Stát bude hradit škody za nouzový stav. Do úvahy přichází i regres politiků

Městský soud v Praze dnešního dne rozsudkem sp. zn. 14 A 41/2020 na základě žaloby právníka Ondřeje Dostála zrušil několik opatření ministerstva zdravotnictví. Česká republika je stále právním státem.

Konkrétně soud zrušil opatření z 26. března a 17. dubna, která se týkají omezení maloobchodního prodeje, a opatření z 23. března a 15. dubna, jež omezují volný pohyb osob. Vláda má nyní do 27. dubna čas, aby opatření omezující volný pohyb, maloobchod a služby přijala v zákonné formě, tedy jako krizové opatření.

Odpovědnost podle zákona č. 82/98 Sb. se vztahuje také na nezákonné opatření obecné povahy

Takto tedy zřejmě definitivně padají také snahy vlády vyhnout se odpovědnosti za přijatá opatření. Ve skutečnosti se vládní politici zasloužili o opak. Zatímco podle krizového zákona byla odpovědnost omezena, tak poté, co budou opatření soudy zrušena či prohlášena za nezákonná, otevírá se možnost uplatnit odpovědnost podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Opatření obecné povahy se podle soudní praxe považuje ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. za rozhodnutí (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3292/2015, či závěry Ústavního soudu přijaté v jeho nálezu ze dne 11. 3. 2014, sp. zn. II. ÚS 1667/12).

Jedná se o realizaci ústavního práva podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod („Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.“). Soudní judikatura je v tomto ohledu již poměrně vytříbená a je tak možné předvídatelným způsobem očekávat výsledky sporů a poskytnout klientům právní pomoc. Podnikatelé, kteří nemohli v důsledku opatření ministerstva podnikat, tak mají nyní otevřenu cestu, jak se domoci náhrady škody i ušlého zisku.

Výhodou jsou také poměrně vstřícně nastavené soudní poplatky (za žalobu se platí poplatek 2 tisíce Kč bez ohledu na výši žalované částky, za odvolání se aktuálně soudní poplatky neplatí vůbec). Stojí za to poukázat na to, že podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 177/19, ze dne 30. 7. 2019 nelze dovodit oprávnění státu závažně a nadměrně ztížit uplatnění práva na přístup k soudu zpoplatněním podání odvolání v řízení o náhradě škody nebo jiné újmy podle zákona č. 82/98, neboť v tomto zákoně pro to chybí výslovná úprava vyžadovaná v čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod a dovozování takové povinnosti bez zákonného podkladu je proto v rozporu s principem zákonnosti výkonu státní moci (zákazem svévole) podle čl. 2 odst. 2 Listiny porušením práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 36 odst. 4 Listiny.

Oproti režimu krizového zákona má nyní každý občan postižený dopady opatření ministerstva zdravotnictví, žádat podle zákona 82/1998 Sb. také náhradu nemajetkové újmy. Více jsme k tomu, kolik by občané mohli žádat za jeden den nezákonného nouzového stavu, psali zde.

Do úvahy přichází také regres úředních osob, které krizová opatření přijaly

Podle § 16 zákona č. 82/1998 Sb. platí: „Nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách …, pokud škodu způsobily.“ Bude plně na místě, aby stát toto ustanovení uplatnil a vyplacenou škodu následně vymáhal po těch, kteří ji svým jednáním způsobili.

Nyní lze očekávat hromadné žaloby občanů a podnikatelských subjektů. A to je dobře, protože tato země potřebuje jasný precedens, který ukáže, že státní moc není možné vykonávat mimo předem nastavená pravidla a ústavní rámec.

Hodnocení článku
68%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři