Senátorská novela, podobně jako poslanecké předlohy, počítá se zavedením desetiletého funkčního období pro nejvyššího státního zástupce a sedmiletého pro vrchní, krajské a okresní žalobce. Chystaný návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) počítá se sedmiletým funkčním obdobím pro všechny žalobce. Návrh opozičních poslanců Pirátů, ODS a lidovců kabinet v červenci také odmítl.
Státní zástupci by podle předlohy mohli být předčasně odvoláni jen pro kárné provinění. Novela tak má zabránit tomu, aby nejvyššího žalobce, jímž je nyní Pavel Zeman, vláda odvolala bez udání důvodu, což umožňuje současný zákon. Noví žalobci ve vedoucích pozicích by podle Senátu museli mít nejméně šestiletou právní praxi, přičemž jako státní zástupci by museli působit nejméně tři roky.
Horní komora na návrh senátora Michaela Canova (SLK) také navrhla, aby žalobci nemuseli končit po dosažení 70 let věku. Podle senátora by to bylo diskriminační.
"Dalo se čekat, že vláda nebude souhlasit se senátním návrhem zákona. Můžeme tedy jenom doufat, že návrh ministryně Benešové bude skutečně v souladu s naším cílem posílit postavení státního zastupitelství a nebude posilovat možnost vlády a ministerstva spravedlnosti se do státních zastupitelství vměšovat," uvedl v reakci na rozhodnutí vlády první místopředseda Senátu Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN).
Návrh ministryně Benešové kritizovali nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, některé opoziční strany, občanská platforma Rekonstrukce státu, ale také předseda vládní ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček. Vadí jim sedmileté, nikoliv desetileté funkční období nejvyššího státního zástupce či složení výběrových komisí na posty vedoucích státních zástupců. Část členů Legislativní rady vlády na pátečním jednání vyjádřila pochyby nad stávající podobou návrhu.
Diskuze k článku ()