Registr smluv – Achillova pata korupčníků?
Dnes jsou tomu téměř přesně tři roky, kdy oficiálně vznikl ambiciózní projekt nevládních neziskových organizací nazvaný Rekonstrukce státu. Vytyčil si devět hlavních oblastí, na které se zaměřil. Rád bych tímto textem rozebral jednu z nich, která se zdá, že by mohla uspět. Nebo ne?
Mám na mysli mnohokrát médii propíraný registr smluv[1]. Tímto nástrojem se srdnatí protikorupční aktivisté zaklínají jako kouzelným štítem, se kterým se konečně podaří vymýtit hluboko zakořeněné podhoubí škodlivé korupce na regionální i nejvyšší úrovni. Je toho skutečně schopen jediný zákon? Má šanci uspět v České republice plné vynalézavých lidí a zlatých ručiček?
Zní mé otázky příliš pesimisticky a skepticky? Vždyť i geniální Frédéric Bastiat kdysi prohlásil: „Když se rabování stane způsobem života pro skupinu lidí ve společnosti, časem si pro sebe vytvoří právní systém, který to autorizuje, a morální kód, který to glorifikuje.“
Ale zpět do současnosti – registr smluv tak, jak ho navrhovala Rekonstrukce státu, stojí na dvou pilířích:
- Je nutné, aby byl zřízen centrální online registr smluv přístupný veřejnosti, obsahující strojově zpracovatelná data a související metadata, s několika málo výjimkami, jako je například ochrana osobních údajů nebo obchodní tajemství.
- Všechny smlouvy, které bude uzavírat stát, územní samosprávné celky nebo jiné instituce (sem patří například státní podniky nebo podniky ovládané státem) budou účinné až okamžikem jejich zveřejnění na internetu, jako je tomu u našich slovenských sousedů.
Návrh vlastně svým způsobem zakotví povinnost takřka těch samých subjektů, které jsou již dnes povinny poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Jen se vše zjednoduší, zpřehlední a bude na jednom místě.
Zdánlivá idylka?
Navenek je na první pohled situace růžová, nebo aspoň zelená – Rekonstrukce státu na svém webu indikuje formou zelených kulatých diagramů[2] pokroky v plnění výše zmíněných devíti vytyčených cílů a kolečko číslo tři již zezelenalo celé. To v praxi znamená, že byl přijat předpis č. 340/2015 Sb.[3], zákon o registru smluv.
Předpis bude zčásti účinný za méně než 100 dní, přesněji od 1. července 2016, všechny povinnosti se pak uplatní o další rok později. Zákon tvoří pouhých deset paragrafů, je napsán stručně, poměrně přehledně a výstižně, tak proč je situace růžová pouze navenek?
Budvar a ostatní
Je to kvůli množství výjimek[4], které jsou aktuálně v jednání, neboť některé dle zákona povinné subjekty mají pocit, že by je povinné uveřejňování nějakým způsobem ohrožovalo.
Za všechny lze jmenovat například prakticky jediný národní podnik v České republice – Budějovický Budvar. Tento pivovar byl založen Ministerstvem zemědělství již v roce 1967 a byl nástupcem Českého akciového pivovaru vařícího pivo v Českých Budějovicích od roku 1895.
Budvar tvrdí, že jakožto majitele více než 380 ochranných známek[5] a subjekt neustále probíhajících soudních sporů by ho ohrozilo, kdyby měly (často výrazně silnější[6]) protistrany možnost „nahlížet mu pod pokličku“ díky povinnému zapojení Budvaru do systému zveřejňování smluv.
Pivovar přitom není jediným subjektem, který se snaží z povinností dostat, dále se jedná například o Českou televizi či Fakultní nemocnici v Motole. Spektrum výmluv a více či méně uvěřitelných důvodů je nekonečný, od ohrožení bleskově nakupovaných vysílacích práv[7], až po tvrzené ohrožení životů pacientů, kteří potřebují obratem zakoupit vzácný lék.
V praxi samozřejmě k žádnému drakonickému prodloužení vyjednávání či nákupů nedojde, neboť stačí skrze datovou schránku poslat správci registru smluv elektronickou verzi smlouvy a on ji musí bezodkladně uveřejnit. Ani argument Budvaru neobstojí, neboť obchodní tajemství budou samozřejmě dále chráněná, jako jsou nyní v případě dotazů podle zákona č. 106/1999 Sb., navíc se předpis neuplatní pro smlouvy, jejichž plnění probíhá primárně v zahraničí, což je mj. případ Budvaru.
Závěr
„Registr smluv nás připraví o pivo, biatlon a životy!“ říká trefně jeden internetový blog[8]. Je tomu skutečně tak? Nebo se spíše jedná o znamení toho, že se protikorupčním aktivistům skutečně povedlo najít Achillovu patu korupčníků a humbuk kolem výjimek z výjimek je tím nejlepším potvrzením toho, že svou práci dělají správně?
Přikláním se optimisticky spíše k té druhé variantě a budu doufat, že ještě nejsme ta příznačná zkažená Bastiatova společnost, kde je rabování způsobem života.
[1] http://www.rekonstrukcestatu.cz/cs/smlouvy-na-internetu
[2] http://www.rekonstrukcestatu.cz/cs
[3] Zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv.
[4] http://www.rekonstrukcestatu.cz/cs/archiv-novinek/9623-komentar-registr-smluv-se-vraci-boj-o-vyjimky-zacina
[5] http://www.budejovickybudvar.cz/o-spolecnosti/profil.html
[6] Např. spor s pivovarem Anheuser-Busch
[7] Například k biatlonovým soutěžím
[8] http://blog.aktualne.cz/blogy/jan-farsky.php?itemid=26870
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



