Rozhovor: Jitka Frischholzová – O právu v železniční dopravě
V rámci naší série rozhovorů s podnikovými právníky dnes přinášíme rozhovor s Jitkou Frischholzovou, ředitelkou právního odboru společnosti České dráhy, a.s. Vzhledem k blížícímu se období letních dovolených se od paní ředitelky mimo jiné dozvíte, jak uplatnit svá práva při zrušení či zpoždění spoje.
Můžete našim čtenářům popsat svou kariéru u Českých drah? Jak dlouho zde působíte jako ředitelka právního odboru?
Na pozici ředitelky jsem nastoupila v dubnu 2016. Předtím jsem na odboru pracovala jako podnikový právník, následně jako vedoucí oddělení specializujícího se na smlouvy a veřejné zakázky.
České dráhy jsou náš největší železniční dopravce. Přestože se již v roce 2003 staly ze státního podniku akciovou společností, jejich stoprocentním vlastníkem zůstal stát. Jak velký právní odbor taková společnost potřebuje? Jak je strukturovaný?
Odbor právní má čtyři oddělení, z nichž každé má na starosti specializovanou agendu tak, abychom pokryli všechny právní činnosti, které je potřeba zabezpečit. Od standardní právní agendy, kterou řeší obecně každá společnost, až po specifickou agendu spojenou s provozováním osobní železniční dopravy. Odbor má cca 25 právníků s tím, že zároveň vykonáváme i některé úkony pro dceřiné společnosti.
Blíží se období dovolených. Jsou pro Váš právní odbor letní měsíce, kdy lidé mají tendenci více cestovat, z hlediska pracovního vytížení náročnější? Je něco, co v době letních dovolených řešíte častěji než po zbytek roku?
Samozřejmě se v letních měsících potýkáme s tím, že je třeba více přemýšlet o rozdělení agendy mezi kolegy, a to zejména s ohledem na zástupnosti v době dovolených. Ale nelze říci, že bychom v letních měsících měli výrazně větší nárůst agendy nebo byla tato agenda odlišná od zbytku roku.
Můžete našim čtenářům popsat, jakým způsobem by měl cestující uplatnit svá práva, například při zpoždění či zrušení spoje, aby byl celý proces pro obě strany co nejjednodušší?
Primárně se jedná o dva druhy odškodnění, a to za zpoždění v cílové stanici a za nedodržení standardů, zveřejněných v jízdním řádu (WiFi, zásuvky atd.)
V případě zpoždění v cílové stanici o více než 60 minut je možné požádat o odškodnění dvěma způsoby, kdy rozhodující je, zda cestující nakupoval u pokladní přepážky nebo prostřednictvím e-shopu. Platí princip, kde nakoupil, tam uplatňuje. U pokladny vyplněním jednoduchého formuláře, u elektronických jízdenek je možností více - kontaktní formulář na www.cd.cz či aplikace Můj vlak. Odškodnění poskytujeme v hotovosti nebo dobropisem platným jeden rok.
Nedodržení standardů, například při změně řazení, kompenzujeme přímo ve vlaku. Postačí oslovit se žádostí vlakový personál a ten vystaví dobropis v hodnotě 30 Kč, použitelný pro další nákup nebo k zakoupení občerstvení v daném vlaku (je-li catering na tomto spoji poskytován).
Souhrn všech práv a postupů, jak je uplatnit lze nalézt na www.cd.cz/typy-jizdenek/odskodneni-reklamace-a-vymeny/-26400/.
Doplnila bych, že odškodňujeme v souladu a dokonce nad rámec evropských pravidel, byť ve většině případů nejsme původcem zpoždění. Nejvíce zpoždění vzniká v důsledku stavebních prací na železniční síti nebo kvůli počasí a střetům na přejezdech a se spadlými stromy, což jako dopravce neovlivníme.
Jak často musí být právníci Českých drah ve spojení se svými zahraničními protějšky? Co s nimi řešíte?
Kontakty s právníky zahraničních dopravců jsou spíše výjimečné a dějí se zejména v případech spolupráce se zahraničními dopravci, ke které je potřeba uzavřít smlouvy, popř. ve chvílích, kdy řešíme otázky např. náhrad škod v případě přeshraniční dopravy.
Funguje v Českých drahách i outsourcing právních služeb? Jakým způsobem se rozhoduje, co se vyřeší interně a co se zadá externistům?
Ano, společnost České dráhy využívá i služeb advokátních kanceláří, a to v případech vysoce odborné problematiky, kterou není možné řešit interními silami, resp. tam, kde není pro společnost rentabilní, aby zaměstnávala úzce specializovaného právníka na určitou vysoce odbornou problematiku. Jako příklad mohu uvést např. finanční transakce se zahraničním prvkem nebo právní poradenství v řízeních před Evropskou komisí.
Probíhají debaty o liberalizaci trhu v oblasti železniční dopravy. Jaký je Váš pohled na tuto záležitost? Jak a v čem by se případně změnila náplň Vaší práce?
Od mého nástupu do společnosti se náplň práce změnila výrazně, a to nejen v souvislosti se změnou mé pracovní pozice. V průběhu času jsme jako právní odbor museli zvládnout spoustu nové právní agendy. Velký důraz je například kladen na právo na ochranu hospodářské soutěže a změnila se také legislativa v oblasti zákona o drahách a související regulatorika, uzavírání smluv k závazku veřejné služby (provozování osobní železniční dopravy na objednávku ministerstva dopravy a krajů). Samostatnou kapitolou je pak to, že, a to se dle mého názoru týká právníků obecně, jsme se museli naučit na téměř každodenní bázi pracovat s evropskou legislativou a judikaturou. Zdaleka si již nevystačíme jen s právními předpisy a judikáty na úrovni národního právního řádu.
Jste ráda, že jste se vydala cestou podnikové právničky? Udělala byste ve Vaší dosavadní kariéře něco jinak?
Pozici podnikového právníka jsem si vybrala poté, co jsem nějaký čas působila v advokacii jako advokátní koncipient, a jsem přesvědčena, že to bylo rozhodnutí správné, stejně tak jako rozhodnutí ucházet se o pracovní pozici ve společnosti České dráhy. Práce u Českých drah je zajímavá, pestrá, v příjemném kolektivu, v žádném případě není rutinní.
Další články
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?



