Pět otázek pro Pavla Vetešníka
Listopadová konference Právo ve veřejné správě se kvapem blíží a účastníci se mohou těšit opět na zajímavé řečníky, mezi kterými se letos objeví JUDr. Pavel Vetešník, Ph.D. Pavel Vetešník pracuje na legislativním a právním odboru České národní banky, je členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády, rozkladové komise Ministerstva vnitra a Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců. Podílel se také například na přípravě zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Na co se tedy můžete těšit?
V listopadu budete přednášet na dalším ročníku odborné konference Právo ve veřejné správě. Na co se mohou účastníci konference v rámci Vaší přednášky těšit?
V rámci přednášky bych se chtěl zaměřit na vymezení některých nových hmotně-právních a procesně-právních institutů, které můžou v aplikační praxi způsobovat problémy, na vymezení některých specifických odchylek v odpovědnosti za přestupky a v řízení o přestupcích provedených tzv. změnovým zákonem a na aktuální novelu zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, která reaguje právě na potřeby aplikační praxe.
Jste spoluautorem komentáře zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Jak byste zhodnotil rekodifikaci přestupkového práva po těch několika málo letech od účinnosti nových přestupkových zákonů? Lze vůbec už nyní činit nějaké závěry?
Rekodifikaci přestupkového práva hodnotím velmi pozitivně. Vzhledem ke skutečnosti, že při této rekodifikaci se vycházelo z předchozího zákona o přestupcích, z navazující judikatury a z aplikační praxe, došlo k přechodu na novou právní úpravu bez větších obtíží. Rekodifikací přestupkového práva tak došlo ke sjednocení právní úpravy odpovědnosti za přestupky fyzických osob a odpovědnosti za jiné správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob spolu s právní úpravou zvláštního řízení k uplatnění této odpovědnosti.
Jaké jsou nejpalčivější otázky / problémy týkající se aplikace nových přestupkových zákonů, které vyvstaly z dosavadní praxe?
Těch otázek či problémů je celá řada, jedná se zejména o časovou působnost zákona, aplikaci přechodných ustanovení, věcnou příslušnost k projednání přestupků či aplikaci nových hmotně-právních a procesně-právních institutů.
Existují v rámci přestupkového práva nějaké oblasti, případně konkrétní instituty, které by bylo podle Vás vhodné již nyní novelizovat?
Těchto oblastí je několik např. oblast stavění a přerušení promlčecí doby; oblast ochrany osob vystupujících v řízení; oblast zastoupení obecnými zmocněnci, kteří opětovně vystupují v řízení před správními orgány v různých věcech; oblast součinnosti správních orgánů; oblast vzdělání oprávněných úředních osob, které projednávají přestupky.
Plánují se nějaké novelizace přestupkových zákonů, příp. jsou nějaké již v legislativním procesu?
Tento týden byla do vlády předložena novela zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a novela některých dalších zákonů.
-52b012d5.png)
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


