Členská práva v bytových družstvech se podle novely draží za skutečnou tržní cenu, nikoliv za vypořádací podíl

Postup soudního exekutora, kterým se Ústavní soud zabývá v nálezu IV. ÚS 4489/12 a který se odehrál v roce 2004, není podle současné legislativy možný. Novela zákona zavedla v loňském roce nová pravidla pro zpeněžení družstevního podílu. Od r. 2009 zákon detailněji definuje i institut přiměřenosti v exekučním řízení.

tisková mluvčí Exekutorské komory ČR
Foto: Fotolia

Pokud je dlužník členem bytového družstva, lze v rámci vymáhání peněžité pohledávky exekučně postihnout i jeho družstevní podíl, byť dlužník není vlastníkem bytové jednotky. Ke změně způsobu exekučního postihu členských podílů v bytových družstvech došlo novelou občanského soudního řádu, která je účinná od 1. ledna 2013. Pokud soud či soudní exekutor postihl podíl dlužníka v družstvu před tímto datem, členství v družstvu zaniklo a družstvo dlužníkovi vyplatilo tzv. vypořádací podíl vyčíslený podle obchodního zákoníku. Ten však mnohdy nedosahoval tržní hodnoty bytu. Vypořádací podíl býval kvůli vadné právní úpravě až o řád nižší než tržní hodnota družstevního podílu, jehož zpeněžení tak bylo nevýhodné jak pro dlužníka, tak pro věřitele. Z výsledku těžilo pouze bytové družstvo, které za zlomek ceny získalo volný byt.

Novela občanského soudního však tento problém k návrhu Exekutorské komory ČR efektivně vyřešila. Mimo jiné upravila možnost dražit členská práva v bytových družstvech. Podle nových pravidel je družstevní byt zpeněžen formou dražby za jeho skutečnou tržní cenu a z výtěžku je možné uspokojit několikanásobně větší část dluhů povinného. Tato změna posiluje jak postavení dlužníka, jehož pasiva se výrazně sníží, tak věřitele, jehož pohledávka bude uspokojena. Více informací naleznete zde. Bohužel Ústavní soud říká, že v posuzovaném případě měla být rozhodná cena předmětu. V kauze však nebyl postihnut byt jako takový, ale členský podíl, za který družstvo dle tehdejší právní úpravy vyplácelo pouze vypořádací podíl.

Pokud jde o přiměřenost postupu soudního exekutora, z pozice úřední osoby postihuje majetek dlužníka v takové míře a takovými zákonnými způsoby, aby bezpečně a s jistotou dosáhl uspokojení věřitele, včetně příslušenství a úhrady nákladů exekuce. Soudní eekutor je nicméně povinen zvolit způsob provedení exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků dlužníka a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků dlužníka dosaženo. V případě, že se ostatní způsoby provedení exekuce ukážou jako nedostatečné či neúčinné, však nelze např. provedení exekuce prodejem nemovitosti považovat za nepřiměřený postup soudního exekutora. Konstatoval to Nejvyšší soud ČR, který uvádí, že v případě, že jiným způsobem exekuce nelze pohledávku věřitele vůbec nebo v přiměřené době uspokojit, není zvolený způsob exekuce nevhodný, i když cena předmětu, z něhož má být věřitel uspokojen, značně přesahuje výši vymáhané pohledávky.

Podle názoru Ústavního soudu nejde v daném případě o pochybení soudního exekutora nebo porušení zákona, ale o problém formalistického výkladu ustanovení, resp. o jiný právní názor.

Soudní exekutor je proti odpovědnosti za škodu ze zákona pojištěn.

Podle zákona je za správné provádění srážek z důchodu odpovědný plátce příjmu. Pokud se prokáže, že pochybil, je spoluodpovědný nebo odpovědný za vzniklou škodu.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu