Nabízím alternativní pohled ... V mezinárodním kontextu jsme postavili v loňském roce 290 MWp a máme 10,7 mil. obyvatel. V Rakousku postavili ve fotovoltaice 1 000 MWp pro 8,7 milionu obyvatel, takže na obyvatele už to nevypadá, že bychom až tak dramaticky rostli. V Polsku postavili 4 900 MWp pro 38,4 mil. obyvatel a v Holandsku 4 000 MWp pro 17 mil. obyvatel. Takže z tohoto pohledu už to vypadá jinak. Tím jenom chci říct: Berte to, co vám někdo říká nebo píše, vždycky s rezervou. Můžete věřit, ale prověřujte a zkuste se na to podívat z trochu jiného úhlu pohledu. Protože nesmírně důležitý je ten kontext. Pan inženýr Macenauer tady měl graf, jak jsme vlastně na tom z určitého pohledu dobře, ale já říkám, kdybychom se na to podívali přes emise, tak bychom byli někde úplně jinde. A je to jenom jiný úhel pohledu. Určitě jste to zažili, že jste byli v kině a půlka kina se smála a druhá půlka ne při úplně stejné scéně – koukají na stejný film, ale různí lidé. Ten úhel pohledu je prostě jiný. Takže každý z vás má nějakou svoji situaci ve firmě nebo doma - a ta situace bude jiná za dva roky. A sousedova situace je zase jiná než vaše. Nevidím jednoznačný univerzální recept ani pro státy, ani pro firmy, ani pro lidi.
V ČR jsme ke konci roku 2022 měli postaveno 2 460 MW ve fotovoltaice. V kontextu toho, co se stavělo v jiných zemích, si řeknete, že je to hrozně málo. A teď tomu zase dáme jiný pohled: Ale k dnešku byly schváleny dotace na dalších cca 2 000 MWp. To už vypadá dobře. V blokacích kapacity je v České republice v tuhle chvíli už snad 19 GWp instalovaného výkonu ve fotovoltaice. A najednou jsme premiantem! Ještě před chvílí to vypadalo, že tady žádný boom vlastně není. Je to zvláštní, co se s tou statistikou dá dělat. Jenom tomu dáte jiné hledisko a najednou to vypadá jinak.
Motivace k pořízení FVE
V motivacích k pořízení fotovoltaiky zaznívá všude magické slovo návratnost, zaznívalo i v předchozí přednášce. Určitě je to jeden z úhlů pohledu, ale není jediný. Prvotní motivací pro pořízení fotovoltaiky byl loni strach. Lidé se prostě báli tak, že by se upsali i čertu, aby tu fotovoltaiku objednali. Výsledkem toho jsou některé průšvihy, protože strach opravdu nepomáhá logickému myšlení a člověk zvažuje méně možná rizika. Takto to naštěstí již není, v současné době již lidé takto neuvažují, ten strach trochu pominul. Máme zastropované ceny, už se zase objevují pozitivní články jak ceny energií klesají. Důsledkem toho je, že lidé se tím přestávají zabývat, takže ono se ty výkyvy někde nakonec „ustálí“.
Ale každopádně jsou i jiné motivace, než je úspora nebo návratnost investice. Může to být snaha o dílčí soběstačnost, ochrana proti výpadkům sítě nebo také ekologický aspekt nebo nedostačující kapacita přívodního vedení. Například autoservisy budou muset servisovat elektrovozy, ale nedají jim vyšší přípojnou kapacitu. Musí to řešit nějakým vlastním zdrojem a akumulátory, aby vůbec zvládli ty elektromobily nabíjet.
Pokud jde o motivace pro fotovoltaiku u firem, paradoxně ekonomicky lépe vychází ne to, co ušetří za elektřinu, ale to, co ušetří za poplatky za špičkový odběr. Takže si tu odběrovou křivku srovnají a neplatí tak velký rezervovaný příkon.
Těch motivací je spousta, většinou je to mix a záleží, kde kdo má prioritu. A jedna věc je návratnost a druhá věc je výnos – kolik ušetříte. Návratnost může být dlouhá, ale ta úspora, kterou každoročně máte, může být pro vás přesto zajímavá. A bohužel, trochu mě to mrzí, že u zákazníků většinou převažuje krátkodobý pohled. Já to vidím tak, že v tom střednědobém výhledu musíme čekat zdražování elektrické energie. V tom jsme se, myslím, shodli s panem Macenauerem, a to je taky ten úhelný kámen toho, jak vlastně vyjde každému návratnost jinak, protože my nevíme, kolik bude stát elektrická energie ani za dva roky, natož za 10 let, nevíme, jaké budeme platit distribuční poplatky (a když vyrábím vlastní elektřinu, tak vlastně šetřím i na těch distribučních poplatcích). Takže opravdu platím za jistič, ale když nenakoupím megawatthodinu elektrické energie, tak za tu megawatthodinu jsem nezaplatil ani distribuční poplatky. Samozřejmě fixní platbu platím.
A bude se měnit tarifní soustava, budou jiné poplatky, takže velmi těžko se nyní kalkuluje budoucnost. Proto zákazníkům říkáme: Nefixujte se na číslo návratnosti, zvažujte to v celém komplexu, jestli je to pro vás zajímavé nebo ne. A kdybych měl předikovat a vyjít z nějakých analýz, tak řeknu, že v dlouhodobém horizontu troufám si odhadnout, že elektřina bude zdražovat v průměru o 5 % ročně. Ale berte to jako čistě můj osobní názor a znovu říkám, nevěřte.
Ekonomika FVE
Ekonomika fotovoltaiky, jenom ať máte představu, jak to vidím já: Výkon typické domácí FVE na rodinném domku je 4 až 10 kWp a investice se pohybuje mezi 350 až 600 tis. Kč. Ceny klesají, tady musím zkorigovat informaci, která byla uvedena v dopoledním bloku. Za loňský rok stouply ceny elektráren cca o 20 %, a teď se to vrací zpátky podobně jako třeba ve stavebnictví a dalších komoditách. Bylo to dočasně způsobeno kombinací různých faktorů. Z mého pohledu je doba návratnosti dobře navržených fotovoltaik na rodinných domech do 10 let, a to i těch s baterií. Ale opravdu velmi záleží na kvalitě návrhu i na tom, jak predikujete, že ta úspora bude vypadat do budoucna. A je to tak samozřejmě i díky dotaci, která je v tuto chvíli pro systémy s akumulací dostupná.
U bytového domu nebo u menší a střední firmy je to tak, že tam se fotovoltaika většinou staví bez akumulace, takže ty investiční náklady na kilowatt instalovaného výkonu jsou výrazně nižší. A samozřejmě ta větší elektrárna má i jednotkové náklady nižší než rodinné domy. A má vhodnější rozložení spotřeby v průběhu dne. Ale většinou také levnější elektřinu. U bytových domů a firem tedy je návratnost většinou kratší než u domů rodinných, ale záleží na spoustě dalších souvislostí.
Brzdy aneb Co bych si přál…
- sjednocený postup stavebních úřadů – jednoznačně, protože to je obrovská komplikace
- u všech tří distributorů stejné připojovací podmínky, protože jsou tři a komplikuje to úplně zbytečně život všem realizačním firmám, které se snaží pomáhat zákazníkům
- navýšení kapacity sítě nebo možná změnu pravidel pro posuzování té kapacity sítě, protože jinak už je to strop v některých lokalitách
- vyšší toleranci u přetoků těch tzv. bezpřetokových FVE, protože tak, jak je to teď nastaveno, to je technicky v řadě případů nereálné uřídit a zbytečně hrozí zákazníkovi sankční poplatek
- Určitě bych si přál tlak na kvalitu práce revizních techniků, protože se objevují různé nebezpečné kutilské instalace, fotovoltaické stavebnice a důsledky nekvalitních realizací dopadají i na ty firmy, které to dělají poctivě a důsledně, ale kazí to jméno celému oboru
- aby IT systémy distributorů umožnily automatizaci podávání žádostí nám, realizačním firmám, protože distributoři to sice udělali nově elektronicky, ale tak, že my za toho klienta to do jejich systému musíme ručně dávat položku po položce. Už to nejde udělat tak, že bychom to předchystali a žádost odeslali. Je to nyní na straně zákazníků a realizačních firem velmi neefektivní.
- u dotací z NZÚ umožnit vyřizování dotací zákazníků prostřednictvím realizačních firem (ne jen fyz. osobám na své osobní ID občana) - u dotací z Nová zelená úsporám (NZÚ) v tuto chvíli musíme tyto dotace podávat přes ID občana, což je komplikace. Systém nepočítá s tím, že dotace vyřizuje realizační firma, a to je docela záludná věc, zejména když teď dotační politika NZÚ má umožnit ve verzi Light i dotace fotovoltaiky, tzn. primárně to cílí na seniory, kde je většinou horší počítačová gramotnost.
- Podporu rozvoje výroby energie z větru, ideálně i pro malé zákazníky
Kde se blýská svítí (snad) na lepší časy :)
Součtové měření – Člověk by očekával, že dům vyráběl celý den více než spotřebovával a tak jsem měl elektřinu zdarma (žádnou jsem nemusel nakoupit). Tak jednoduché to ale není, protože existuje součtové měření. Existuje po fázích a tím pádem se bohužel dostáváme do paradoxu, že záleží na tom, ve které třetině domu zrovna spotřebováváte. To je problém, který zbytečně prodražuje realizace, zkracuje životnost elektroniky střídačů a vlastně v podstatě penalizuje jenom tu část zákazníků, kteří byli tak zodpovědní, že se rozhodli investovat do fotovoltaiky. Ten, kdo jenom ve třech fázích nesymetricky spotřebovává, tomu je to jedno. Ale ten, kdo to dělá úplně stejně, ale elektřinu i vyrábí, je za to penalizován.
Sdílení elektřiny - Taky zatím nejde to, že bych si tady na chalupě u Seče postavil elektrárnu a poslal si tu elektřinu do bytu v Brně. Ale tady se blýská na lepší časy, to tady už zaznělo a myslím, že ještě zazní. Zatím to jde jenom v rámci bytových domů a uvidíme, jak dopadne LEX OZE II a jestli to opravdu bude aspoň na konci roku 2023. Ideálně by se mi líbilo, kdybych jako firma mohl posílat elektřinu zaměstnancům v rámci nějakého komunitního sdílení, třeba jako benefit. Zatím to taky vypadá, že se blýská na lepší časy – zaznělo 85 %, tak doufejme, že je to na 85 % a že to půjde dál.
Agrivoltaika - To zatím je taky je komplikované postavit si mezi poli plot z panelů nebo si přistínit plodiny agrivoltaikou. Ale taky se blýská na lepší časy.
Prodloužení životnosti FVE z let 2009-2010 - Co je takovým zádrhelem, který snad neprojde, ale je v novele zákona, tak je toto: Stávající fotovoltaiky z let 2009 a 2010 stojí na orné půdě a měly dočasné vynětí ze zemědělského půdního fondu. Novelou zákona by měly ztratit možnost požádat o prodloužení toho vynětí. Což vlastně brání modernizacím těch elektráren. Elektrárna už stojí, mohly by se jen vyměnit panely za nové, účinnější, a mohla by dále vyrábět na stejné ploše více elektřiny. A zatím to vypadá, že to nebude možné. Ale snad to neprojde.
Bateriové úložiště ke stabilizaci sítě - No a pak současná legislativa neumožňuje zainvestovat pouze do bateriového úložiště, které by sloužilo k vyrovnávání sítě. Úložiště totiž zatím v legislativě není definováno jako výrobní zdroj a může být provozováno jen jako přídomek k stávající fotovoltaické elektrárně, ale ne jako samostatný zdroj. A vzhledem k tomu, jak zoufale budeme asi ty akumulační kapacity potřebovat, tak je to škoda, protože investoři se samozřejmě do toho nehrnou.
Takže toto je několik oblastí otázek a uvidíme jestli zrychlíme nebo budeme brzdit. Zatím mám pocit, že z jedné strany je tady ta široce otevřená dlaň dotací, a z druhé strany je ta přiškrcená ruka legislativy a procesů.
Diskuze k článku ()