Právní úprava ochrany práv zvířat v zájmových chovech - konstatování de lege lata a návrhy de lege ferenda na příkladu morčat

Vzhledem ke skutečnosti, že jeden z autorů je vášnivým chovatelem morčat, jsme nejednou diskutovali problematiku ochrany práv domácích zvířat, přičemž jsme dospěli k zajímavým faktům. Podle ustanovení § 3 písm. e) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon na ochranu zvířat“), se zvířetem v zájmovém chovu rozumí: „…zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených, nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti člověka, nebo zvíře sloužící člověku jako jeho společník.“. Velmi zjednodušeně řečeno jde tedy o definici tzv. „domácích mazlíčků“.

Mgr. Dominik Šlemrreferent Odboru řízení rizik Finančního úřadu pro hl. m. Prahu
Mgr. Lukáš Pulgret, LL.M.referent Odboru vymáhacího Územního pracoviště pro Prahu 4 Finančního úřadu pro hl. m. Prahu

Právní úprava de lege lata

Ochrana zvířat obecně

Podle ustanovení § 2 zákona na ochranu zvířat, se zakazuje jejich týrání nebo propagace takového týrání. Rozsáhlá definice toho, co je považováno za týrání zvířat, je pak obsažena v ustanovení § 4 zákona na ochranu zvířat. Jedná se např. o výcvik zvířete k agresivnímu chování vůči člověku nebo zvířatům (vyjma policejního, vojenského a obdobného výcviku), chování zvířat v nevhodných podmínkách, opuštění domácího zvířete, apod. Dále se podle ustanovení § 5 odst. 1 (vyjma důvodů dle odst. 2) zákona na ochranu zvířat zakazuje bezdůvodně usmrtit zvíře s tím, že legitimním důvodem k usmrcení zvířete může být např. poražení zvířete chovaného pro produkci potravin, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, myslivost, rybolov, deratizace, apod.

Zákon246/1992 Sb. Zákon na ochranu zvířat proti týrání
§ 4

(1) Za týrání se považuje
a) nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly,
b) podrobit zvíře výcviku nebo veřejnému vystoupení anebo obdobnému účelu, je-li toto pro zvíře spojeno s bolestí, utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit nebo účelově používat zvíře k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům,
c) z jiných než zdravotních důvodů
1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis jinak, 1f)
2. podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují,
3. omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu, pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete,
d) vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení,
e) podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled,
f) cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, s výjimkou výcviku loveckého dravce 1e), používat jiných živých zvířat jako lákadel nebo nástrah, aniž by to vyžadoval lov 1g), štvát zvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov, výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa, příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody nebo k činnosti uvedené v § 14 odst. 8,
g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu nebo jiných vlastností zvířete, a to i v případě, že by uvedené zákroky byly provedeny za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod, nejde-li o případy uvedené v § 7 odst. 3 a 4, zejména
1. kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy,
2. z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve vývojové fázi živé tkáně,
3. poškozovat kosti, svaly nebo nervy křídel ptáků starších 3 dnů tak, aby bylo zabráněno jejich létání,
h) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat,
i) podávat zvířeti bez souhlasu veterinárního lékaře 1f) veterinární léčiva a přípravky 2) s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou 1f) nebo úprava kopyt a podkovářské úkony, pokud nejsou prováděny osobou, která splňuje odbornou způsobilost podle zvláštního právního předpisu; 10) za tyto zákroky se nepovažují paznehtářské úkony,
j) vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy,
k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení,
l) zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i mláděte,
m) zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání,
n) používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířete prostředky, které zvířeti způsobují anebo lze předpokládat, že budou způsobovat, poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví,
o) usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení,
p) překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví,
r) používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný,
s) opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat,
t) při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, pokud se nejedná o výzkum a umělý chov ryb a, nejde-li o postup stanovený zákonem o rybářství a zákonem o ochraně přírody a krajiny 1g),
u) označovat zvíře vymrazováním s výjimkou ryb, a označovat zvíře výžehem, s výjimkou koní, stanoví-li tak zvláštní právní předpis 1h),
v) používat elektrický proud k omezení pohybu končetin nebo těla zvířete mimo použití elektrických ohradníků nebo přístrojů pro elektrické omračování a usmrcování zvířat anebo odchyt ryb podle zvláštního právního předpisu, 1g)
w) jiné tímto zákonem zakázané jednání, v jehož důsledku dojde k utrpení zvířete.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na zákroky nebo činnosti
a) spojené s naléhavou potřebou záchrany života zvířat nebo lidí v naléhavých situacích záchranných prací podle zvláštních právních předpisů, 1j)
b) prováděné podle schváleného projektu pokusů.

(3) Ustanovení odstavce 1 písm. b) se nevztahuje na výchovu, výcvik a použití zvířete k plnění úkolů, stanovených ozbrojeným silám, bezpečnostním sborům nebo obecní policii zvláštními právními předpisy 1k), jakož i na výchovu a výcvik psů prováděný chovatelskými sdruženími nebo organizacemi v rámci zájmové činnosti.

------------------------------------------------------------------
1e) § 44 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
1f) § 59 a 59a zákona č. 166/1999 Sb.
1g) Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
1h) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem.
1j) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
1k) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.
2) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10) § 21 a 22 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů

Ochrana zvířat v zájmových chovech

Ustanovení § 13 odst. 1 zákona na ochranu zvířat stanoví, že: „…každý je povinen zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete, a učinit opatření proti úniku zvířat. Zvíře nesmí být chováno jako zvíře v zájmovém chovu, jestliže nejsou zabezpečeny přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb nebo jestliže se zvíře nemůže adaptovat, přestože tyto podmínky zabezpečeny jsou.“

Je méně známo, avšak hodno zřetele, že zákon na ochranu zvířat poskytuje domácím mazlíčkům rovněž ochranu před potenciálně nevhodným jednáním či opomenutím některých osob, když v ustanovení § 13 odst. 4 stanoví, že zvíře v zájmovém chovu nesmí být prodáno nebo darováno osobě mladší 15 let bez souhlasu jejích rodičů, nebo osobě zbavené způsobilosti k právním úkonům, nebo bez souhlasu opatrovníka osobě, jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena.

Přestupky a trestné činy fyzických osob chovajících zvířata v zájmovém chovu

Fyzická osoba se dopustí přestupku např. tím, že propaguje týrání zvířat, týrá zvíře nebo utýrá zvíře, bezdůvodně usmrtí zvíře, apod. (§ 27 odst. 1 zákona na ochranu zvířat). Fyzická osoba se jako chovatel dopustí přestupku např. tím, že poruší povinnosti týkající se podmínek chovu psa nebo kočky stanovené zvláštním právním předpisem[1], přepravuje zvíře v rozporu se zákonem na ochranu zvířat, neučiní opatření proti úniku zvířat apod. (§ 27 odst. 2 zákona na ochranu zvířat). Podle ustanovení § 27 odst. 12 zákona na ochranu zvířat lze za přestupek uložit pokutu až do výše 500 000,- Kč.

Závažnější formy společensky škodlivého jednání či opomenutí pak mohou naplňovat skutkovou podstatu trestných činů týrání zvířat podle ustanovení § 302 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“), chov zvířat v nevhodných podmínkách podle ustanovení § 302a TZ, nebo zanedbání péče o zvířata z nedbalosti podle ustanovení § 303 TZ.

Právní úprava de lege ferenda

Zásadní nedostatek v právní úpravě ochrany zdraví a pohody zvířat, chovaných v zájmových chovech, spatřujeme v absenci bližších prováděcích právních předpisů k povinnostem stanoveným zákonem na ochranu zvířat. Vezmeme-li jako vzorové zvíře již zmíněné morče, pak je toto zvíře chráněno toliko obecnými ustanoveními, aniž by byl v legislativním dokumentu např. konkrétně stanoven minimální nárok takového zvířete na životní prostor, potravu a sociální vyžití.

Dobrým příkladem detailní právní úpravy ochrany zdraví a pohody morčat je Švýcarská konfederace, kde jsou domácí zvířata chráněna nejen federálním zákonem o dobrých životních podmínkách zvířat[2], ale i rovněž upřesňujícím nařízením o dobrých životních podmínkách zvířat[3], které velmi podrobně stanoví podmínky chovu zvířat. Toto nařízení např. pro morče stanoví konkrétní minimální životní podmínky:

Minimální životní podmínky pro chov morčat podle švýcarského federálního nařízení o dobrých životních podmínkách zvířat

Velikost klece pro 2 morčata

0,5m2

Velikost klece pro každé další 1 morče

0,2m/ morče

Velikost klece pro každé další 1 mladé morče (do 700g)

0,1m2 / morče

Např. klec pro 3 dospělá morčata

0,7m2

Např. klec pro 2 dospělá a 1 mladé morče

0,6m2

 

Další zvláštní podmínky pro chov morčat podle švýcarského federálního nařízení o dobrých životních podmínkách zvířat

Vhodná podestýlka

Jeden nebo více "domečků" v kleci

Možnost hlodat do měkkého dřeva nebo čerstvých větví

Chování nejméně ve skupině dvou zvířat

Hrubě strukturované krmivo (seno, sláma) a krmivo obsahující vitamin C

 

Tak podrobně jako v případě morčete, jsou švýcarským federálním právem chráněny i další druhy zvířat. Máme za to, že taková podrobná právní úprava v českém právním systému chybí a proto navrhujeme vydání prováděcího právního předpisu k zákonu na ochranu zvířat, jenž bude inspirován švýcarskou právní úpravou. Jsme toho názoru, že si domácí mazlíčci, jakožto živí a společenští tvorové, zaslouží požívat právní ochrany dle švýcarského vzoru.


Zdroje


[1] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 21/2013 Sb., o stanovení podmínek při chovu psů a koček, ze dne 23. 01. 2013

[2] Tierschutzgesetz vom 16. Dezember 2005 (TSchG)

[3] Tierschutzverordnung vom 23. April 2008 (TSchV)

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři