Předkladatelé z řad poslanců ODS si od novely slibují snížení byrokracie podnikatelů související s evidováním výdajů. Kabinet by ale měl upozornit na to, že právě milion korun příjmů je hranicí pro to, že se podnikatel stane poplatníkem daně z přidané hodnoty. "Vznikne mu povinnost sledovat a evidovat skutečné výdaje. Využití paušálních výdajů u takového poplatníka by se pak stávalo pouze nástrojem daňové optimalizace daně z příjmů, a nikoliv nástrojem ke snížení poplatníkovy administrativy," stojí v návrhu stanoviska vlády.
Občanští demokraté naopak poukazují na to, že při uplatnění paušálu podnikatel vždy nějakou daň odvede. "Paušály nenutí podnikatele do daňových optimalizací a umělému zvyšování nákladů," napsali v důvodové zprávě.
ODS odhadla rozpočtové dopady novely nejvýše na miliardu korun ročně pro stát a do 350 milionů korun pro obce a kraje. Ministerstvo financí předpokládá roční ztrátu veřejných rozpočtů kolem 1,2 miliardy korun, dopady na obce a kraje by byly kolem 300 milionů korun.
Proti předloze se podle podkladů postavila v připomínkovém řízení ministerstva financí a práce a sociálních věcí. Naopak ministerstvo zemědělství s novelou "v zásadě" souhlasilo a ministerstvo průmyslu a obchodu k ní zaujalo neutrální postoj.
Snížení hranice ze dvou milionů na nynější jeden milion korun schválila Sněmovna v minulém volebním období za koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Výdajové paušály slouží živnostníkům při výpočtu základu daně. Místo toho, aby dokládali jednotlivé výdaje během roku, uplatní je paušální částkou, kterou zákon stanoví procentem, a to podle jednotlivých druhů podnikání.
Diskuze k článku ()