Prohlášení vlastníka a jeho náležitosti prakticky
Prohlášení vlastníka slouží k rozdělení celistvého vlastnického práva k nemovité věci (domu) na vlastnické právo k jednotkám (zejména bytům). V tomto článku si na jednoduchém modelovém příkladu rozebereme náležitosti takového prohlášení vlastníka.
Prohlášení vlastníka je právně upraveno v ustanovení § 1166 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).
V tomto článku předpokládejme, že existuje rodinný dům, ve smyslu vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (tj. dům má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví), nejedná se tedy o bytový dům. Rodinný dům je součástí pozemku, který je v podílovém spoluvlastnictví tří osob. Pozemek, jehož součástí je dům, je obklopen dalším pozemkem – zahradou (dále jen „zahrada“), která je v podílovém spoluvlastnictví týchž osob. Dále je v domě jeden sklep a z jednoho bytu je přístup na balkon. V domě mají vzniknout celkem tři bytové jednotky.
Po právní stránce bude nejprve nezbytné vypořádat spoluvlastnictví k pozemku, jehož součástí je dům, a to právě rozdělením vlastnického práva k tomuto pozemku na vlastnické právo k jednotkám. Součástí dohody o vypořádání spoluvlastnictví bude samotné prohlášení vlastníka.
Prohlášení vlastníka bude obsahovat přinejmenším následující náležitosti:
- údaje o pozemku, domu, obci a katastrálním území,
- údaje o jednotce, zejména pojmenování jednotky, označení jednotlivých bytů alespoň číslem a umístěním s určením účelu užívání, určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotky,
- velikost podílů na společných částech.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
