozsudku č.j. 52 A 32/2016-126. Upřednostňování ekonomicky nejvýhodnějších nabídek by totiž mohlo vést k přijímání rozhodnutí, která odporují zájmům obce a jejich občanů.