Pokud horní komora svůj souhlas s předlohou potvrdí, Parlament tak po čtvrtstoletí naplní ústavu, v níž je existence stykového zákona zakotvena. Předsedkyně senátní ústavní komise Eliška Wagnerová (za Zelené) označila rozhodnutí Sněmovny s normou za historický okamžik vzhledem k tomu, že dosavadní pokusy o přijetí zákona o vztazích obou komor byly neúspěšné.
Poslanci na doporučení svého ústavněprávního výboru některé části senátní předlohy odmítli. Předsedové Sněmovny a Senátu tak například nedostanou ze zákona pravomoc jednat za své parlamentní komory při řízení o ústavních stížnostech. Poslanci se postavili také proti tomu, aby zákon detailněji řešil podepisování přijímaných norem prezidentem a premiérem. Wagnerová s tím vyslovila "zdrženlivý souhlas" ve shodě s předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD).
Nejvýznamnější změnou je úprava projednávání ústavních a volebních zákonů, takzvaným systémem "člunek". Má umožnit, aby Sněmovna a Senát podobu těchto norem navzájem dolaďovali a dosáhli tak ústavou předepsané shody nad jejich obsahem. Nyní platí stejně jako u jiných zákonů, že pokud Senát neschválí sněmovní verzi a předloží vlastní úpravy, Sněmovna nemá jinou možnost než je akceptovat. V opačném případě změna ústavy či volebních pravidel není přijata. Nově by poslanci mohli senátní úpravy ještě měnit a znovu je předložit senátorům ke schválení.
Předloha počítá také s možností vzniku společných pracovních skupin obou komor parlamentu kvůli projednávání evropských předpisů. Jejich členy by mohli být i zástupci odborné veřejnosti. Norma rovněž upravuje výběr zástupců Parlamentu v meziparlamentních institucích a stanoví obecná pravidla pro společnou schůzi poslanců a senátorů při skládání slibu prezidenta republiky.
Diskuze k článku ()