"V zákoně je zejména nutné upravit jasná pravidla pro okruh osob, jejichž profily DNA mohou být uloženy v databázi, pro jaké účely a jakým způsobem mohou být v databázi uchovávány, kdo má do databáze přístup a jaká jsou pravidla jejich likvidace," stojí v důvodové zprávě předlohy, kterou podepsalo šest desítek poslanců v čele s Danielem Kortem (TOP 09).
Nyní je podle nich například nakládání se vzorky DNA a likvidace profilů, které se z nich vytvářejí, problematické. Poslanci poukazují na to, že v databázi vedené Kriminalistickým ústavem byly podle kontroly Úřadu pro ochranu osobních údajů i profily, které by uchovávány být neměly. Podobné je to podle autorů návrhu zákona i se vzorky. Nynější stav může v trestním řízení porušovat práva obhajoby a může ovlivňovat úroveň dokazování a v konečném důsledků i počet justičních omylů, podotýkají předkladatelé.
Předloha stanoví, že v databázi by mohla policie uchovávat profily DNA lidí obviněných z určitého okruhu zločinů a lidí za ně odsouzených. Dále by v ní mohly být profily například lidí v ochranném léčení nebo zabezpečovací detenci, profily neidentifikovaných lidských ostatků a profily ze stop z míst neobjasněných trestných činů. Některé profily by policie mohla uchovávat 80 let, stejná doba je vpředloze stanovena pro uložení kontrolních vzorků.
Lidé by měli právo požádat policisty o informaci, zda zpracovávají jejich profil, vzorek nebo kontrolní vzorek DNA, a proč. Norma by taky dala obviněným právo zajistit si znalecký posudek o tom, zda byl rozbor DNA proveden správně. Autoři podotýkají, že návrhnezasahuje do úpravy odebírání a zajišťování DNA, jak ji stanoví zákony o policii a trestní řád.
Předlohu nyní čeká posouzení vlády. Rozhodnou o ní zákonodárci.
mbc nlm jw
Diskuze k článku ()