Praha 30. ledna (ČTK) - Počet uložených peněžitých trestů se za poslední dva roky více než zdvojnásobil. Loni soudy tento druh sankce použily jako hlavní či vedlejší trest v 8065 případech, zatímco v roce 2015 bylo stejných rozhodnutí 3629. Vyplývá to ze statistik ministerstva spravedlnosti, o kterých dnes v Praze informovaly Nejvyšší soud (NS) a Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Obě instituce se četnost ukládání peněžitých trestů snažily prosazovat na odborných seminářích, totéž se bude nyní týkat alternativních způsobů uzavírání trestního řízení.

Praha 27. listopadu (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti odmítá požadavek organizace proFem na zpřísnění trestů za znásilnění a na sestavení návodu ohledně přístupu k obětem tohoto trestného činu při soudním řízení. Podle úřadu je současná právní úprava zcela dostatečná a nevyžaduje žádné legislativní změny. Na dotaz ČTK to uvedl Jakub Říman z tiskového oddělení ministerstva.

Přibývá odsouzených, kteří mají uloženo vedle sebe více trestů zákazu činnosti, a to té samé činnosti, obvykle pochopitelně řízení motorových vozidel. Sčítají se takové tresty, nebo běží každý z nich zvlášť, tedy souběžně?

Brno 23. listopadu (ČTK) - České soudy by měly mnohem častěji udělovat peněžité tresty jako alternativu nebo doplňující sankci k odnětí svobody. Ke změně dosavadní praxe dnes vyzval Nejvyšší soud (NS) společně s Nejvyšším státním zastupitelstvím (NSZ). V letech 2014 a 2015 tvořily výhradně peněžité tresty jen zhruba čtyři procenta všech ukládaných trestů, většinou jako následek dopravních deliktů. U finanční kriminality a korupce je jich méně, vyplývá z dnes zveřejněné statistiky.

V současné době se stále aktuálnějšími stávají otázky týkající se cizinců, přičemž zvláštní kategorii pak představují otázky ohledně jejich možného vyhoštění. Tyto lze z České republiky vyhostit prostřednictvím institutů správního i trestního práva, přičemž právní předpisy obou těchto odvětví odlišně definují překážky, pro které cizince vyhostit nelze. S ohledem na značné množství cizinců studujících v České republice se logicky nabízí otázka, jaký je význam vysokoškolského studia při ukládání vyhoštění ve správním a trestním řízení. Tedy, zda může být vysokoškolské studium v České republice posouzeno jako překážka vyhoštění, a pokud ano, lze tento závěr aplikovat pro trestní i správní řízení?