Pět otázek pro Pavla Vetešníka
Listopadová konference Právo ve veřejné správě se kvapem blíží a účastníci se mohou těšit opět na zajímavé řečníky, mezi kterými se letos objeví JUDr. Pavel Vetešník, Ph.D. Pavel Vetešník pracuje na legislativním a právním odboru České národní banky, je členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády, rozkladové komise Ministerstva vnitra a Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců. Podílel se také například na přípravě zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Na co se tedy můžete těšit?
V listopadu budete přednášet na dalším ročníku odborné konference Právo ve veřejné správě. Na co se mohou účastníci konference v rámci Vaší přednášky těšit?
V rámci přednášky bych se chtěl zaměřit na vymezení některých nových hmotně-právních a procesně-právních institutů, které můžou v aplikační praxi způsobovat problémy, na vymezení některých specifických odchylek v odpovědnosti za přestupky a v řízení o přestupcích provedených tzv. změnovým zákonem a na aktuální novelu zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, která reaguje právě na potřeby aplikační praxe.
Jste spoluautorem komentáře zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Jak byste zhodnotil rekodifikaci přestupkového práva po těch několika málo letech od účinnosti nových přestupkových zákonů? Lze vůbec už nyní činit nějaké závěry?
Rekodifikaci přestupkového práva hodnotím velmi pozitivně. Vzhledem ke skutečnosti, že při této rekodifikaci se vycházelo z předchozího zákona o přestupcích, z navazující judikatury a z aplikační praxe, došlo k přechodu na novou právní úpravu bez větších obtíží. Rekodifikací přestupkového práva tak došlo ke sjednocení právní úpravy odpovědnosti za přestupky fyzických osob a odpovědnosti za jiné správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob spolu s právní úpravou zvláštního řízení k uplatnění této odpovědnosti.
Jaké jsou nejpalčivější otázky / problémy týkající se aplikace nových přestupkových zákonů, které vyvstaly z dosavadní praxe?
Těch otázek či problémů je celá řada, jedná se zejména o časovou působnost zákona, aplikaci přechodných ustanovení, věcnou příslušnost k projednání přestupků či aplikaci nových hmotně-právních a procesně-právních institutů.
Existují v rámci přestupkového práva nějaké oblasti, případně konkrétní instituty, které by bylo podle Vás vhodné již nyní novelizovat?
Těchto oblastí je několik např. oblast stavění a přerušení promlčecí doby; oblast ochrany osob vystupujících v řízení; oblast zastoupení obecnými zmocněnci, kteří opětovně vystupují v řízení před správními orgány v různých věcech; oblast součinnosti správních orgánů; oblast vzdělání oprávněných úředních osob, které projednávají přestupky.
Plánují se nějaké novelizace přestupkových zákonů, příp. jsou nějaké již v legislativním procesu?
Tento týden byla do vlády předložena novela zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a novela některých dalších zákonů.
-52b012d5.png)
Další články
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.
Neuvedení jména na parte
Období ztráty člena rodiny je nepochybně obdobím velmi smutným, ale jak se ukazuje z praxe, také obdobím rozporů, a to nejenom rozporů majetkových. V nedávném období se objevilo hned několik rozhodnutí ve věcech, kdy se některý z pozůstalých domáhal nemajetkové újmy za to, že jeho jméno nebylo uvedeno na parte.



