Energetický trh z pohledu hospodářské soutěže, veřejných zakázek a veřejné podpory
Již více než rok prožívá oblast elektroenergetiky a plynárenství v Česku i Evropské unii (dále též „EU“) dynamické období, ve kterém dochází k růstu velkoobchodních i maloobchodních cen elektřiny a plynu a současně k značné volatilitě jejich burzovních cen. Většina odběratelů, zejména z řad domácností a průmyslu, již pocítila narůst cen za dodávky elektřiny a plynu.
V tomto dokumentu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) vysvětluje, jak nastalou situaci vnímá, a to jak z pohledu ochrany hospodářské soutěže, tak dozoru nad zadáváním veřejných zakázek i veřejné podpory. Předkládaný text rovněž popisuje dosavadní vývoj na trhu s energiemi, včetně jejich fungování, a přináší zejména pro spotřebitele doporučení, jak současnou situaci řešit či alespoň zmírnit její dopady.
1. Vývoj na trhu s energiemi za poslední rok
Od druhé poloviny roku 2021 dochází v EU i ve světě k prudkému nárůstu cen energií. Přestože v souvislosti s hospodářským oživením po pandemii COVID-19 a uvolněním cestovních omezení bylo možno tento vývoj do určité míry očekávat, ceny energií vzrostly více, než se předpokládalo. K růstu cen přispěla řada skutečností, mj.:
- dlouhá a chladná zima na počátku roku 2021, v jejímž důsledku se zvýšilo využívání vytápění, po níž následovalo dlouhé horké léto, v jehož průběhu byla ve větší míře využívána chladicí zařízení
- zvýšení poptávky po zkapalněném zemním plynu
- větší spotřeba plynu v Asii v důsledku hospodářského oživení
- rostoucí geopolitické napětí, včetně války na Ukrajině
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
