Obsáhlý nový kodex nahradil od 1. ledna 2014 socialistický zákoník z roku 1964. Změnu prosadil někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (dříve ODS, nyní TOP 09). Kritici tehdy předpisu vytýkali například opuštění zažitých termínů i institutů. Tvrdili také, že diskuse nad konečnou podobou 3081 paragrafů nebyla dostatečná. Soudcovská unie na tomto stanovisku trvá dodnes.
"Je jasné, že nelze diskutovat donekonečna, ale schválený zákon obsahoval zjevné chyby a rozpory, které měly být odstraněny před jeho přijetím," napsala k tomu ČTK prezidentka organizace Daniela Zemanová. Podle ní se předkladatelé báli změny politického postoje k zákoníku po volbách, a proto se cítili být v časové tísni.
"Soudci se s novou úpravou občanského zákoníku vypořádali, převažuje však mezi nimi názor, že celkově není výrazně lepší nežli ten z roku 1964," konstatovala soudkyně. Uvedla, že stát soudům nevytvořil odpovídající podmínky pro plynulé zvládnutí změn. Nejvýraznější problémy zaznamenaly opatrovnické úseky, kterým přibylo práce zhruba o pětinu. Soudci i ostatní právní profese se také ohledně textu kodexu potýkají s výkladovými obtížemi.
Advokáti nejsou v názoru na NOZ jednotní. "Část advokátů se domnívá, že nový občanský zákoník nenaplnil původní očekávání. Zejména z toho důvodu, že je v mnoha případech zbytečně konkrétní, namísto toho, aby obsahoval obecnou úpravu postihující celou šíři problému," uvedla mluvčí České advokátní komory (ČAK) Iva Chaloupková. Další část advokátů si ovšem podle ní myslí, že právo nemůže být příliš obecné, a to vzhledem ke složitým společenským vztahům a jejich dramatickému rozvoji v poslední době.
Kritici NOZ poukazují i na to, že společně s ním nebyl přijat nový občanský soudní řád, resp. civilní řád soudní, který na své zpracování stále ještě čeká. V souvislosti s rekodifikací hmotného civilního práva sice vznikl nový zákon o zvláštních řízeních soudních (ZŘS), i ministerstvo však připouští, že není ideální. "Je pravdou, že přípravě tohoto předpisu nebyl věnován takový čas a pozornost jako přípravě samotného občanského zákoníku. Z tohoto důvodu jsme průběžně konfrontováni s jeho některými nedostatky, které se však pokoušíme postupně řešit," sdělil mluvčí úřadu Vladimír Řepka.
Prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer upozornil na to, že úprava pozůstalostního řízení v ZŘS neúměrně zatěžuje pozůstalé i notáře, a to "kvůli pěti procentům případů, ve kterých účastníci nejsou schopni nebo ochotni se dohodnout". Zatímco před rokem 2014 obsahoval protokol v běžné dědické věci maximálně tři stránky, nyní kvůli novým pravidlům nabobtnal na šest a více stran. "Dříve jednoduchá poučení se změnila na vyhlašovaná usnesení s formalizovaným obsahem, kterému mnozí většinou nerozumí," postěžoval si notář.
Ministerstvo v době, kdy ho vedla Helena Válková (ANO), plánovalo rozsáhlou novelizaci NOZ. Narazilo však na odpor odborné veřejnosti. Proto místo toho přistoupilo k tzv. technické novele, která odstranila jen nejpalčivější nedostatky. Následovaly další dílčí novelyke zrušení statusu veřejné prospěšnosti, k úpravě zájezdu a k finančním službám. V současné době počítá úřad vedle novely k bytovému spoluvlastnictví, ohledně nějž prý evidoval nejvíce dotazů a nejasností, také se změnami ke spotřebitelským smlouvám a k výživnému.
Odmítavý postoj k rozsáhlejší novele nového občanského zákoníku přetrvává i mezi soudci. "V tuto chvíli nepovažujeme za nutné NOZ novelizovat - největší chyby byly již napraveny a je třeba nechat čas pro analýzu a sjednocení judikatury," uvedla Zemanová.
S tím souhlasí i ČAK. "Neustálé přepracovávání ústředních kodexů právního řádu svědčí o nevyspělosti právní kultury a může vést ke zneužitelnosti a klientelismu, což je z hlediska právní jistoty nepřijatelné," míní komora. Změny by se podle ní měly dít pouze na základě problémů zjištěných soudní a aplikační praxí, nikoliv na politickou objednávku, "jak je tomu v ČR bohužel zvykem".
tep jw
Diskuze k článku ()