Ústavní soud se vyjádřil k přípustnosti zvukového záznamu z porady senátu, jako důkazu v řízení o podjatosti soudce. Jde o další rozhodnutí Ústavního soudu, kde se konstatuje přípustnost nezákonně pořízeného důkazu.

Ústavní soud řešil mj. otázku, zda souhlas s "monitorováním hovoru" v sobě zahrnuje souhlas s pořízením záznamu pro budoucí potřeby.

Souhlas obžalovaného se čtením úředního záznamu o podaném vysvětlení jeho družky není nevýznamnou formalitou, ale jde o otázku vysokého procesního významu, neboť pokud přečtení úředních záznamů obžalovaný odsouhlasí, pak mohou být použity jako důkaz proti němu, pokud však využije svého práva nesouhlasit s jejich přečtením, pak k obsahu vysvětlení policejnímu orgánu, nelze při hodnocení důkazů vůbec přihlížet.

Dne 9. 12. 2014 Ústavní soud vydal nález sp. zn. II. ÚS 1774/14, kterým přiznal propuštěnému zaměstnanci právo na soudní ochranu. Zaměstnanec se bránil výpovědi pro nadbytečnost, protože skutečným důvodem výpovědi byla kritika společnosti, pro kterou pracoval, jak potvrzovala tajně pořízená nahrávka rozhovoru s členem vedení společnosti.

Dne 24. 9. 2014 Nejvyšší soud vydal rozsudek sp. zn. 30 Cdo 1982/2012, jímž posuzoval případ dcery, která svépomocí pořídila vzorek DNA svého zemřelého biologického otce a na základě tohoto důkazu chtěla popřít otcovství svého matrikového otce.