Právní aspekty porodů aneb ožehavé téma i před Ústavním soudem
Asi jen málokoho by na první pohled napadlo, jak kontroverzní téma může být porod. Nejen, že jde o otázku počátku života jako takového, ale také o hledisko střetu svobody matky na autonomní rozhodování, ochranu její osobní integrity a práva nenarozeného dítěte na život a zdraví.
Zásah do práv matky
Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí I. ÚS 1565/14 během března letošního roku rozhodoval o situaci, kdy lékař při porodu přistoupil k několika zákrokům, které ohrozily život matky. Senát Ústavního soudu ČR vyjádřil své obiter dictum, když poměřoval přiměřenost takového zásahu. Při své úvaze vycházel z Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, jíž je ČR vázána. Její čl. 8 stanoví, že zákrok lze poskytnout i bez souhlasu pacienta, pokud je nezbytný pro zdraví osoby a příslušný souhlas nelze vzhledem ke stavu nouze řádně získat. Jako problematické však ústavní soud chápal, že zákrok v tomto případě nebyl nezbytný pro zdraví matky, nýbrž pro zdraví jejího nenarozeného dítěte. Senát se tedy zabýval otázkou, zda legitimním zájmem pro omezení práva matky na rozhodování a ochranu její integrity může být ochrana zdraví a života jejího dítěte. A to dítěte ještě nenarozeného – tedy individua, které dle zákona ještě není subjektem práv. Soudci ÚS ve svém obiter dictu uzavřeli, že článek 26 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně ovšem stanoví, že ani práva na základě této Úmluvy nejsou absolutní. V kontextu demokratické společnosti ve veřejném zájmu je možné je omezit. Veřejným zájmem je podle soudců chápána veřejná bezpečnost, ochrana veřejného zdraví, práv a jiných svobod.
Ústavní soud se v tomto případě i v souvislosti s rozhodovací praxí Evropského soudu pro lidská práva přiklonil k tomu, že ač nenarozené dítě bezprostředně před porodem není ještě subjektem práv, a tudíž je to z formálního pohledu matka, jež má právo o porodu rozhodovat, je z hlediska morálních hodnot a zásad právního řádu demokratického státu nutno chránit život a zdraví takového nenarozeného dítěte.
Co je přiměřené?
Senát ovšem judikoval, že omezení práv matky musí být přiměřené. Test proporcionality v tomto smyslu vymezuje ustálená judikatura Ústavního soudu ČR. Podle soudců musí být zejména tento zásah způsobilý dosáhnout sledovaného cíle – tedy být vhodný pro ochranu zdraví či života dítěte. Dále tohoto cíle nemůže být dosaženo jiným způsobem – neexistuje tedy jiný způsob, který by za stejných okolností mohl dosáhnout stejného výsledku. A v neposlední řadě tento zásah musí být vyvážen významem sledovaného cíle – nelze tedy ad absurdum matce způsobit smrt proto, aby její dítě přežilo.
Senát ústavního soudu ve svém obiter dictu tedy uzavřel, že nedotknutelnost matky v podobě její fyzické integrity, jejího práva odmítnout některý lékařský zákrok či neudělit informovaný souhlas, lze omezit, pokud je vysoká pravděpodobnost, že život a zdraví plodu je bezprostředně ohroženo a provedení zákroku je přiměřené záchraně života a zdraví nenarozeného dítěte. Dále uvedl, že pokud by ovšem tyto zákroky nebyly přiměřeně nutné k ochraně zdraví a života plodu při porodu a matka by souhlas se zákrokem neposkytla, došlo by k porušení jejích osobních práv.
Názor z pohledu právní teorie
Vedle výše uvedeného obiter dicta senátu Ústavního soudu ČR je nutno pro srovnání postavit i názory dosavadní ustálené právní teorie.
Již dříve totiž proběhla odbornou veřejností diskuze, jež je pro vyřešení otázek střetu práv matky – rodičky a dítěte při porodu zásadní. Jedná se zejména o definici momentu, kdy se plod stává dítětem, a tedy i subjektem práva.
Judikatura Nejvyššího soudu ČSR[1], na níž se již koncem 90. let odvolávala odborná veřejnost[2], totiž určila, že za živého člověka, tedy za subjekt práva, je možno považovat pouze živě narozené dítě, přičemž „za narození živého dítěte lze považovat úplné vypuzení z těla matky bez zřetele na délku trvání těhotenství, které po tomto vypuzení dýchá nebo projevuje jiné známky života“[3]. Tedy dosavadní právní teorie se povětšinou shoduje na závěru, že narozením je úplné oddělení dítěte od těla matky, nikoliv počátek porodu.
Zde uvedené závěry o vzniku subjektivity člověka mají pak i zásadní dopad na posouzení střetu práv matky a dítěte při porodu.
Ve světle této teorie působí judikát senátu Ústavního soudu ČR přinejmenším překvapivě. Bude tedy zajímavé do budoucna sledovat, jakým směrem se bude rozhodovací praxe soudů vyvíjet, a to i vzhledem ke stále živé diskuzi týkající se domácích porodů a práv rodiček.
[1] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 1. 8. 1986, sp. zn. Ntd 246/86, publikováno v Bulletinu NS č. 10/1987
[2] CÍSAŘOVÁ, D. Iura novit curia (několik poznámek k článku dr. Dolenského „Momentum partus“). Trestní právo. 1998, roč. 3., č. 5, s. 19-20; KÜHN, Z. K otázce vymezení pojmů lidského plodu z hlediska trestního práva. Trestní právo. 1998, roč. 3., č. 10, s. 19-21
[3] KÜHN, Z. K otázce vymezení pojmů lidského plodu z hlediska trestního práva. Trestní právo. 1998, roč. 3., č. 10, s. 19-21
Další články
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.
Uznání postoupené pohledávky za pravou
Postoupenému dlužníku zůstávají v souladu s § 1884 odst. 1 o. z. zachovány námitky vůči pohledávce, které měl v době postoupení. Občanský zákoník však v § 1884 odst. 2 o. z. rovněž stanoví, že jestliže dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
