"Memorandum konzultujeme se starosty a po podpisu ho rozešleme všem poslancům. Neděláme si iluze. Politické rozhodnutí bude zřejmě takové, že nebude podpořen. My se domníváme, že to je chyba. Šumava je specifická, protože přes 40 let žila v úplně jiném režimu," uvedl. Ostatní národní parky byly přístupné a fungovaly jinak.
Podle hejtmana dnes o Šumavě rozhodují kavárenští odborníci z Prahy, kteří vyjedou na Šumavu třikrát do roka a "počítají brouky". Přitom lidé, kteří tam žijí, mají jiný názor, řekl.
"Pan premiér mě zklamal tím, že při návštěvě ministra životního prostředí jednoznačně oznámil, že návrh zákona nebude podporovat, načež ho vláda odmítla, aniž pan premiér vyslechl názory těchto obcí a Plzeňského i Jihočeského kraje. Je to neúcta k nižším stupňům samospráv," uvedl Šlajs.
Návrh zákona se připravoval několik let. "Pokud ho ale minulý týden zamítla vláda, tak budou poslanci vázaní, byť s ním řada poslanců souhlasí," uvedl hejtman. Kraj chce memorandem podpořit své starosty a občany, protože kromě starosty Prášil zastávají podle hejtmana všechny šumavské obce "jednoznačný názor, že by měl zákon být".
Senátní verze zákona vychází podle krajského radního Václava Štekla (KSČM) z 90 procent z poslední varianty předložené minulé Sněmovně, na níž osm let pracovaly Plzeňský a Jihočeský kraj.
Hejtman uvedl, že se při červnovém zasedání na šumavské Modravě, zděsil situací například kolem Poledníku a Na Ztraceném. "To je pak člověku do pláče. Ale odborníkům z pražských kaváren se líbí, že tam je prales. Ale že tam žijí lidé, že se ztrácí podzemní voda, že je to ohrožené povodněmi a tak dále... Nejsem odborník, ale dávám na starosty a lesáky," dodal.
Minulá Sněmovna se začala zákonem navrženým Plzeňským krajem zabývat. Parlament ale nestačil zákon projednat do voleb. NPŠ o rozloze 69.000 hektarů, z nichž je 54.000 hektarů lesů, dosud nemá vlastní zákon. Je zřízen nařízením vlády z roku 1991.
Diskuze k článku ()