Kritikům vládní předlohy také vadilo to, že by referendum nemohlo být o imigračních kvótách nebo o nahrazení koruny eurem. Koalice bude zřejmě muset některým námitkám vyjít vstříc, neboť pro prosazení zákona bude potřebovat nejméně 120 poslaneckých hlasů. Za přijetí zákona se před poslanci přimlouval prezident Miloš Zeman. I on měl k vládní předloze tři dílčí výhrady.
Celostátní referendum by podle vládního návrhu měl vyhlásit prezident v případě, pokud o to peticí požádá alespoň čtvrt milionu lidí. Rozhodnutí by bylo v referendu přijato, pokud by ho podpořila nadpoloviční většina hlasujících a současně nejméně čtvrtina všech voličů. Podle ministra Jiřího Dienstbiera (ČSSD) to má zabránit tomu, aby minimální počet občanů při nízké účasti mohl rozhodnout o zcela zásadní otázce fungování státu.
Proti těmto parametrům měli námitky především zástupci Úsvitu. Podle nich by pro petici k referendu mělo stačit jen 100.000 podpisů. Martin Lank (Úsvit) uvedl, že více než čtvrt milionu lidí se podařilo shromáždit jen pod petice proti trvalým imigračním kvótám a proti americkému radaru v Brdech. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura uvedl, že vládní návrh je "v zásadě šidítko pro občany". Podle něj bude těžké všechny podmínky splnit při vědomí, že nelze parlament zavázat k přijetí rozhodnutí schváleného referendem.
Referendum by se mohlo konat o zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky. Nesmělo by ale být o základních právech a svobodách, o státním rozpočtu, daních nebo poplatcích, o individuálních právech a povinnostech nebo o jmenování a odvolávání politiků či úředníků. Referendem by podle předlohy nebylo možné ani schvalovat zákony a rozhodovat o "porušení porušení závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva".
Právě na to poukazovali kritici vládní předlohy. Mezinárodním závazkem České republiky je většina otázek týkajících se imigrace i setrvání ČR v EU, stěžoval si předseda poslanců Úsvitu Marek Černoch. Dienstbier namítal, že hlasování o nedodržování právních závazků by bylo v rozporu s principy demokratického právního státu. Zákon podle ministra ale nebrání přijetí jakéhokoli dalšího ústavního zákona o referendu ke konkrétní otázce.
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek s ohledem na nynější Zemanovu podporu referendu připomenul jeho projev z 21. ledna 1992. V něm nynější prezident varoval před "nekritickým spoléháním na referendum" a přál si, aby tento i jakýkoli budoucí parlament nikdy referendum neschválil. "To byl Miloš Zeman ještě odpovědným politikem, od té doby se stal bezuzdným populistou," dodal Kalousek.
Proti zavedení referenda je dlouhodobě také ODS, pro naopak komunisté či zelení, kteří jsou zastoupeni v Senátu a také mají k navrhovaným podmínkám referenda výhrady. Podle Dienstbiera jsou parametry výsledkem kompromisu, další jednání o nich ale nevyloučil stejně jako předseda sněmovního ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). Podle něj se například chystá úprava ověřování podpisů pod peticí, proti níž měl výhrady Zeman. Změna počít s ověřování podle čísel občanských průkazů, dodal Tejc.
Diskuze k článku ()