Koronavirus z pohledu kriminalistiky - část II.

Východní Asie, Evropa a následně celý svět byl v roce 2020 svědkem šíření nového, lidstvu dosud neznámého typu viru, který dostal název koronavirus SARS-CoV-2, a tedy svědkem pandemie.

EB
Právnická fakulta MUNI
JM
Právnická fakulta MUNI
Koronavirus z pohledu kriminalistiky
Foto: Fotolia

V souvislosti s šířením koronaviru a s tím související hysterií, strachem z neznámého a stále se zpřísňujících restriktivních opatření vlád jednotlivých států, nabrala pandemie mimo jiné i rozměr trestněprávní. Vyvstává tak otázka, zda by měla reagovat i kriminalistika, zejména pak kriminalistická taktika, a pokud ano, zda již od samého počátku, tj. od okamžiku plánování a organizace vyšetřování, nebo zda by příslušné reakce měly nastoupit až v průběhu či na konci vyšetřování, popř. zda kriminalistická taktika na šíření koronaviru reagovat nemusí.

První část článku naleznete zde.

Uvést lze i jiný příklad stejného trestného činu spáchaného v době pandemie koronaviru, nicméně se zcela odlišnou motivací pachatele. Trestnímu stíhání tak čelí 33letý muž z Ústí nad Labem, který podle zjištění policie napsal na Facebooku: „Mám Corona a největší zábava je chodit do supermarketů a jazykem lízat pečivo…“[1] V uvedeném případě se tak zcela zjevně nejedná o špatnou dedukci pachatele. Motivací pachatele tak není strach jeho samotného, ale potěšení ze strachu ostatních, který takto zveřejněná informace přinese, a to zcela evidentně i v případě, kdy se pachatel o konkrétních strachujících se lidech nedozví. V daném případě je rovněž nutné vzít v potaz, zda se skutečně jedná o trestný čin šíření poplašné zprávy (informace o nákaze koronavirem, popř. informace o lízání pečiva není pravdivá, popř. nejsou pravdivé obě informace), anebo zda se jedná o informaci pravdivou. Ve druhém z uvedených případů by se tak nejednalo o trestný čin šíření poplašné zprávy, ale o trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci podle § 152 odst. 1 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku.

Domníváme se, že při vyšetřování trestného činu šíření poplašné zprávy spáchaného v době koronavirové pandemie je nutné obrátit pozornost zejména ke kriminalistické taktice a ke kriminalistické metodice.

Orgán činný v trestním řízení by měl v první řadě přijít s kriminalistickou metodikou vyšetřování tohoto trestného činu při zohlednění všech souvisejících, shora uvedených aspektů. Důraz by měl být kladen především na již tolikrát zmiňovaný motiv pachatele. Neméně důležitá je pak reakce orgánu činného v trestním řízení z oblasti kriminalistické taktiky. Orgán činný v trestním řízení by se tak měl ve velmi krátkém čase zaměřit především na ty trestné činy, které mají rozsáhlý celospolečenský dopad, a tomu přizpůsobit plánování a organizaci vyšetřování. Důraz by měl být rovněž kladen na skutečnost, že většina důkazů bude pocházet z prostředí internetu, a sice zpravidla z prostředí nějaké sociální sítě. Je tak nezbytně nutné se k pramenu důkazu nejen dostat, ale i jej uchovat v takové podobě, aby z něj získávaný důkaz mohl být následně použit v případném řízení a hlavním líčení.

Trestné činy využívající opatření zavedených státem v souvislosti s pandemií koronaviru/trestné činy využívající nouzový stav

Jedná se o ty trestné činy, u kterých je pachatel motivován vidinou osobního zisku, přičemž pandemie koronaviru hraje roli co se týče načasování spáchání trestného činu, způsobu provedení, jakož i možného rozsahu související škody. Jako příklad lze uvést trestný čin úvěrového podvodu podle § 211 tr. zákoníku, kterého se pachatel může dopustit v souvislosti se sjednáváním úvěrové smlouvy, jež je cestou k lepším úvěrovým podmínkám, než které se na trhu běžně nabízejí, a která je určena osobám, jež jsou přímo postiženy pandemií koronaviru, přičemž pachatel takovou osobou není, ale za takovou osobu se vydává.

Jako další příklad lze uvést trestný čin krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, kdy pachatelé (zejména v obchodech s potravinami) využívají kladení důrazu na opatření proti šíření koronaviru v konkrétní prodejně a s tím související upuštění od prevence kriminality,[2] na druhou stranu si musí být ale vědomi, že pak je postih mnohem vyšší, než kdyby kradli za jiné situace, a ne jako recidivisté.[3]

Podobných příkladů může být opět uvedena celá řada. U těchto trestných činů pak závěry uvedené v předchozím okruhu trestných činů, týkající se kriminalistické metodiky vyšetřování a kriminalistické taktiky, platí dvojnásob.

Trestné činy zneužívající opatření zavedených státem v souvislosti s pandemií koronaviru/trestné činy zneužívající nouzový stav

Poslední okruh trestných činů je de facto druhým, shora uvedeným okruhem trestných činů, který ale disponuje vyšší mírou společenské škodlivosti, neboť poškozeným není banka či jiná (velká) právnická osoba, ale zpravidla spotřebitel.

Jako příklad lze uvést tzv. „energetické šmejdy“. Český energetický regulační úřad (ERÚ) zaznamenal několik případů, kdy energetičtí šmejdi zneužili současné situace a nabízeli roušky proti podpisu, ve skutečnosti šlo ale o podpis pod smlouvou o změně dodavatele. Další nabízejí po telefonu rekordně levné energie.[4] Stanislav Trávníček, předseda rady ERÚ, k uvedenému dodává: „zprvu to byl jeden případ, nyní jich ale přibývá a naše zkušenosti napovídají, že jich brzy budou stovky. Šmejdi se rychle učí. Ještě nedávno nechávali podepisovat lidi výkaz o návštěvě, který byl ve skutečnosti smlouvou, nyní to má být formulář o převzetí roušky, ale opět je to lež. Vydávají se za zástupce velkých dodavatelů, kontrolory či podobně. Nepouštějte si je do bytu, nic jim nepodepisujte, rozhodně je nenechte fotit si vaši fakturu nebo občanský průkaz.“

Problematika energetických šmejdů nemusí dosahovat trestněprávního rozměru, nicméně může. Dojde-li jednáním energetického šmejda ke způsobení škody na cizím majetku nikoliv nepatrné, dojde ke spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku.

U těchto trestných činů je možné vysledovat dvě (co se závažnosti a celospolečenského dopadu spáchaného trestného činu týče, možná proti sobě jdoucí) skutečnosti.

Tou první je skutečnost, že tento okruh trestných činů je ze všech výše uvedených okruhem s nejzávažnější společenskou škodlivostí, neboť poškození (oběti) jsou zpravidla záměrně vybíráni tak, aby byli důvěřiví a aby trik a s tím související trestný čin pod rouškou (a to nyní doslova) dobrého úmyslu pachatele neprohlédli (typicky se jedná o důchodce, osoby s nižším IQ apod.).

Tou druhou je pak skutečnost, že pachatelé těchto trestných činů si jsou dobře vědomi, že medializace jejich jednání by je připravila o kýžený profit, a proto postupují s velkou opatrností, což vede mimochodem také k tomu, že okruh poškozených nemusí být až tak velký. Vyvstává tak otázka, zda jsou společensky více škodlivé trestné činy z prvního okruhu, kdy motiv pachatele sám o sobě nemusí být až tak zavrženíhodný jako v případě třetího okruhu, kdy ale na straně druhé v případě prvního okruhu již samotné šíření, popř. sdělení je znakem skutkové podstaty, tj. okruh osob, kterých se negativní následek dotýká, je díky médiím a sociálním sítím poměrně široký, naproti tomu u třetího okruhu není okruh poškozených, s ohledem na snahu pachatele zabránit šíření informací o trestné činnosti v médiích, až tak velký.

Domníváme se, že orgány činné v trestním řízení by měly klást důraz na trestní stíhání především těch trestných činů, které spadají do třetího okruhu. Ačkoliv trestné činy spadající do prvního okruhu mají nepochybně větší geografický rozsah, je společenské škodlivosti dost dobře možné předejít, resp. jí alespoň zamezit v co nejkratším možném čase poté, co je poplašná zpráva šířena, a to např. médii zprostředkovaným prostým sdělením vlády, popř. alespoň předsedy vlády, že dané tvrzení, které se šíří, není pravdivé, spolu s ubezpečením občanů o tom, jakým postupem vláda v dané věci skutečně postupuje, a jaké tvrzení tedy pravdivé je. Co se týče represivní funkce trestního práva, není dle našeho názoru nutné řešit tyto trestné činy ve zkráceném přípravném řízení jenom proto, aby byl pachatel co nejdříve potrestán. Je nepochybné, že generální prevence má v tomto případě též svou funkci, na straně druhé je potřeba si uvědomit, že nová vládní opatření tak jako tak budou nechtěně přinášet/přinášela další trestné činy šíření poplašné zprávy, tudíž orgán činný v trestním řízením by měl primárně zajistit, aby nedošlo k promlčení trestní odpovědnosti, neboť exemplární trestání není v tomto případě namístě.

Jinak je tomu u trestných činů ze třetího okruhu trestných činů, kdy je míra společenské škodlivosti vyšší a potenciální poškození/oběti mohou být od případného útoku uchráněni jedině tehdy, když se pachatel nebude moci trestné činnosti dopouštět. V daném případě tak má generální prevence spolu s případným využitím institutu předstižné vazby své místo. Orgány činné v trestním řízení by tak dle našeho názoru měly upřednostnit trestní stíhání trestných činů ze třetího okruhu. I u trestných činů ze třetího okruhu je možné použít závěry uvedené u prvního okruhu trestných činů, týkající se kriminalistické metodiky vyšetřování a kriminalistické taktiky. 

Závěr

Závěrem nezbývá než dodat, že trestná činnost páchaná v době pandemie koronaviru má svá specifika, která musí orgán činný v trestním řízení reflektovat a přizpůsobit jim vyšetřování. Nejinak je tomu i u kriminalistické metodiky vyšetřování a kriminalistické taktiky, která musí být přizpůsobena konkrétnímu okruhu stop a důkazů, jež shromažďuje a jejichž zákonitosti vzniku objasňuje.[5]

Článek byl publikován v Advokátním deníku a v časopisu Bulletin advokacie č. 1-2/2021.


[1] „Vtip nebo osobní krize.“ Policie řeší třináct případů týkajících se šíření poplašných zpráv o koronaviru irozhlas.cz [online]. Irozhlas, publikováno 21. 3. 2020 [cit. 29. 4. 2020], dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/poplasna-zprava-zena-policie-prihlasila-koronavirus_2003212223_cen.

[2] Krádeže v době nouzového stavu, policie.cz [online], Policie ČR, publikováno 17. 3. 2020 [cit. 29. 4. 2020], dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/kradeze-v-dobe-nouzoveho-stavu.aspx.

[3] Viz případ mediálně známý, „Za krádež pěti housek během nouzového stavu si muž odsedí 1,5 roku. Rozsudek je pravomocný“ [cit. 11. 8. 2020], dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/kradez-housky-nouzovy-stav-soud_2007071309_pj.

[4] Pozor na energetické šmejdy! Nouzového stavu se nebojí, zneužívají ho, eru.cz [online], ERU, publikováno 27. 3. 2020 [cit. 29. 4. 2020], dostupné z: https://www.eru.cz/-/pozor-na-energeticke-smejdy-nouzoveho-stavu-se-neboji-zneuzivaji-ho.

[5] Tento příspěvek byl zpracován v první polovině roku 2020 v rámci řešení projektu IGA na téma „The specifics of the Criminal Liability of Legal Entities in the Czech Law (MUNI/IGA/1421/2020)“.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články