Lepší ochrana zaměstnanců díky změně směrnice
Ochrana zaměstnanců a současně volný pohyb služeb? Zůstává otázkou, zda je to vůbec možné. Směrnice o vysílání pracovníků 96/71/ES upravuje, do jaké míry se na vyslané pracovníky uplatní „jádro kogentních ustanovení“ hostitelského členského státu, nezávisle na tom, jaké právo je na pracovní vztah aplikovatelné podle nařízení Řím I.
Dne 9. července 2018 byla v Úředním věstníku EU zveřejněna směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Termín implementace do národního práva byl podle čl. 3 směrnice stanoven do 30. července 2020.
Podle návrhu Komise je hlavním oficiálním cílem reformy směrnice “stejná mzda za stejnou práci na stejném místě ” – tedy platnost stejných mzdových podmínek v rámci jednoho členského státu, nezávisle na tom, zda se jedná o domácího či vyslaného pracovníka. V čl. 1 směrnice jsou navíc stanoveny následující cíle: podpora volného pohybu služeb, zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže a ochrana pracovníků na základě sociální konvergence.
Vysílání pracovníků do jiných států v rámci poskytování služeb se týká především činností vázaných na určitou lokalitu - jako jsou stavební práce, bezpečnostní služby, ostraha budov, osobní služby jako ošetřovatelská péče a přepravní služby. V roce 2016 bylo v rámci EU vysláno zhruba 2,3 miliónů pracovníků; hlavní cílovou zemí je Německo, hlavními zeměmi původu jsou Polsko a další země střední a východní Evropy. Počet případů vyslání od roku 2010 několikanásobně vzrostl.
Nejdůležitější změny se týkají především úplné rovnosti mezd vyslaných pracovníků, zavedení maximální doby, po jejímž překročení se na vyslání uplatní veškeré právní předpisy hostitelského státu. Dojde i k rozšíření kogentní platnosti předpisů pro vysílání v obecně závazných kolektivních smlouvách na všechna hospodářská odvětví a vyšší transparentnosti pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání.
Řada členských států vnímá přijatou změnu velmi kriticky. Důvodem je především skutečnost, že se sice zvýší ochrana zaměstnanců, současně však ztratí institut vyslání pro podniky na atraktivitě. Je proto pravděpodobné, že klesne počet případů vyslání. Polsko a Maďarsko proto podaly žalobu na neplatnost směrnice u Evropského soudního dvora.
Zdroj: BNT journal
Další články
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.
Umění promptování: Jak donutit právní AI "přemýšlet" a odůvodňovat
Využití umělé inteligence v právní praxi se posouvá od obecných experimentů k sofistikovaným nástrojům. Moderní právní databáze stále častěji integrují technologii RAG (Retrieval-Augmented Generation) spojenou s výkonnými jazykovými modely (jako jsou ty od OpenAI), aby advokátům poskytly nejen fulltextové vyhledávání, ale i syntézu právních informací.
