Menu

Aktuality

Sněmovna schválila nový zákon o zadávání veřejných zakázek

AktualityČTK08.03.2016
ČTK08.03.2016

Praha 9. března (ČTK) - Sněmovna dnes schválila návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Zadavatelům umožní mimo jiné vyloučit nespolehlivé uchazeče. Dostanou více kritérií k hodnocení kvality nabídek a nebudou muset soutěžit výhradně na nejnižší cenu. Vítězné firmy budou muset odkrývat své skutečné vlastníky. Zákon nyní dostane k projednání Senát, poté ho obdrží k podpisu prezident.

Poslanci začali se schvalováním zákona už minulý pátek. Protože se k němu ale sešly asi tři stovky pozměňovacích návrhů, museli absolvovat asi 80 hlasování a závěrečné hlasování o zákonu už nestihli. Pro zákon hlasovali hlavně poslanci vládní koalice, podpořili ho i někteří komunisté a nezařazení poslanci. Opoziční kluby ODS, TOP 09 a Starostů a většina Úsvitu byly proti.

Sněmovní většina odmítla sledovaný pozměňovací návrh opozičního poslance Martina Plíška (TOP 09 a Starostové). Návrh, který původně podpořil i ústavně-právní výbor, měl znemožnit účast v soutěžích takovým firmám, v nichž vlastní nejméně desetiprocentní podíl člen vlády. Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO) by to bylo v rozporu s evropským právem. Opatření by dopadlo hlavně na skupinu Agrofert, kterou vlastní předseda vládního hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš.

Poslanci rozhodli, že za podnět k antimonopolnímu úřadu se bude vybírat poplatek 10.000 korun. Poplatek má zabránit zneužívání podnětů k zahájení správního řízení.

Poslanci také doporučili zvýšit proti vládnímu návrhu limit na vícepráce z 30 na 50 procent. Rozsah individuálních změn v rámci dodatečných prací se zvýšil na 50 procent, ale konečná hodnota všech změn v rámci zakázky je maximálně 30 procent. Neprošel návrh Jiřího Petrů (ČSSD), který chtěl ze zákona vypustit povinnost vítězné firmy doložit vlastnickou strukturu až po její skutečné majitele. Povinnost vítězných firem dokladovat své skutečné vlastníky tak v zákoně bude a bude to podmínka pro uzavření smlouvy.

Poslanci zamítli zvýšení limitu na malá koncesní řízení z navrhovaných 20 milionů na 100 milionů korun. Malé koncesní řízení se používá například, když obec hledá provozovatele vodovodní sítě. Na koncesní řízení malého rozsahu nemusí podle návrhu vyhlašovat zadavatel zadávací řízení. Šlechtová s návrhem na zvýšení limitu nesouhlasila. Hrozí podle ní riziko, že zadavatelé budou zakázky nastavovat tak, aby se z nich staly koncese a mohly se zadávat bez soutěže.

Vláda předložila návrh nového zákona kvůli nutnosti převzít pravidla tří nových evropských směrnic. Členské státy je musí převzít tak, aby začaly platit nejpozději od letošního 18. dubna. Ministryně Šlechtová už v pátek řekla, že udělá vše, aby Evropská komise nezahájila s ČR řízení kvůli tomu, že Česko nestihlo zákon přijmout včas.

ČTKČeská tisková kancelář
0%
Hodnocení článku
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři