Věřitelé zajištěných podmíněných a budoucích pohledávek získají větší jistotu
Prezident republiky podepsal 14. února 2017 rozsáhlou novelu insolvenčního zákona, která zásadním způsobem mění řadu aspektů insolvenčního řízení, od zajištění podmíněných pohledávek (včetně bankovních záruk), přes posouzení platební neschopnosti firem a insolvenčních návrhů, až po oddlužení. Novela, jejíž ambicí má být mimo jiné i lepší ochrana firem proti šikanózním návrhům věřitelů nebo vyjasnění, kdy je vlastně podnik v úpadku, bude účinná počátkem čtvrtého měsíce po jejím zveřejnění ve Sbírce zákonů a ovlivní tak průběh insolvenčního řízení zřejmě už od 1. července 2017.
Za podstatné změny, z nichž některé omezují dosavadní práva věřitelů, považujeme zejména:
Zajištění podmíněných pohledávek, včetně pohledávek z bankovních záruk, a budoucích pohledávek
Novela překonává rozhodnutí ve věci ELMA – THERM, ve kterém Nejvyšší soud, v kontextu zákona o konkursu a vyrovnání, dovodil, že banka nemá právo na uspokojení své pohledávky vůči úpadci ze zástavy, pokud plnila podle bankovní záruky vystavené ve prospěch úpadce až po prohlášení konkursu na jeho majetek, byť zástavní právo zajišťující bankovní záruku bylo zapsáno do katastru nemovitostí před prohlášením konkursu. Záměrem zákonodárce bylo, aby banka či jiná osoba plnící z bankovní či finanční záruky po zahájení insolvenčního řízení byla považována za zajištěného věřitele za předpokladu, že právo na uspokojení ze zajištění k regresní pohledávce za dlužníkem bylo zapsáno do katastru nemovitostí před zahájením insolvenčního řízení. Obdobně se má toto pravidlo uplatnit pro zajištěné budoucí pohledávky, které vzniknou až po zahájení insolvenčního řízení.
Posouzení platební neschopnosti
Novela doplňuje dosavadní pojetí úpadku ve formě platební neschopnosti pro podnikatele vedoucí účetnictví, a to zavedením tzv. mezery krytí, což je rozdíl mezi výší splatných peněžitých závazků a výší disponibilních příjmů. Podnikatel nebude v úpadku, pokud tzv. mezera krytí v rozhodném období bude nižší než desetina výše jeho splatných závazků.
Předběžné posouzení insolvenčního návrhu
Věřitelský insolvenční návrh bude nově před zveřejněním v insolvenčním rejstříku podléhat předběžnému posouzení a v případě pochybností o jeho důvodnosti může soud rozhodnout, že po omezenou dobu nebude návrh zveřejněn v insolvenčním rejstříku.
Nový požadavek na prokázání splatné pohledávky ze strany insolvenčního navrhovatele
V případě věřitelských insolvenčních návrhů bude insolvenční navrhovatel, pokud vede účetnictví, povinen svou tvrzenou pohledávku vůči právnické osobě dále doložit, a to buďto uznáním dluhu s ověřeným podpisem dlužníka, vykonatelným rozhodnutím, notářským či exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora, soudního znalce či daňového poradce o tom, že o dané pohledávce účtuje.
Omezení hlasovacích práv u věřitelů tvořících koncern s dlužníkem
Novela zásadním způsobem omezuje hlasovací práva věřitelů, kteří tvoří koncern s dlužníkem.
Požadavek na doložení skutečného majitele věřitele postoupené pohledávky
Věřitel, který nabyl pohledávku v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení, bude muset doložit informaci o tom, kdo je jeho skutečným majitelem.
Komplexní změny v oddlužení
Jednou z řady změn je, že pro věřitele bude obtížnější dosáhnout odvolání ustanoveného insolvenčního správce. Schůze věřitelů se v oddlužení nebude konat, ledaže kvalifikovaná většina věřitelů bude na jejím konání trvat. Návrh na povolení oddlužení si již dlužník nebude moci zásadně zpracovat sám, ale musí tím pověřit zejména advokáta, nebo tzv. akreditovanou osobu mající zvláštní povolení Ministerstva spravedlnosti
Další články
K aktuálnímu sporu o pravomoc prezidenta republiky zastupovat stát navenek
V souvislosti s nedávným sporem o účast prezidenta republiky na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře plní mediální prostor úvahy o tom, co je a není obsahem pravomoci prezidenta republiky zastupovat stát navenek. Jak přesně je vymezena v právním řádu České republiky? Jak se k této otázce staví česká judikatura a jak doktrína? Stručné shrnutí se pokusím poskytnout na následujících řádcích.
Tlačítko pro odstoupení od smlouvy bude nová povinná výbava e-shopů
Evropská Unie zavádí povinnost mít v e-shopech tlačítko pro snadné odstoupení od smlouvy, v Česku však příslušná novela nabrala zpoždění. Tuzemští obchodníci tak nový ovládací prvek zatím mít nemusí, účinnost se očekává až od ledna 2027. Přesto experti doporučují neotálet a začít se na technické i právní změny připravovat už nyní.
Britský Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch banky, která odmítla plnit z akreditivů kvůli mezinárodním sankcím
Přelomový verdikt britského Nejvyššího soudu přináší nová pravidla pro mezinárodní dokumentární praxi. Na příkladu sporu banky UniCredit s irskými leasingovými společnostmi článek ukazuje, jak mezinárodní sankce zasahují do bankovních záruk a akreditivů a jakou právní ochranu mají banky při prověřování sankčních rizik – a to i bez výslovně sjednaných sankčních klauzulí.
Nařízení prodeje jednotky: mezi ochranou vlastnictví a ochranou sousedského soužití
Institut nuceného prodeje jednotky podle § 1184 odst. 1 občanského zákoníku představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do vlastnického práva. Jde o nástroj výjimečný, svou povahou až krajní, jehož aplikace v praxi vyvolává řadu otázek.
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.



