Lukáš Zapletal

Rozhovor: Lukáš Zapletal - O interních právnících, e-billingu a Scotland Yardu

Lukáš Zapletal vede právní oddělení v Coca-Cola HBC, které před lety sám založil. V následujícím rozhovoru se s námi podělil nejen o to, co stálo za založením jeho právního oddělení, ale mimo jiné i o to, jaké jsou základní požadavky a očekávání, které jsou na in-house právníky kladeny, a jaká kritéria při spolupráci s externími advokátní kancelářemi ve firmě hodnotí.

Lukáš Zapletal

V roce 2011 jste založil ve společnosti Coca‑Cola HBC Česko a Slovensko právní oddělení. Kdy a proč jste se ho rozhodl založit?

Společnost Coca‑Cola HBC Česko a Slovensko je součástí skupiny Hellenic Bottling Company, která podniká ve 28 zemích Evropy, Asie a Afriky. Česká pobočka společnosti Coca-Cola byla poslední v této skupině, která neměla separátní právní oddělení, právní agenda byla až do roku 2011 řešena daňovým úsekem se silným zapojením externích advokátů. Byl jsem tenkrát požádán, abych přenastavil právní procesy, agendu i rozpočet do in-house módu. Měl jsem hned od začátku velké štěstí na šéfy, nejprve krátce finančního ředitele Rudolfa Halasze a posléze generálního ředitele Tomáše Kadlece, kteří mi dali volnou ruku a podporovali etablování Legal jako samostatné funkce; posílení pozice právního oddělení také pomohlo, že jsem byl po dvou letech „kooptován“ do top managementu. Na svůj tým a práci, kterou dělá, jsem opravdu velmi hrdý. Přestože lokální právní oddělení bylo v naší skupině založeno až jako poslední, v rámci pravidelných hodnocení od našich interních klientů (tzv. legal satisfaction survey), kterých se účastní přes šest tisíc našich kolegů napříč všemi teritorii, bylo československé právní oddělení opakovaně vyhodnoceno jako nejlepší mezi všemi 28 státy. 

Ve společnosti vedle právního a bezpečnostního oddělení vedete také oddělení pro veřejné záležitosti, firemní komunikaci a udržitelnost společnosti. To je bezesporu zajímavá kombinace. Jak spolu práce v těchto dvou oddělení souvisí?

Všechna oddělení, která mám tu možnost vést, se dle mého názoru vzájemně výborně doplňují. Se sekcí Regulatory společně řešíme návrhy zákonů, evropskou legislativu a materiály profesních asociací, do agendy Sustainability náleží i záležitosti pracovního práva či práva životního prostředí, do externí i interní komunikace můžeme dle našeho uvážení co nejefektivněji zapojit všechna právní témata, která jsou pro nás důležitá. Zároveň veškeré aktivity společnosti musí splňovat velice přísné interní standardy Ethics & Compliance, což je u nás též oblast řízená právním oddělením. V rámci byznysu představuje právní agenda jen jednu z řady množin možných rizik a příležitostí, a jakkoliv mohou být právní záležitosti mimořádně důležité a se zásadním dopadem na běh a ekonomické výsledky korporace, nelze je v dnešní době hodnotit a řešit izolovaně. Ruku v ruce s rizikem právním jde mnohdy i riziko reputační, které může být pro společnost někdy ještě kritičtější než výsledek právního sporu. Spojení agendy právní i komunikační tudíž považuji za logické vyústění těchto firemních potřeb. Věřím, že tento trend „propojování“ bude pokračovat, synergií je vskutku celá řada.

Co obnáší práce v bezpečnostním oddělení?

Oddělení Security má v naší společnosti neobvykle široký záběr – počínaje klasickými záležitostmi typu ochrana majetku či analýzy rizik přes úzkou spolupráci s obchodním oddělením ohledně našich investic na trhu až po tzv. IMCR proces (Incident Management and Crisis Resolutions), kde je Security významnou součástí veškerého krizového řízení. Pro zajímavost, v této oblasti absolvujeme pravidelná několikadenní školení a simulace vedené bývalými detektivy Scotland Yardu, což je vždycky mimořádně podnětné, ale i náročné. V této souvislosti doufám, že Suvorov měl pravdu – „těžce na cvičišti, lehce na bojišti“.

Jak to všechno zvládáte? Kde čerpáte motivaci k práci? Jsou dny, kdy se Vám motivace hledá řekněme ne tak snadno? 

Základem všeho je mít výborný tým a já jsem velmi rád a vděčen, že ve všech svých odděleních mám kolem sebe lidi, kteří jsou nejen skvělými experty, ale i přátelskými, motivovanými a vzájemně se podporujícími osobnostmi, což mě permanentně nabíjí pozitivní energií. Zároveň skupina Coca-Cola HBC klade mimořádný důraz na motivaci a růst svých zaměstnanců – máme sofistikovaný interní systém, pořádně ho popsat by zabralo celý článek, pokusím se alespoň krátce ilustrovat na jednom z aspektů, proč mě to ve společnosti stále tak baví. V rámci mého hodnocení byla jako jedna z oblastí mé motivace (velmi přesně) identifikována zvídavost (curiosity), a proto s ní pracuje celý můj tzv. individuální rozvojový plán nadesignovaný společně s HR. Zaměřuje se jak na (i) tzv. funkční dovednosti (společnost mě podporovala při postgraduálním studiu soutěžního práva na londýnské King´s College či na top management programu na IMD v Lausanne), tak i na (ii) oblast leadershipu (rád vzpomínám např. na kurzy Leading with Presence, kdy nás instruktoři s mixem korporátních a hereckých zkušeností dostávali v rámci divadelních aktivit výrazně mimo naši komfortní zónu, aby tak zvýšili naši odolnost a improvizaci) a (iii) tzv. kritické zkušenosti (od vedení mezinárodních projektů přes účast ve vyjednávacích týmech pro globální smlouvy až po několikaměsíční stáž v atlantské centrále). Vědomí, že se Coca-Cola HBC rozhodla investovat čas, peníze a energii do mého rozvoje, do mé touhy po nových znalostech a zkušenostech, mě zásadním způsobem motivuje, abych každý den udělal něco navíc a ideálně si to i užil.

Funguje ve Vaší společnosti outsourcing práce a jakým způsobem se rozhoduje, jaká práce se vyřeší interně a jaká práce bude out-sourcovaná? 

Máme nastavený panel advokátních kanceláří, se kterými pravidelně spolupracujeme, jedná se o výsledek poměrně robustního tenderu, do kterého byl kromě právního oddělení zapojen i korporátní Procurement. V tenderu hodnotíme nejen cenu a odborné kvality, ale i řadu dalších aspektů, mj. úroveň digitalizace či umožnění přístupu členům našeho týmu do vzdělávacích aktivit kanceláře. Důležitý je pro nás též etický přesah, např. zapojení advokátů do oblasti CSR (corporate social responsibility). Na každoroční bázi provádíme interní evaluaci, tzv. best practices pak sdílíme s kolegy ve skupině, za jednu z důležitých inovací poslední doby považujeme např. e-billing. Naším záměrem je vždy navázat dlouhodobou a úzkou spolupráci, umožnit externím kolegům, aby pochopili naše interní nastavení, byznysové priority, vztah k riziku, poznali klíčové zaměstnance, firemní kulturu… někteří advokáti dokonce vyrazili i do naší výroby. Kanceláře si pak z panelu pro jednotlivé úkoly vybíráme dle konkrétních specifik projektů a zkušeností s jednotlivými advokáty.

Jaká je podle Vás role in-house právníků v dnešní době? Platí, ze interní právník musí být nejen dobrým právníkem, ale také dobrým byznysmenem? Co patří mezi největší výzvy podnikových právníku?

Jako hlavní výzvu vidím přerod této pozice z “vykladačů právních norem” na skutečné byznysové partnery a lídry.  Není možné, aby firemní právník – řečeno s mírnou nadsázkou – odtržen od reality byznysu, sepisoval ve své “slonovinové věži” komplikovaná memoranda směřující k absolutní eliminaci veškerých (byť i jen ryze teoretických) rizik… Takto v dnešní době nelze fungovat. Role in-house potřebuje nejen výborný přehled v oblasti práva (což je v podstatě elementární předpoklad), ale i znalosti a praktické zkušenosti s byznysem, analýzou rizik, řízením lidských i finančních zdrojů, projektovým managementem, spoluprací napříč odděleními, krizovou komunikací, (spolu)vytvářením firemní kultury atd. Hezky lze tento posun pozorovat i na trendu změny názvu příslušné pozice – řada společností mění titul „general counsel“ (ze kterého dosti čiší klasické poradenství) na „CLO – Chief Legal Officer“ (což hlavního právníka staví k ostatním byznysovým lídrům v rámci C-suite).

V jednom z příspěvků Vaší společnosti na její facebookové stránce stojí, že jste jediným českým právníkem, který pracoval v ústředí společnosti The Coca-Cola Company v Atlantě. Když to vezmeme od začátku – jak jste se tam dostal a co bylo účelem Vaší cesty? 

Zde si nejprve dovolím krátce objasnit princip spolupráce v tzv. Coke systému. Společnost The Coca-Cola Company sídlící v Atlantě od roku 1886, se globálně stará mj. o rozvoj portfolia, spotřebitelský marketing včetně televizních reklam, má přístup k onomu slavnému receptu atd., pročež po celém světě navazuje partnerství s tzv. bottlers, tj. organizacemi, které pro určitá teritoria zajišťují výrobu, distribuci, trade marketing, sjednávání obchodních smluv, exekuci na trhu apod. V roce 2019 se obě strany systému dohodly na výměnném talentovém programu – jeden právník ze strany bottlers do centrály The Coca-Cola Company v Atlantě (velmi mě potěšilo, že na tuto akci jsem byl vybrán já), recipročně byla právnička z australské sekce The Coca-Cola Company poslána do naší skupiny Hellenic Bottling Company ke korporátnímu právnímu vedení do Athén. Důležitou částí mé stáže bylo sdílení a získávání již dříve zmiňovaných best practices, tj. nejefektivnějších procesů, postupů, technických řešení. Zaměřil jsem se zejména na tři oblasti – (i) hospodářskou soutěž a antitrust (kde jsem měl možnost spolupracovat s Brianem Henrym, jediným in-house právníkem, který byl zvolen předsedou soutěžně-právní sekce American Bar Association), (ii) digitalizaci (zejm. ohledně pokročilé automatizace, simplifikace, využití chatbotů) a (iii) široké téma ethics&compliance (etické kodexy, diverzita, inkluze, ale třeba i knowledge management a efektivita tréninků). 

Předpokládám, že jste se setkal i s tamějším interními právníky. Pozoroval jste nějaký rozdíl ve stylu jejich práce od stylu té vaší v Čechách? 

Stejně jako v naší části systému se i tamní právníci zaměřovali na jasná, jednoduchá a srozumitelná řešení, která reflektují realitu a znalost byznysu. Zajímavý mi přišel koncept „ruthless prioritization“ – pokud dojde na právní oddělení požadavek, který není v souladu s celofiremně dohodnutými byznysovými prioritami, tak jsou právníci podporováni, aby takové zadání odmítli a záležitost eskalovali k řádnému vyjasnění. Cílem je zajistit, aby (z podstaty věci nikoliv neomezené) právní zdroje, jak jsou schváleny v rozpočtu, byly využívány prioritně pro řešení aktivit, na kterých se společnost shodla, že mají nejvyšší přidanou hodnotu. Také mi chvíli trvalo, než jsem si zvykl na jejich globální chápání souvislostí, uvedu příklad. Hned na počátku své stáže jsem měl možnost účastnit se Ethics & Compliance diskuze v Prezidentské knihovně Jimmyho Cartera, která se nachází nedaleko atlantské centrály. Mé názory nějakým způsobem pozitivně rezonovaly mezi kolegy z The Coca-Cola Company, a tak se rozhodli mě pozvat na další podobnou konferenci, jen se mi omlouvali, že bude „mimo město“ (out-of-town). Což mi vůbec nevadilo, těšil jsem se, že poznám nějaké nové místo v Georgii a ejhle, „mimo město“ pro ně znamenalo Buenos Aires. V tomto ohledu byl jejich styl opravdu velmi odlišný.

Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, s.r.o. je kolektivním členem Unie podnikových právníků. Jaké výhody to pro Vaši firmu, resp. Vás a Vaše kolegy právníky, má? 

Unie podnikových právníků nabízí ideální prostor pro profesní rozvoj a networking prostřednictvím různých platforem, do kterých se rádi zapojujeme. Díky diskusím, konferencím a dalším odborným vzdělávacím akcím máme možnost získávat i sdílet názory na právní problematiku napříč právní komunitou, a to je pro nás velmi cenné. Významnou pomocí jsou pro nás jsou i jednotlivé odborné sekce, které velmi pružně reagují na mnohdy vskutku překotný vývoj legislativy. V neposlední řadě bych rád zmínil, že Unie podnikových právníků je organizace velice vstřícná a přátelská, což je přidaná hodnota sama o sobě.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část I.
Mimořádná stabilizační odměna v souvislosti s koronavirem

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část I.

Započítávají se mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu do průměrného výdělku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv?

Kolektiv autorů
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu