Lepší ochrana zaměstnanců díky změně směrnice
Ochrana zaměstnanců a současně volný pohyb služeb? Zůstává otázkou, zda je to vůbec možné. Směrnice o vysílání pracovníků 96/71/ES upravuje, do jaké míry se na vyslané pracovníky uplatní „jádro kogentních ustanovení“ hostitelského členského státu, nezávisle na tom, jaké právo je na pracovní vztah aplikovatelné podle nařízení Řím I.
Dne 9. července 2018 byla v Úředním věstníku EU zveřejněna směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Termín implementace do národního práva byl podle čl. 3 směrnice stanoven do 30. července 2020.
Podle návrhu Komise je hlavním oficiálním cílem reformy směrnice “stejná mzda za stejnou práci na stejném místě ” – tedy platnost stejných mzdových podmínek v rámci jednoho členského státu, nezávisle na tom, zda se jedná o domácího či vyslaného pracovníka. V čl. 1 směrnice jsou navíc stanoveny následující cíle: podpora volného pohybu služeb, zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže a ochrana pracovníků na základě sociální konvergence.
Vysílání pracovníků do jiných států v rámci poskytování služeb se týká především činností vázaných na určitou lokalitu - jako jsou stavební práce, bezpečnostní služby, ostraha budov, osobní služby jako ošetřovatelská péče a přepravní služby. V roce 2016 bylo v rámci EU vysláno zhruba 2,3 miliónů pracovníků; hlavní cílovou zemí je Německo, hlavními zeměmi původu jsou Polsko a další země střední a východní Evropy. Počet případů vyslání od roku 2010 několikanásobně vzrostl.
Nejdůležitější změny se týkají především úplné rovnosti mezd vyslaných pracovníků, zavedení maximální doby, po jejímž překročení se na vyslání uplatní veškeré právní předpisy hostitelského státu. Dojde i k rozšíření kogentní platnosti předpisů pro vysílání v obecně závazných kolektivních smlouvách na všechna hospodářská odvětví a vyšší transparentnosti pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání.
Řada členských států vnímá přijatou změnu velmi kriticky. Důvodem je především skutečnost, že se sice zvýší ochrana zaměstnanců, současně však ztratí institut vyslání pro podniky na atraktivitě. Je proto pravděpodobné, že klesne počet případů vyslání. Polsko a Maďarsko proto podaly žalobu na neplatnost směrnice u Evropského soudního dvora.
Zdroj: BNT journal
Další články
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
Způsobilost nezletilého právně jednat
Pokud položíme otázku, zda si nezletilý může bez zastoupení rodičem koupit zmrzlinu, bude nejspíše obvyklá odpověď ano. Při otázce za uzavření smlouvy o úvěru na milion korun bude naopak obvyklá odpověď ne. Je však celá řada různých právních jednání a velké rozmezí nezletilosti, kde bude již odpověď složitější. Může nezletilý ve věku 16 let uzavřít smlouvu s psychoterapeutem nebo advokátem? Může nezletilý ve věku 14 let sám oslovit neziskovou organizaci pro pomoc a uzavřít s ní smlouvu o sociální službě?
ESGRR: praktický návod pro poskytovatele ESG ratingů
Již 2. července 2026 nabylo plné účinnosti nové evropské nařízení o transparentnosti a integritě činností v oblasti ESG ratingů (ESGRR)[1], jehož cílem je zvýšit důvěryhodnost, transparentnost a srovnatelnost ESG ratingů, které jsou stále častěji využívány investory, finančními institucemi i emitenty při investičním a finančním rozhodování.
Rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku v rozporu s dohodou společníků
Nejvyšší soud potvrdil, že rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku podle společenské smlouvy nelze prohlásit za neplatné jen proto, že odporuje ústní dohodě společníků.
Právní AI objektivně I. — Motivace a metodika
Kvalita právní práce byla po celá desetiletí posuzována především intuitivně, na základě zkušeností seniorních právníků v rámci jejich dohledu nad výstupy juniorních kolegů.




