Konference Právo ve veřejné správě: Nedostatky služebního zákona a nedůvodná trestní represe zastupitelů
Odborníci působící ve veřejné správě, ale také advokáti či akademici přijeli diskutovat se zástupci státní správy a samosprávy. Sešli se již po čtvrté, letos však poprvé v Praze. Konference Právo ve veřejné správě 2015 se konala 3. a 4. listopadu.
Zajímavých témat bylo více než deset a účastníci tak měli unikátní možnost klást přednášejícím otázky z celé škály aktuální právní problematiky.
Nedostatečná úprava nezákonného skončení služebního poměru
Na právní otázky související s nezákonným skončením služebního poměru odpovídal advokát Ladislav Smejkal, spoluautor komentáře k zákonu o státní službě. Jak Smejkal uvedl již v říjnovém rozhovoru pro Právní prostor.cz, na rozdíl od zákoníku práce absentuje ve služebním zákoně ucelená právní úprava nezákonného skončení služebního poměru, což může způsobovat velké aplikační obtíže. Oproti pracovnímu kodexu chybí například prekluzivní zákonná lhůta pro podání žaloby či nutnost trvání na dalším zaměstnávání.
Právní úprava je soustředěna do pouhých dvou odstavců ustanovení § 75 služebního zákona, přičemž je dle Smejkala „bohužel nutno říci, že tento paragraf je napsán extrémně špatně.“ Hlavní problém tkví v nejasnosti ohledně případů skončení služebního poměru, na které se dané ustanovení vztahuje. Je totiž sporné, zda se uplatní i v případě skončení služebního poměru ze zákona. „Obecně lze doporučit, aby se toto ustanovení co nejdříve změnilo, neboť v jeho důsledku hrozí velké množství sporů,“ vyslovil se pro legislativní změnu Smejkal.
Zostřující se trestní represe zastupitelů je často nedůvodná
Advokát Petr Toman, který se na konferenci zabýval trestní odpovědností zastupitelů, upozornil s odvoláním na statistiku zpracovanou Unií obhájců na vzrůstající počet trestních řízení a v nich stíhaných zastupitelů. Zatímco v roce 2010 bylo obviněno 5 zastupitelů, v roce 2013 bylo stíháno dokonce 78 zastupitelů. Zajímavá jsou i další čísla: 57 % dosud ukončených trestních řízení dopadlo jinak, než výrokem o vině obžalovaného zastupitele. Ve většině případů tak bylo zrušeno usnesení o zahájení trestního stíhání, trestní řízení bylo zastaveno či skončilo zproštěním obžaloby soudem. Tato trestní řízení byla neoprávněně vedena v souhrnu proti 77 % zastupitelů.
Uvedené statistiky podle Tomana dokládají znepokojující trend zvyšující se trestní represe zastupitelů při současném zjištění, že více jak polovina všech trestních řízení je vedena nezákonně. Aby se zastupitelé nemuseli trestní odpovědnosti obávat, měli by dbát některých základních pravidel. Petr Toman jim tak doporučil např. dodržovat všechny zákony, podzákonné právní předpisy, usnesení zastupitelstev a rad obcí a další direktivy, jednat s péčí řádného hospodáře, přibírat advokáty, znalce a další odborníky či nepřehlížet, když někdo říká, že je něco špatně.
Problematika zaujala také účastníky konference. “Z letošních aktuálních témat a příspěvků bych vyzdvihl stále více aktuální trestní odpovědnost volených zastupitelů obcí a měst. Nejen, že roste aktivita státních zástupců a vyšetřovatelů v této oblasti, ale zdá se, že ani normy práva nelze jednoduše vykládat tak, aby samotní zastupitelé nebo advokáti dokázali předvídat vývoj pravní praxe a tím své klienty chránit. Z diskuse na konferenci vyplývá, že i odpovědnost podle občanského práva a povinnost zastupitelů k náhradě škody za nesprávná rozhodnutí podle nového občanského zákoníku se zpřísnila a nastává období její aplikace v praxi. Bylo by zajímavé, kdyby příští konference diskutovala i tento rozměr,” uvedl Karel Fischer, každoroční účastník konference a advokát specializující se na problematiku veřejnoprávních korporací.
Témat však bylo mnohem více
Účastníci konference se dále dozvěděli, jaké povinnosti vyplývají pro orgány veřejné moci ze zákona o kybernetické bezpečnosti či jak to aktuálně vypadá se stavem naturálních restitucí církevního majetku. Seznámili se s návrhem nového zákona o zadávání veřejných zakázek, jehož účinnost by měla nastat již po Velikonocích. Do svých konferenčních bloků si zapsali rady a tipy, jak uzavírat smlouvy. Poodhaleny byly aktuální otázky školské legislativy a obecní normotvorby, trestněprávní odpovědnost právnických osob či problematika elektronického zpřístupňování práva.
Je již dobrým zvykem, že si deštivé podzimní dny můžete zkrátit stylizovanými (a autory verifikovanými) přepisy přednášek, které najdete v příštích týdnech v právním informačním systému CODEXIS a na portále Právní prostor.cz.
Nezbývá než poděkovat všem přednášejícím a účastníkům za dvoudenní přísun zajímavých informací a debat. Za celý pořadatelský tým se těším opět na viděnou na pátém ročníku odborné právnické konference Právo ve veřejné správě 2016, s kterou tentokrát zavítáme do Brna!
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.



