Ohlédnutí moderátora za konferencí PVVS 2014
Ve dnech 5.11. a 6.11.2014 se v Hotelu Černigov v Hradci Králové konala odborná konference Právo ve veřejné správě 2014 s podtitulem „Nové právo“. Byl jsem osloven pořadateli, abych tuto konferenci moderoval, což jsem s díky jako novou výzvu po moderaci letošního Právního prostoru přijal.
Tuto výzvu jsem přijal možná proto, že v rámci studia na PrF MU byla moje jediná trojka právě ze správního práva. Od té doby jsem však pochopil, že ani jako advokát se veřejnému právu zcela nevyhnu, a to ani přes ustanovení § 1 odst.1 věta druhá o.z., podle kterého je uplatňování soukromého práva nezávislé na uplatňování veřejného práva.
Po úvodním slovu zahájila již zostra program konference Dana Prudíková, která hovořila o zkušenostech s necelým prvním rokem aplikace občanského zákoníku. Ve svém příspěvku se věnovala publikovaným stanoviskům KANCLu, odrazu o.z. v dosavadní judikatuře i (ne)potřebě velké či technické novelizace nového kodexu.
Do světa kyberprostoru a e-Govermentu posluchače následně uvrhnul prof. Vladimír Smejkal, který se svými 75 slidy vytvořil jednoznačně rekord v rozsáhlosti příspěvku, což mu ovšem zdaleka neubralo na zajímavosti a poutavosti. Kromě postesku nad neexistencí elektronických spisů, rozsáhlého historického exkurzu včetně příběhu o Egonovi a Claudii, zazněla i kritika zrušení Ministerstva informatiky ČR a zastavení vývoje v oblasti e-Govermentu vůbec.
V dalším příspěvku se Petr Tég věnoval některým aktuálním výkladovým problémům úpravy nemovitých věcí v o.z., kdy v příspěvku plném praktických případů zejména definoval, co je to věc, rozdělil věci na movité a nemovité, hovořil o rozdílech mezi příslušenstvím a součástí nemovité věci, o rozhradách atd.
Po přestávce na tradiční „svíčkovou se šesti“ (já teda dostal jen čtyři) byly vyhlášeny výsledky studentské soutěže Ukaž svoji kreativitu II. Příjemně nasyceni a napojeni posluchači vyslechli Jiřího Proška na téma problematiky exekucí obcí, a to především z pohledu obce jako oprávněného, ale i z pohledu povinného. V následujícím příspěvku Filip Melzer ukázal, že je kromě jiného i velmi dobrým pedagogem, neboť si k plátnu, na kterém se promítala jeho prezentace o náhradě škody v o.z., a druhému plátnu, na kterém po celou konferenci program CODEXIS ukazoval, co umí, nechal přinést ještě flipchart, na který plamenně kreslil nejrůznější deliktní situace. Vyslechli jsme si zajímavé případy o odpovědnosti za zvíře, za nebezpečnou osobu a podobně.
Závěr odborné části prvního dne obstaral Jakub Grafnetter s příspěvkem o veřejných zakázkách z pohledu zadavatele, kdy jsme se dozvěděli, jak postupovat při vypisování výběrových řízení, na co nezapomenout, jaké jsou typické chyby zadavatelů, jak lze často snadno výběrové řízení napadnout a mnohé další. Jako poslední pak prezentoval svůj příspěvek Václav Vlk, který se zabýval soukromoprávní odpovědností zástupců samosprávných celků, jejími předpoklady, limity apod..
Diskuse odborné i mezilidské se posléze přesunuly v rámci milého společenského večera k hojně a chutnou krmí a moky prostřeným stolům, a po obvyklém váhání a oťukávání i na taneční parket. V tomto sympatickém prostředí se jistě podařilo vyřešit celou řadu otázek a problémů.
Druhý den konference představila Pěva Čouková softwarové novinky z oblasti účetnictví a daní pro státní správu. Následně se do sebe „pustili“ František Korbel jako zastánce připravovaného zákona o registru smluv a Zdeněk Mandík a Jana Juřenčáková za Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR, jako zástupci odpůrců tohoto zákona. František Korbel nejprve hovořil o úpravě práva na informace a jeho odrazu v aktuální judikatuře a položil si řečnickou otázku, zda je vůbec zákon o registru smluv potřeba. Zde se zdálo, že se avizované role otočí, ale v rámci bouřlivé diskuse se nakonec ukázalo “Who is who”.
Ve veřejnoprávním duchu druhého dne konference se odvíjel i příspěvek Kateřiny Valachové o zákonu o státní službě, jehož účinnost byla několikrát odložena a měl by se stát účinným od 1.1.2015. Jediný den po skončení konference podal prezident Zeman návrh na zrušení tohoto zákona Ústavnímu soudu ČR. Tož uvidíme!
Konferenci uzavřel Tomáš Babáček příspěvkem o tom, kterak zkrotit nebo si zkusit ochočit bruselského grifonka, aniž bychom se nechali příliš pokousat a aniž by nám všechno sežral. Jeho příspěvek o hlavních zásadách regulace veřejné podpory a rizicích spojených s jejich nedodržováním na straně jak poskytovatele, tak příjemce byl důstojnou tečkou za vydařenou konferencí.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



