Ústavní soudci v minulosti opakovaně rozhodli, že stát nemá nárok na úhradu nákladů právního zastoupení v případech, kde jej účinně mohli hájit zaměstnanci jeho organizačních složek. Podobně ÚS argumentoval také v případě statutárních měst či fakultních nemocnic. Oproti tomu u České televize ÚS původně uznával, že hospodaří s vlastním majetkem a je pouze na ní, zda se nechá zastoupit externím, anebo vlastním právníkem.
Později ale ÚS změnil svůj výklad a uvedl, že činnost ČT sice není výkonem veřejné moci, nicméně na poli svého působení se těší výsadnímu postavení. Lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky, jako na orgány státní moci. Běžné spory o neuhrazené poplatky by si tedy měla zabezpečovat vlastními silami, u složitějších je to záležitost dalšího uvážení.
Podobně v konkrétním sporu argumentoval také kolínský soud. Chyboval však v tom, že jako účelně vynaložený náklad neuznal ani soudní poplatek 400 korun.
"Okresní soud nevyložil, proč by náklady na zaplacení soudního poplatku neměly být náklady účelně vynaloženými, neboť poplatková povinnost vzniká žalobci ze zákona podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení," stojí v nálezu soudce zpravodaje Jiřího Zemánka. Kolínský soud o nákladech řízení rozhodne znovu.
Diskuze k článku ()