Vláda ve zdůvodnění této změny uvádí, že skutková podstata tohoto činu je srovnatelná s úvěrovým či dotačním podvodem a je ve veřejném zájmu zabránit dodavatelům odsouzeným za tento trestný čin v účasti v zadávacím řízení. Podle České asociace pojišťoven se pojistným podvodem rozumí jednání, kterého se dopouštějí fyzické či právnické osoby za účelem získání prospěchu nebo obohacení se na úkor pojišťovny. Jednotlivcům za něj může hrozit až deset let.
Více se omezí i přístup firem odsouzených za další činy, například za korupci. Vybraní dodavatelé podlimitních zakázek budou muset prokazovat čestným prohlášením, že jsou způsobilí a že nebyli odsouzeni za zákonem stanovené trestné činy. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) loni na podzim uvedl, že zákon upravuje povinnost prokazovat kvalifikaci tak, aby společnosti tvořící koncerny se nemohly trestní odpovědnosti vyhnout.
Podle Bartoše má nově platit, že pokud bude společnost v rámci koncernu odsouzena k zákazu účasti na veřejném tendru, nebude se moci na zakázce podílet, i když ji získá její sesterská společnost. Na návrh předsedy pirátského poslaneckého klubu Jakuba Michálka by zadavatelé mohli vyloučit uchazeče o zakázku, který neplní povinnost zveřejňovat účetní výkazy.
Novela zákona měla původně nabýt účinnosti už k letošnímu 1. lednu, což se nestihne. Poslanci proto zřejmě na návrh místopředsedkyně Sněmovny Kláry Dostálové (ANO) odloží účinnost novely tak, aby vstoupila v účinnost až prvním dnem třetího měsíce po vyhlášení ve sbírce.
Podle dnešních Hospodářských noviny do schvalování nechce zákon pustit vládní ODS kvůli postoji premiérova poradce Zdeňka Zajíčka, který je současně předsedou představenstva ICT Unie. Důvodem je Bartošův pozměňovací návrh, který se týká kromě jiného zakázek na informační technologie. Zajíček ČTK po dnešním kulatém stolu na MMR řekl, že unie, která sdružuje firmy poskytující digitální služby, chce zdůvodnění pozměňovacího návrhu. "Vypadá to jako jednoduchá věta do zákona, ale může způsobit významné dopady. Existující systém je nějak funkční a pokud je třeba to změnit, tak by navrhovatel měl říci v čem a proč a podle toho případně navrhovat právní úpravu. A to neřekl," uvedl Zajíček. Dodal, že by měla být zpracována "malá" zpráva o dopadech navržených úprav (RIA) a jasně vydefinována role státních podniků.
Bartošův návrh má zavést možnost, aby v některých případech stát vystupoval jako celek a bylo by možné využívat zdroje uvnitř státu. Týkat se to podle něj bude případů, kdy stát platí víckrát za tutéž službu, nebo kdy je možné vyjednat výhodnější smlouvu pro víc ministerstev naráz. Například služeb a znalostí Národní agentury pro komunikační a informační technologie by mohly využívat i jiné resorty než jenom ministerstvo vnitra. Návrh je podle něj v souladu s evropskou legislativou.
"Na odkladech tratí bohužel hlavně občané a veřejné finance. Novela dovolí sdílení know-how i hotových IT řešení napříč ministerstvy, umožní realizovat státní cloud a v neposlední řadě dá státu možnost být flexibilní při řešení krizových situací," sdělil Bartoš ČTK. "Jako vláda jsme se zavázali ke zlepšení systému veřejných zakázek, který doposud připomíná místy spíš černou díru, a je třeba tento slib co nejdříve naplnit," poznamenal. Zdůraznil, že zákon má přinést tři významná zlepšení, a to omezení prostoru pro korupci, omezení byrokracie i zlevnění a zefektivnění fungování státu.
Změna zákona by také mohla zjednodušit některé nákupy. Například na návrh sněmovního výboru pro obranu by mohla změkčit pravidla u obranných a bezpečnostních zakázek. Podobně by se mohla na návrh výboru pro veřejnou správu zmírnit pravidla u podlimitních zakázek souvisejících s podporou dětí a mládeže.
S odmítavým stanoviskem výboru pro veřejnou správu se setkal návrh skupiny poslanců v čele s Karlem Smetanou (KDU-ČSL), kteří navrhují, aby zadavatelé nemuseli vyhlašovat zadávací řízení na zakázky hrazené z vybraných dotačních titulů podle zákona o zemědělství nebo zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu. Předkladatelé uvádějí, že u takzvaných sazbových dotací je sazba pevně stanovená na danou jednotku podle výpočtů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Žadatel tak dostane pevně stanovenou částku bez ohledu na to, jakou cenu vysoutěžil. Podle předkladatelů se tak neušetří peníze, pokud by vysoutěžil zakázku za nižší cenu.
Diskuze k článku ()