Pět otázek pro Pavla Vetešníka
Listopadová konference Právo ve veřejné správě se kvapem blíží a účastníci se mohou těšit opět na zajímavé řečníky, mezi kterými se letos objeví JUDr. Pavel Vetešník, Ph.D. Pavel Vetešník pracuje na legislativním a právním odboru České národní banky, je členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády, rozkladové komise Ministerstva vnitra a Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců. Podílel se také například na přípravě zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Na co se tedy můžete těšit?
V listopadu budete přednášet na dalším ročníku odborné konference Právo ve veřejné správě. Na co se mohou účastníci konference v rámci Vaší přednášky těšit?
V rámci přednášky bych se chtěl zaměřit na vymezení některých nových hmotně-právních a procesně-právních institutů, které můžou v aplikační praxi způsobovat problémy, na vymezení některých specifických odchylek v odpovědnosti za přestupky a v řízení o přestupcích provedených tzv. změnovým zákonem a na aktuální novelu zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, která reaguje právě na potřeby aplikační praxe.
Jste spoluautorem komentáře zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Jak byste zhodnotil rekodifikaci přestupkového práva po těch několika málo letech od účinnosti nových přestupkových zákonů? Lze vůbec už nyní činit nějaké závěry?
Rekodifikaci přestupkového práva hodnotím velmi pozitivně. Vzhledem ke skutečnosti, že při této rekodifikaci se vycházelo z předchozího zákona o přestupcích, z navazující judikatury a z aplikační praxe, došlo k přechodu na novou právní úpravu bez větších obtíží. Rekodifikací přestupkového práva tak došlo ke sjednocení právní úpravy odpovědnosti za přestupky fyzických osob a odpovědnosti za jiné správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob spolu s právní úpravou zvláštního řízení k uplatnění této odpovědnosti.
Jaké jsou nejpalčivější otázky / problémy týkající se aplikace nových přestupkových zákonů, které vyvstaly z dosavadní praxe?
Těch otázek či problémů je celá řada, jedná se zejména o časovou působnost zákona, aplikaci přechodných ustanovení, věcnou příslušnost k projednání přestupků či aplikaci nových hmotně-právních a procesně-právních institutů.
Existují v rámci přestupkového práva nějaké oblasti, případně konkrétní instituty, které by bylo podle Vás vhodné již nyní novelizovat?
Těchto oblastí je několik např. oblast stavění a přerušení promlčecí doby; oblast ochrany osob vystupujících v řízení; oblast zastoupení obecnými zmocněnci, kteří opětovně vystupují v řízení před správními orgány v různých věcech; oblast součinnosti správních orgánů; oblast vzdělání oprávněných úředních osob, které projednávají přestupky.
Plánují se nějaké novelizace přestupkových zákonů, příp. jsou nějaké již v legislativním procesu?
Tento týden byla do vlády předložena novela zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a novela některých dalších zákonů.
-52b012d5.png)
Další články
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
Co PPWR firmám ukládá už dnes a jaké změny je teprve čekají?
Evropská právní úprava obalů a obalových odpadů prošla zásadní změnou. Nařízení o obalech a obalových odpadech znamená pro podnikatelské subjekty nové požadavky na vlastnosti obalů, ale také rozsáhlejší dokumentační, informační a evidenční povinnosti.
Politický projev jako úřední postup - Odpovědnost za výroky členů vlády v politické soutěži po rozsudku NS 25 Cdo 2952/2025
Kdy mluví člen vlády za stát a kdy už jen sám za sebe? Nejvyšší soud v recentním rozsudku ve věci premiéra Fialy pojal úřední postup šířeji, než jak ho před pěti lety vymezil Ústavní soud u prezidenta Zemana. Článek se zabývá tím, co tento rozdíl znamená pro hranici mezi státem a politickou soutěží.
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.


