Dopravní nehody v Rakousku

Minulý rok v dubnu jsem na tradičním kongresu přednesl pár praktických tipů či postřehů z mé praxe při řešení dopravních nehod a přestupků v ČR a v Rakousku. Letos jsem na ně měl navázat náhradou škody (nejen na zdraví) na obou stranách hranice. Ze známých důvodů se ale kongres neuskutečnil. Tak jsem se rozhodl, že Vám v tomto článku nejprve dopovím jeden příběh z loňské přednášky, zmíním pár nových zkušeností, které jsem za rok nabral v právním světě dopravních nehod, a trochu povím i o té náhradě škody, ale zase ne všechno, aby mi něco zůstalo na tu přednášku.

advokát, evropský usazený advokát ve Vídni, Bulinský, Vávra & Zemanová Šimonová, advokátní kancelář, s.r.o.

Možná si vzpomínáte na povídání z mé loňské přednášky o trestním stíhání pána v Rakousku pro nedbalostní zabití (§ 80 odst.1 rakouského StGB) při dopravní nehodě, které bylo napřed zastaveno, pak znovu obnoveno atd. (pokud ne, pak je uvedeno v přepisu mé přednášky na https://www.pravniprostor.cz/clanky/spravni-pravo/prakticke-tipy-pri-reseni-dopravnich-nehod-a-prestupku-v-cr-a-v-rakousku v části účastníci nehody v prvním odstavci). Jak to s klientem dopadlo? Vše bylo na znalcích z oboru fotogrammetrie a oboru silniční doprava. Fotogrammetr našel na fotkách pod velkou lupou a dalšími technickými prostředky stopy, které pouhým okem vidět nebyly. Na základě jeho posudku pak znalec – silničář dospěl k závěru, že nelze s jistotou zjistit, kde se vozidlo mého klienta nacházelo v době nehody (tedy jestli bylo za středovou čárou). Vypadalo to na zproštění mého klienta obžaloby. Velmi aktivní zástupkyně poškozených však našla na fotkách ještě jednu stopu, kterou znalec přehlédl. Na základě podnětu poškozeného se znalec z oboru silniční dopravy omluvil za chybu (věc naprosto nevídaná!) a vypracoval nový posudek s úplně opačným – pro klienta negativním – závěrem. Klient byl po více než 3 letech od nehody uznán vinným a odsouzen za nedbalostní zabití a nedbalostní ublížení na zdraví. Hrozil mu trest odnětí svobody do 1 roku či peněžitý trest do 720 tzv. denní sazeb. Denní sazba se v Rakousku může v závislosti na poměrech obviněného pohybovat od 4,- € do 5.000,- €. Schválně si tipněte, jaký trest klient dostal! Ano, šlo o peněžitý trest. Soudce byl velmi korektní a uvedl do zkrácené formy rozsudku v rozsahu 4 stran (s ohledem na vzdání se opravného prostředku stranami), že klient by měl být potrestán peněžitým trestem 300 denních sazeb po 4,- €, tj. celkem 1200,- €, nicméně s ohledem na dlouho trvající řízení, nejprve zastavení trestního stíhání, poté extrémně dlouhé – zejména znalecké – dokazování a odsouzení de facto až na základě poslední korekce znaleckého posudku) mu uložil s odkazem na čl. 6 Evropské úmluvy o lidských právech o právu na spravedlivý proces trest ve výměře 200 denních sazeb á 4,- €, tj. 800,- €. Smutným paradoxem zůstává, že klientovi současně byla uložena povinnost k náhradě nákladů trestního řízení, které činily cca. 10x násobek uloženého peněžitého trestu. 

Jaký je typický trest ukládaný v ČR v podobné situaci? Zpravidla podmíněný trest odnětí svobody a zákaz řízení na dobu několika let. K tomu malá poznámka: rakouský trestní soudce nemůže i při nejlepší vůli v takové situaci trest zákazu řízení uložit, protože řízení o odnětí řidičského oprávnění spadá v Rakousku výslovně do gesce správního orgánu a muselo by být prokázáno nejen jednotlivé, byť zásadní porušení dopravních předpisů, ale celková ztráta schopnosti dané osoby – např. ze zdravotních důvodů – řídit motorové vozidlo. 

Při dopravních nehodách dvou automobilů, ale i při stále častěji se v mé praxi objevujících srážkách automobilu s motorkářem, či automobilu s cyklistou, při kterých dojde k závažnějšímu zranění na obou stranách a není jasné, kdo nehodu zavinil, je obvyklou praxí rakouských orgánů činných v trestním řízení, že zahájí trestní stíhání proti oběma účastníkům nehody. Podle výsledků vyšetřování se pak stává, že klient obdrží krátce po sobě vyrozumění o zastavení svého trestního stíhání a zastavení trestního stíhání druhého účastníka nehody. Toto je po rakouském zvyku velmi stručné a obsahuje jen odkaz na jeden paragraf rakouského trestního řádu. V takové situaci pak má klient právo nejprve požádat státní zastupitelství o zdůvodnění zastavení trestního stíhání (svého ale i druhého účastníka), a to ve lhůtě do 14 dnů ode dne doručení vyrozumění o zastavení. Do dalších 14 dnů od doručení důvodů zastavení (příp. i hned po doručení vyrozumění o zastavení) pak má právo podat návrh na pokračování v trestním stíhání druhé osoby, ve kterém musí uvést, v čem státní zastupitelství právně pochybilo při zastavení trestního stíhání, uvést podstatné pochybnosti o správnosti skutkových zjištění tvořících základ rozhodnutí příp. uvést nové skutečnosti či navrhnout další důkazy, které samy o sobě nebo ve spojení s dosud provedenými důkazy postačují k podání obžaloby či odklonu. V této souvislosti je velmi praktické, že mohu – zpravidla elektronicky – velmi rychle jako advokát s oprávněním zastupovat v Rakousku obstarat kopii příslušného spisu a před učiněním dalších kroků mít k dispozici tytéž informace a podklady, které státní zastupitelství vedly k zastavení trestního stíhání (nebo naopak např. k obžalobě mého klienta).  Státní zastupitelství může samo na základě tohoto návrhu rozhodnout o pokračování v zastaveném trestním stíhání (což se mi teď v jednom případě lyžařské nehody povedlo) nebo předložit tento návrh soudu k rozhodnutí.   

Malá ochutnávka k rakouské náhradě škody. Mnoho lidí si myslí, že pokud se jim stane nehoda v Rakousku, bude náhrada škody např. na zdraví vyšší než pokud by se jim stala nehoda v ČR. Není tomu tak a navíc v Rakousku platí pro stanovení bolestného úplně jiná pravidla než v ČR. Podle rakouského práva se při bolestném rozlišují tři kategorie bolestí – těžké, střední a lehké, jejichž rozsah stanoví znalec. V Rakousku se jako pomůcka pro výpočet bolestného používají tzv. denní sazby (jiné než shora uvedené při výměře trestu), které se rozlišují jednak podle konkrétního soudu (proto jsou níže uvedena rozmezí), jednak podle toho, zda poškozený utrpěl lehké, střední nebo silné bolesti, jak je uvedeno níže.:

  • 110 – 120 EUR/den (lehké bolesti – poškozený svůj stav, pokud jde o bolesti, zvládá; je ve stavu se od bolestí odpoutat a navzdory utrpěným pocitům bolesti a neštěstí dokonce i docházet do zaměstnání),
  • 220 – 240 EUR/den (střední bolesti – poškozený cítí bolest, bolesti ale připouštějí i realizaci zájmů poškozeného),
  • 330 – 350 EUR/den (silné bolesti – navzdory nebo právě kvůli léčbě není možné se od bolestí odpoutat, poškozeného nic netěší, neboť bolesti cítí neustále).

Intenzitu a trvání bolestí určuje výhradně znalec. Znalec ve znaleckém posudku obvykle stanoví délku (počet dní) trvání bolestí a intenzitu bolestí (např. uvede, že silné bolesti trvaly kumulované 2 dny, střední bolesti následně týden atd.). Posouzení znalce ohledně trvání bolestí není závislé na počtu dní pracovní neschopnosti. Bolestné je rovněž podle rakouského práva celkem zásadně určováno judikaturou. Pro příklad uvádím některé částky bolestného vyplývající z rakouské judikatury - 4.300 € - zlomenina žebra, 10.200 € - otřes mozku s následkem nevolností a závratí, 13.000 € - vážné pokousání 4leté dívky psem do hlavy, 14.500 € - zlomenina stehenní kosti spolu se zraněním střeva, řeznými ranami a pohmožděninami. 

Abych nevystřílel veškerý prach a navnadil Vaši pozornost na příště, nebudu dnes psát, jak je to v Rakousku (nebo není) s náhradou za ztížení společenského uplatnění, co je to Schockschaden a Trauerschaden a kdy je na něj nárok a pro které osoby. 

Přeji Vám krásné léto bez nehod a těším se na příště!

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu