Škoda na zdraví, koronavirus, zanedbání péče

Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči - část II.

Nejen o možných škodách na zdraví vzniklých pacientům v souvislosti s opatřením Ministerstva zdravotnictví, které pozastavilo poskytovatelům zdravotních služeb poskytování preventivní péče.

DN
Katedra občanského práva Právnické fakulty UK
Škoda na zdraví, koronavirus, zanedbání péče

Cílem článku je zhodnotit, zda pacienti mají nárok na náhradu škody, která jim v důsledku proticovidových opatření vznikla právě z toho důvodu, že se jim nedostalo preventivní péče, na které závisí jejich zdraví či dokonce život. Jednou z hlavních otázek je, zda lze boj proti teoretickým rizikům pandemie nadřadit boji proti zjevně existujícím rizikům závažných onemocnění, která by jinak byla odhalena daleko dříve než za současného stavu.

Přečtěte si i první část článku.

V rámci kritiky opatření vyhlašovaných na úrovni vlády ČR nebo Ministerstva zdravotnictví jsou opakovaně kritizována jak samotná opatření, tak i celková atmosféra strachu, která je v souvislosti s tím ve společnosti šířena. V otevřené Petici lékařů[1] významné osobnosti českého zdravotnictví (prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., MUDr. Radkin Honzák, MUDr. Jan Hnízdil a další) vyjádřily názor, že přes rizika spojená s nemocí covid-19 vidí „mnohem větší nebezpečí ohrožení celkového zdraví lidu v drastických vládních opatřeních než nemoci covid jako takové“. Dodali, že „nikdy v minulosti nebylo obyvatelstvo informováno o jedné konkrétní nemoci tak dlouho, tak detailně a všemi médii naráz. Veřejnost je následkem toho nebývalým způsobem vystrašena. Existuje mnohem více a závažnějších onemocnění, než je covid-19, a lidé jimi nejsou neustále všemi médii stresováni. Zaměřit pozornost veřejnosti na jeden konkrétní typ koronaviru je nebezpečný precedens, vzbuzující strach a devastující psychiku lidí a jejich sociální vztahy, který může mít nedozírný ničivý dopad na ekonomiku a celkový život společnosti.“

Ač jsou autoři petice některými zdroji[2] kritizováni za to, že nejsou odborníky v oblasti epidemiologie, je možné vzít za pravdivé jejich tvrzení, že údaje denně zveřejňované Ministerstvem zdravotnictví o počtu pozitivně testovaných a hospitalizovaných pacientů a pacientů, kteří zemřeli (nadto bez odlišení, zda covid-19 byl jedinou nebo hlavní příčinou úmrtí, nebo jen jednou z řady závažných onemocnění, kterými tito pacienti trpěli), vede k nárůstu atmosféry strachu v neodborné veřejnosti, jejímiž důsledky zejména u citlivých jedinců může být jak strach, že se nakazí a covid-19 u nich bude mít fatální průběh, tak přesvědčení, že jim za stávajícího a budoucího vytížení poskytovatelů zdravotních služeb nebude poskytnuta péče, pokud budou mít jiné onemocnění, a konečně i obava podrobit se preventivním vyšetřením z důvodu ochrany před nákazou. J. Dobrovolná z Přírodovědecké fakulty MU např. přirovnává stres z koronaviru ke stresu z války.[3] Zahraniční odborná studie[4] prověřovala v březnu 2020 nárůst atmosféry strachu u vybraného vzorku 400 osob a dospěla k závěru, že úzkost pociťovalo na denní bázi 62,5 % respondentů, 88,8 % účastníků udávalo strach navštěvovat nákupní střediska a 94,5 % se bálo o zdraví svých blízkých. Na jedné straně mohou obavy z onemocnění motivovat osoby k zodpovědnému chování a ochraně své i svého okolí, na druhé straně však i samotný stres může být původcem různých psychosomatických onemocnění a jistě nepřispívá ke zdraví populace. Mám proto za to, že by v současné situaci měla politická reprezentace uklidňovat občany a dávat jim najevo, že při respektování základních hygienických návyků a ochranných pomůcek se podaří situaci zvládnout. Úkolem odborníků v oblasti zdravotnictví je pak podle mého názoru obdobná motivace laické veřejnosti se současným apelem na to, aby lidé nezanedbávali příznaky vážných onemocnění a včas se nechali vyšetřit.

Denně jsme informováni o překročení dalšího denního rekordu v nárůstu pozitivně testovaných pacientů, o nárůstu počtu hospitalizovaných i o nárůstu počtu zemřelých. Je zcela jasné, že se Ministerstvo zdravotnictví důvodně obává nedostatku počtu lůžek, proto bylo rozhodnuto o stavbě polní nemocnice v Letňanech a v Brně, a uvažovalo se i o využití stadionů a jiných podobných zařízení. Masivní opatření mají možná svůj důvod. Cenný je každý zachráněný lidský život. Na druhé straně se společnost musí bránit tomu, aby postavila lékaře před Sofiinu volbu, zda mají léčit covidové pacienty, nebo např. kardiaky nebo onkologicky nemocné. Pokud by došlo k pozastavení péče o závažně nemocné necovidové pacienty, pak je namístě uvažovat o odpovědnosti za újmu, která tím pacientům vznikne.

Vývoj epidemiologické situace v ČR zejména v říjnu 2020[5] a predikce Ústavu zdravotnických informací[6] pracuje i s variantou přetížení zdravotnického systému a částečné omezení zdravotní péče (byť označované jako „neakutní“) je dnes realitou.[7] Můžeme se samozřejmě přít o to, zda důvodem je opatření Ministerstva zdravotnictví, nezvladatelný vývoj pandemické situace, kterému nešlo zabránit, nebo naopak pochybení státní moci, která se nepoučila z tzv. první vlny, zanedbala protiepidemiologická opatření v letních měsících a následně již jen bezmocně přihlížela negativnímu vývoji. K objasnění by mohlo přispět vyšetřování zvláštní sněmovní vyšetřovací komise, která by se právě posledně zmíněnou problematikou zabývala.[8] Pokud by vyšetřování skutečně proběhlo a prokázalo by pochybení na straně veřejné moci, otevřela by se cesta pro odškodnění případně tím způsobené újmy podle § 13 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů, tedy podle pravidel o odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup. Citované ustanovení totiž za nesprávný úřední postup považuje i porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené nebo přiměřené lhůtě.

V souvislosti s možnou odpovědností státu za újmu způsobenou v souvislosti s krizovými opatřeními je možné zvažovat následující modelové situace.

V první skupině by byli pacienti, u nichž došlo k vynechání pravidelných preventivních prohlídek, ač měli symptomy, které by za běžných okolností vedly k včasnému odhalení závažného onemocnění (např. vysoký krevní tlak, změněné mateřské znaménko, onemocnění dýchacích cest, což mohou být symptomy kardiovaskulárního nebo onkologického onemocnění). Můžeme sem zařadit i pacienty, kteří netrpí žádnými subjektivními obtížemi, a přesto by preventivní vyšetření mohlo odhalit závažné onemocnění (např. hypertenzi nebo diabetes).

Ve druhé skupině by byli pacienti, kteří měli naplánovaný zákrok (ambulantní nebo s krátkou hospitalizací), jehož realizace byla odložena, a v důsledku tohoto odložení u nich došlo k újmě. Přitom vycházím z toho, že nešlo o neodkladný zákrok, ale odložením zákroku došlo k prodloužení stavu zdravotních obtíží (zejména bolestí), např. může jít o odložené ortopedické zákroky.

Do třetí skupiny pacientů by se řadili ti, kteří prodělali závažné onemocnění a preventivní prohlídky u nich mohou zajistit včasné zjištění případné recidivy. U všech těchto skupin pacientů může dojít k tomu, že z důvodu přímého opatření Ministerstva zdravotnictví nebo poskytovatele zdravotních služeb jim může být preventivní výkon odmítnut s odůvodněním, že nejde o akutní péči, případně se sami mohou rozhodnout pro odložení preventivního výkonu buď s přesvědčením, že by jim proveden být nemohl, nebo proto, aby se sami ochránili před případnou nákazou.

Zanedbaná onkologická, kardiologická a jiná péče o zdraví

Jedním z medializovaných důsledků shora uvedených opatření vlády nebo Ministerstva zdravotnictví, ať již z jakékoli příčiny, bylo utlumení plánované preventivní péče. To mohlo mít závažné důsledky zejména u onkologických či kardiologických onemocnění.

Podle údajů zveřejněných na internetových stránkách Národního onkologického programu[9] je ročně v ČR diagnostikováno 87 000 pacientů se zhoubným novotvarem, asi 27 000 ročně v souvislosti se zhoubným nádorem umírá. V současné době žije v ČR 600 000 osob, které prodělaly nebo aktuálně mají onkologické onemocnění. Podle statistických údajů každý třetí obyvatel České republiky onemocní v průběhu svého života rakovinou.

Již v dubnu letošního roku informovaly sdělovací prostředky,[10] že „kvůli koronaviru pracují nemocnice v omezeném režimu, některým pacientům s rakovinou se proto odsouvá léčba“. V citovaném zdroji je popsán případ pacienta se zhoubným nádorem stehenní kosti, který již v těle metastázoval. Biologickou léčbu, která mu mohla pomoci, měl nastoupit v polovině března letošního roku. Kvůli opatřením proti šíření koronaviru byla léčba odložena. Během 14 dnů nato se zhoršil jeho psychický stav, a v dubnu bylo již na zahájení biologické léčby pozdě – pacientovi se vytvořily metastázy v mozku a nemoc se dostala do finálního stadia. Podobný byl i případ dalšího pacienta, kterému nemocnice odmítla poskytnout léčbu ozařováním. Nemocnice toto opatření vysvětlila tak, že se jednalo jen o měsíční odložení zahájení léčby nových pacientů staršího věku z důvodu snížení rizika nákazy koronavirem.

V rámci prevence onkologických onemocnění probíhají v ČR tři oficiální screeningové programy, a to mamografické vyšetření zaměřené na předcházení rakoviny prsu, test na okultní krvácení a kolonoskopické vyšetření proti rakovině tlustého střeva.[10] Vedle toho je na prevenci zaměřeno gynekologické vyšetření a vyšetření mateřských znamének, která pacient podstupuje dle svého vlastního uvážení. Součástí screeningových programů jsou výzvy zasílané osobám, kterých se program týká, avšak to, zda je podstoupí, je výlučně dobrovolným rozhodnutím pacienta. Primářka Onkologické kliniky VFN MUDr. Martina Zimovjanová v cit. článku uvedla, že „neprovádění těchto preventivních vyšetření v tomto nezbytném a poměrně krátkém časovém intervalu nepovažuji za nutný důvod nárůstu onkologických diagnóz v následujících měsících. Bohužel u části budoucích pa­cientů se bude jednat spíše o dlouhodobější zanedbání varovných příznaků, hmatných nálezů a následný odklad vyšetření a diagnostiky onkologického onemocnění v době koronavirové krize, která potom může vést ke zjištění pokročilejšího nebo i metastatického nádorového onemocnění. Tento článek uvádí, že jen v Masarykově onkologickém ústavu klesl za březen a duben 2020 počet screeningových mamografických vyšetření o 75 %, přičemž z článku vyplývá, že MOÚ pacientky v těchto měsících na vyšetření ani neobjednával. V uvedeném článku je konstatováno, že v konkrétních případech přitom i opoždění diagnózy u některých typů nádoru prsu o dva měsíce může mít vliv na prognózu a další léčbu pa­cientky.

Předseda České kardiologické společnosti MUDr. Aleš Linhart v rozhovoru[11] upozornil, že se svými kolegy řeší případy kardiaků, kteří zanedbali prevenci z důvodu koronaviru. V jím popisovaných případech byla důvodem snaha pacientů vyhnout se nákaze: „V případě infarktu jde např. o minuty, a když pacient zavolá pozdě, protože čeká, že to samo přejde, protože se bojí, že v nemocnici dostane koronavirus, tak je to opravdu nešťastná situace.

Utlumení, či dokonce zanedbání prevence nebo odložení naplánovaných zdravotních výkonů u onkologických a kardiologických pacientů mohlo mít tedy i fatální důsledky. Vedle toho však mohlo odložení plánovaného výkonu mít vliv i na ostatní onemocnění, byť bez takto fatálních důsledků, a to především v prodloužení doby trvání onemocnění, zdravotních problémů, bolestí, horší rekonvalescenci a ostatních zdravotních omezení. I tyto skutečnosti mohou být vnímány jako újma způsobená pa­cientům a zprostředkovaně též jejich blízkým. 

Zdravotní péče po skončení nouzového stavu 

První nouzový stav nařízený v březnu roku 2020 byl prodloužen až do 17. května 2020. Dnem 18. května 2020 bylo nutné zrušit i jiná nařízení vlády, resp. opatření Ministerstva zdravotnictví, která lze vydat pouze po dobu nouzového stavu. Jedním z těchto opatření je i výše zmíněné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 12066/2020-1/MIN/KAN, jež bylo zrušeno dne 18. května 2020 opatřením č. j. MZDR 12066/2020-2/MIN/KAN.

V rámci jednání představitelů veřejné moci a jejich snahy přimět občany České republiky podřídit se jejich nařízení, se společnost rozdělila do dvou protichůdných skupin. První skupina nařízení, resp. opatření, nerespektuje a odmítá omezit vlastní „svobodu“, kterou chápe jako právo dělat si věci podle svého, druhou skupinou jsou lidé, které strach pohltil natolik, že se odmítají vyskytovat ve společnosti, sami od sebe se izolují, a přestože by mohli pociťovat jisté potíže, dobrovolně k lékaři nezavítají. Problém, který spatřuji v rámci celé pandemie, je nedostatečná komunikace mezi představiteli veřejné moci a občany. Právě to, že vláda a její členové v průběhu posledních měsíců opakovaně měnili své názory, aniž by je veřejnosti srozumitelně vysvětlili a podložili konkrétními daty, vede k nárůstu jak mezi odmítači jakýchkoli opatření, tak k nárůstu stresu, který může labilním jedincům ublížit. Jsou to právě tito slabí jedinci, kterým nynější stav do budoucna může přinést těžké psychické problémy, dle mého odhadu se může jednat např. o úzkosti, deprese, agorafobii, tj. strach z velkého množství lidí, či sociální fobii, tedy strach se s lidmi stýkat, a to i blízkými.

Přestože první nouzový stav skončil ke dni 17. května 2020, poskytovatelé zdravotních služeb nadále zaznamenávali obavy pacientů z navštěvování daných nemocničních zařízení.[12] Je možné, že za tímto stavem stojí právě snaha představitelů veřejné moci donutit občany České republiky podřídit se jejich nařízením vzbuzením strachu z nemoci. To může být důvodem, proč právě pacienti, kteří se necítili zdravě, k lékaři nešli, a to jen proto, že se báli nakažení nemocí covid-19. Klasickou virózu či nachlazení lze vyléčit bez návštěvy lékaře, nicméně závažnější nesprávně léčené či neléčené nemoci mohly způsobit pacientům vážné obtíže provázející je nezanedbatelnou dobu, a jak vyplývá z vyjádření odborníků citovaných shora, mohly mít i fatální následky.

V říjnu 2020 byl vyhlášen druhý nouzový stav, který byl opět opakovaně prodlužován. Částečně jsme se vrátili do atmosféry, která panovala na jaře, rozdělení společnosti na dvě strany se zcela protichůdnými názory neustále sílí a zbývá pouze otázka, kam to celé spěje. Zda představitelé státní moci pochopí, že pokud budou nadále strašit občany, jejich zdravotní stav se bude zhoršovat a úmrtí na jiné nemoci, než je covid-19, budou přibývat, či nikoli. A zda se lidé přestanou bát navštěvovat lékaře při závažných příznacích, neboť to, že sami k lékaři nejdou, přestože mají komplikace, není primární vina státu, nicméně je to právě strach, který v pacientech státní představitelé vybudovali.

Náhrada škody ve zdravotnictví

Z hlediska odpovědnostního vztahu můžeme na základě shora uvedeného modelově rozlišit následující důvody vzniku újmy na zdraví, vzniklé pacientovi z důvodu odložení preventivního vyšetření nebo zákroku:

  1. poskytovatel zdravotních služeb nemohl výkon provést, protože mu v tom bránilo opatření veřejné moci (vlády ČR nebo Ministerstva zdravotnictví),
  2. poskytovatel zdravotních služeb odložil výkon na základě svého rozhodnutí, ačkoli mu to opatření veřejné moci neukládalo (např. s motivací ochrany vlastních zaměstnanců nebo rizikových skupin pacientů), nebo
  3. pacient sám na základě oficiálních informací představitelů veřejné moci zveřejněných ve sdělovacích prostředcích dospěl k závěru, že návštěva zdravotnického zařízení pro něj představuje riziko nákazy nemocí covid-19.

Článek byl publikován v Advokátním deníku a v časopisu Bulletin advokacie č. 1-2/2021.


[1] Otevřený dopis lékařů vládě, parlamentu a médiím ohledně tzv. koronavirové krize [online], 2020 [cit. 2020-10-12], dostupné z: https://www.petice.com/oteveny_dopis_leka_vlad_parlamentu_a_mediim_ohledn_tzv_koronavirove_kriz?a=154326&fbclid=IwAR1vGSMz2C9lZi17NoslSUQQ5-rQhbRAMwe_6T9jn4EwzSU_mDEMgW5Gqp8.

[2] Projev prezidenta Miloše Zemana ze dne 16. 10. 2020, k dispozici např. na https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/milos-zeman-projev-koronavirus-covid-19.A201016_152056_domaci_knn, nebo kritika bývalého ministra zdravotnictví, prof. MUDr. Romana Prymuly, CSc., Ph.D., k dispozici na https://cnn.iprima.cz/prymula-reaguje-na-odboj-pirka-a-smuclera-proti-vlade-vubec-nerozumi-epidemiologii-10584.

[3] K. Kubíčková: Kvůli koronaviru teď zažíváme stres podobný válce. Jak mu čelit? Universitas [online], 13. 3. 2020 [cit. 2020-10-17], dostupné z: https://www.universitas.cz/osobnosti/4832-to-v-cem-ted-kvuli-koronaviru-zijeme-je-podobne-valecnemu-stavu-rika-odbornice-na-stres.

[4] F. Balkhi, A. Nasir, A. Zehra, R. Riaz: Psychological and Behavioral Response to the Coronavirus (COVID-19) Pandemic, Cureus 12(5): e7923 [online], 2. 5. 2020 [cit. 2020-10-17], doi: 10.7759/cureus.7923, dostupné z: https://www.cureus.com/articles/31114-psychological-and-behavioral-response-to-the-coronavirus-covid-19-pandemic.

[5] COVID‑19: Přehled aktuální situace v ČR [online], [cit. 2020-11-02], dostupné z: https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19.

[6] Vývoj epidemie COVID-19 v ČR. Souhrn hlavních statistických ukazatelů: Aktuální epidemiologická situace a pravděpodobný vývoj [online], [cit. 2020-11-02], dostupné z: https://uzis.cz/res/file/covid)20201030-dusek.pdf.

[7] Srov. Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které je přílohou usnesení vlády ze dne 26. 10. 2020 č. 1101[online], [cit. 2020-11-02], dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/organizacni-opatreni-priloha-1101.pdf.

[8] Hamáček chce najít viníka druhé vlny. Babiš v létě mluvil do opatření, řekl [online], 31. 10. 2020 [cit. 2020-11-02], dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/koronavirus-epidemie-covid-jan-hamacek-vysetrovani-komise-chyba-druha-vlna.A201031_131214_domaci_pmk.

[9] Česká republika a rakovina v číslech, Linkos [online], [cit. 2020-10-12], dostupné z: https://www.linkos.cz/narodni-onkologicky-program/co-musite-vedet/ceska-republika-a-rakovina-v-cislech/.

[10] Např. Rakovina v čase koronaviru: nemocnice odkládají léčbu, pacienti mají strach [online], 12. 4. 2020 [cit. 2020-10-12], dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rakovina-koronavirus-onkologicka-oddeleni-odmitani-lecby.A200403_114454_domaci_kuce.

[11] Nestrašme lidi. Virus preventivní boj s rakovinou nepřekazil, míní lékaři [online], 18. 5. 2020 [cit. 2020-10-12], dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/koronavirus-preventivni-vysetreni-rakovina-omezeni-nouzovy-stav.A200512_150158_domaci_brzy.

[12]  Koronavirus poškozuje srdce. Pacienti opět odkládají prevenci, říká kardiolog [online], 29. 9. 2020 [cit. 2020-10-12], dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ales-linhart-ceska-kardiologicka-spolecnost-rozhovor-srdce-koronavirus.A200924_204106_domaci_lre.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči - část III.
Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči

Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči - část III.

O možných škodách na zdraví vzniklých pacientům v souvislosti s opatřením Ministerstva zdravotnictví, které pozastavilo poskytovatelům zdravotních služeb poskytování preventivní péče.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu