Záměrem předlohy není podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové Tominové (ČSSD) ublížit lesním školkám. Nesouhlasí ani s názory, že bude regulovat taky spolky, skauty a další organizace, které pracují s malými dětmi. Naopak šéf lidoveckých poslanců Jiří Mihola hovořil o sněmovní verzi předlohy jako o fatálním ohrožení lesních školek.
"Se zákonem nakonec nebude spokojen nikdo. Poslanecká ani senátní verze není dobrým výsledkem," komentoval normu předseda ODS Petr Fiala.
V dětské skupině bude moci být podle normy nejvýš 24 dětí. Provozovatel skupiny bude s rodiči uzavíral smlouvu. Bude muset mít plán výchovy a péče a zajistit vhodné prostory a personál. Požadavky ale budou mírnější než u školek. Provozovatel bude také určovat výši úhrady nákladů za péči o dítě. Úhrada by mohla být až ve výši skutečných výdajů, ale taky nulová. Náklady na zřízení skupiny odhaduje ministerstvo zhruba na půl milionu korun, podobnou částku by stál roční provoz.
Pečovatelky a pečovatelé budou muset být bezúhonní a být "odborně způsobilí", tedy mít oprávnění pracovat v různých zdravotnických profesích, v sociálních službách, ve školství nebo mít kvalifikaci chůvy.
Zřizovatelům, mezi kterými by mohly být firmy, úřady, radnice, vysoké školy, neziskové organizace a spolky, by byly daňově uznány náklady spojené s provozem dětské skupiny. Na slevu na dani by měli nárok i rodiče.
Podle propočtů ministerstva by v roce 2015 mohlo v Česku fungovat přes 1100 dětských skupin. Zaměstnání několika desítek tisíc rodičů by pro státní rozpočet mohlo znamenat přínos 382 až 573 milionů korun. V následujícím roce by mohlo přibýt dalších víc než 200 skupin, rozpočet by získal 457 milionů až miliardu korun, a to podle počtu zaměstnaných matek a otců, uvádějí autoři v podkladech. Dětské skupiny vyjdou podle autorů návrhu mnohem levněji než postavení nových školek.
Kritici normy si myslí, že dětské skupiny povedou k rušení mateřských škol. Zastánci ale tvrdí, že půjde jen o alternativu ke školkám.
Diskuze k článku ()