S účinností od roku 2022 je každý policista oprávněn sestřelit nebezpečný dron
Bezpilotní systémy (tzv. drony) prošly za poslední roky dynamickým - ne-li překotným - vývojem. Ruku v ruce s tímto trendem nabývá na významu nezbytnost související právní regulace.
Jedním z klíčových momentů pro české právní prostředí je nová pravomoc policisty, jež ho opravňuje k zamezení provozu bezpilotního systému. Za jakých podmínek a z jakých důvodů, nechť je vyloženo v předloženém článku.
Novela zákona o Policii České republiky
Na základě zákona č. 418/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále též „novela“, se s účinností od 1. 1. 2022 novelizuje zákon č. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o PČR“). Novela vkládá do zákona o PČR nové ustanovení § 36a, které včetně nadpisu zní:
„Zamezení provozu bezpilotního systému
(1) Policista je oprávněn zamezit provozu bezpilotního systému technickými nebo jinými prostředky, popřípadě jeho poškozením nebo zničením, jestliže bezprostředně ohrožuje život, zdraví, majetek značné hodnoty nebo veřejný pořádek.
(2) Oprávnění podle odstavce 1 lze použít pouze v nezbytné míře a po nezbytnou dobu.“
Krom výše uvedeného přináší novela i další zajímavé změny, které však nejsou meritem tohoto článku.
Z důvodové zprávy
Co se důvodové zprávy týče, pak je situace trochu komplikovaná. V původním návrhu vládní novely č. 418/2021 Sb. (předloženo dne 26. 8. 2020; sněmovní tisk č. 983) není návrh nového ustanovení § 36a zákona o PČR obsažen, pročež v této věci mlčí i přiložená důvodová zpráva. Do sněmovního tisku č. 983 byl návrh předmětného ustanovení vložen až na základě usnesení Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 20. 4. 2021, kdy důvod není na první pohled znatelný.
Zaměříme-li se na sněmovní tisk č. 642, rozeslaný poslancům dne 13. 11. 2019, jehož projednávání bylo nejprve odročeno a pak ukončeno, tak nalezneme odpovědi. Projednávání tisku č. 642 bylo odročeno právě do doby ukončení projednávání tisku č. 983, přičemž již v tisku č. 642 – včetně důvodové zprávy – je obsažen návrh nového ustanovení § 36a zákona o PČR, avšak v jiném znění odst. 1: „Policista je oprávněn zamezit provozu bezpilotního systému technickými nebo jinými prostředky, popřípadě jeho poškozením nebo zničením, jestliže bezprostředně ohrožuje život, zdraví, majetek, veřejný pořádek, životní prostředí nebo jiný důležitý zájem chráněný zákonem.“. To znamená, že původně bylo navrženo chránit rovněž jakýkoliv majetek (nejen značné hodnoty), životní prostředí a jiné důležité zájmy chráněné zákonem, nicméně v platné novele č. 418/2021 Sb. bylo přikročeno k redukci. Budeme tedy čerpat z důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona ze dne 13. 11. 2019, obsaženého ve sněmovním tisku č. 642, ačkoliv tento nebyl projednán.
Z důvodové zprávy: Některá ustanovení zákona o PČR se ukázala být nedostatečná a zastaralá, zejména vůči rychle se rozvíjejícím hrozbám, včetně zneužívání dronů a terorismu. Rozvoj bezpilotních systémů je umožněn jak rychlým vývojem příslušných technologií, tak větší cenovou dostupností. K rizikům bezpilotních systémů lze uvést několik faktů. Běžně dostupné bezpilotní systémy do 40 000 Kč dokážou nést až 1,5 kg a lze je vybavit širokým spektrem zneužitelných zařízení. Rizikovým faktorem je i možnost přenášet živý obraz a fotografie až na vzdálenost 2 km v HD rozlišení. Bezpilotní systémy byly zneužity např. v Sýrii bojovníky tzv. Islámského státu ke koordinaci sebevražedných útoků. Konkrétní rizika bezpilotních systémů lze shrnout v následujících bodech:
- Pořizování záznamů a fotografií
- Ohrožení civilních a policejních letadel
- Použití bezpilotních systémů jako nosiče zbraní (výbušniny, střelné, chemikálie, biologické) nebo útok řízeným pádem
- Doprava zakázaných věcí (včetně zbraní) do uzavřených prostor (letiště, stadiony, věznice)
- Ohrožení utajovaných informací
- Rušení radiových signálů
- Pád stroje
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.



