znalec

ČlánkyObchodní právoJUDr. Luděk Lisse, Ph.D., LL.M. MPA.03.04.2019

Ocenění minoritního podílu/akcie

Následující článek řeší otázku, zda by znalec při stanovení hodnoty vypořádacího podílu minoritního společníka či akcionáře (dále jen společně jako „společník“) měl zohledňovat samotný fakt vyplývající z postavení minoritního společníka, tedy fakt, že se takový společník nepodílí na obchodním vedení společnosti a ani jinak nedokáže ovlivňovat její provoz a hospodářské výsledky či dlouhodobé nebo byť jen střednědobé plánování nebo nedokáže na valné hromadě zajistit nebo ovlivnit hlasování o rozdělení zisku ani jiné významné nebo méně významné rozhodnutí (dále jen „vliv na řízení ovládané osoby“).
ČlánkyTrestní právoJUDr. Libor Vávra08.11.2016

...a nade vším je znalec...

Svou justiční kariéru jsem na trestním úseku zahájil v přelomové době konce osmdesátých let minulého století. Ještě jako čekatel jsem probíral na Obvodním soudu pro Prahu 10 stovky spisů v souvislosti s rozsáhlou amnestií prezidenta Husáka, abych po pár měsících tytéž spisy a mnohé další studoval v rámci amnestie prezidenta Havla. Do třetice pak přišla rehabilitace.
ČlánkyProcesní právoJUDr. Josef Černohlávek22.06.2016

Spory o pravost podpisu a znalecké posudky

Se sporem o pravost podpisu se během své praxe setká velká část advokátů. Podstatou takového sporu je fakt, že jedna ze stran popírá pravost svého podpisu na listině předložené druhou stranou. Touto listinou často bývá smlouva o úvěru, půjčce (nyní zápůjčce dle § 2390 o. z.), různé druhy dlužních úpisů či směnka. Vyřešení otázky, zda je sporný podpis pravým podpisem dotčené osoby, pak bývá předběžnou otázkou, na jejímž vyřešení závisí rozhodnutí o hlavním předmětu sporu – tím je zpravidla žalobcův nárok na zaplacení určité částky, často z titulu poskytnutého úvěru, zápůjčky nebo na základě směnky. Tento článek by snad mohl poskytnout některé praktické informace či odkazy na judikaturu těm, kteří se sporu o pravost podpisu účastní poprvé.
AktualityČTK05.05.2016

Pelikán chce, aby soudní znalci skládali povinné vstupní zkoušky

Praha 5. května (ČTK) - Soudní znalci by měli skládat povinné vstupní zkoušky. Pokud je složí a splní jednotně stanovené požadavky, vznikne jim nárok na jmenování. Počítá s tím návrh nového zákona, který dnes představil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). V současné době záleží jmenování znalců na vůli předsedů krajských soudů. Právní úprava také neurčuje žádné konkrétní kvalifikační předpoklady, jež musí znalci splňovat.
JudikaturaProcesní právoJUDr. Jaromír Jirsa25.01.2015

Posudek vyloučeného znalce

Znalecký posudek vypracovaný znalcem, který jej nesmí ve věci podat, protože lze mít pro jeho poměr k věci, orgánům provádějícím řízení, účastníkům nebo jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti, není způsobilým důkazem, na základě něhož by mohl soud učinit skutková zjištění. Ke skutečnostem, pro které je znalec vyloučen, soud přihlíží kdykoliv za řízení. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17.7.2014, sp. zn. 21 Cdo 2616/2013
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři