Výběr nejbizarnějších soudních rozhodnutí z celého světa – epizoda IV.
Během naší několikadílné cesty nezvyklými případy ze soudních síní se podíváme napříč různými jurisdikcemi.
Projdeme si společně několik rozhodnutí, která mohou vést k úžasu, smíchu, či dokonce znechucení.
Příběhy, které Vám postupně představím, jsem sesbíral především pro účely své přednášky v rámci Noci fakulty 2022, která se konala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Nepůjde ani tak o překvapivé zvraty či nečekané výklady zákona. Případy, o kterých si budete moci přečíst, jsou většinou podivné především svými skutkovými okolnostmi.
Předchozí díly toho seriálu si můžete přečíst na Právním prostoru a pokud byste raději poslouchali, než četli, existuje i nahrávka přednášky, kterou najdete např. na tomto odkazu.
Dnes se podíváme na legendární rozhodnutí, které by v dnešním světě už nejspíš neobstálo. Jde o rozhodnutí ze 60. let minulého století, na kterém si ukážeme mj. to, jak se naše společnost v posledních letech posunula.
Sex jako manželská povinnost?[1]
Je všeobecně známo, že manželství zakládá společenství dvou osob – v době sepsání tohoto článku se jednalo o muže a ženu, nicméně v době, kdy článek čtete Vy, už tomu tak být nemusí. Co přesně má být obsahem manželského společenství, si můžeme přečíst v rozhodnutí německého Spolkového soudního dvora ze dne 2. 11. 1966, sp. zn. IV ZRE 239/65.
Nejprve si ve zkratce představíme, o co šlo.
Muž podal návrh na rozvod manželství. Tvrdil, že „rozvrat manželství nastal v důsledku postoje žalované [manželky] k manželskému styku. Manželka svému muži řekla, že:
- při pohlavním styku nic necítí a je schopna si při něm přečíst noviny; on se prý má uspokojit sám. […]
- raději mu dávala peníze na nevěstinec.
- Také nechtěla chodit s velkým břichem; nevěděla, co by si počala s dětmi.“[2]
Podle soudu tento manželčin postoj neodpovídal povaze manželského soužití. Manželé jsou prý právně zavázáni k tomu, aby spolu měli sex, a to podle § 1353 odst. 1 německého občanského zákoníku[3]. U nás bychom podobnou úpravu mohli spatřovat především v § 687 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož jsou manželé „povinni žít spolu, být si věrni, […] udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí.“
Soud tedy na základě zmíněného ustanovení dospěl k závěru o tom, že manželka neplnila své manželské povinnosti. V rozhodnutí zaznívá mj. tato úvaha: „Pokud je [manželce] z důvodu jejích dispozic nebo z jiných důvodů, mezi něž může patřit i vzájemná ignorance manželů, znemožněno nalézt uspokojení v manželském styku, manželský svazek jí přesto ukládá, aby uspokojení poskytovala […] a zakazuje projevovat lhostejnost nebo neochotu.
Zkušenost totiž ukazuje, že ten z manželů, který hledá své přirozené a legitimní uspokojení v manželském styku, se sotva kdy může dlouhodobě spokojit s pouhým ukojením pudů, aniž by byl jakkoli zasažen tím, co při tom cítí ten druhý.“[4]
Závěr
S velkou mírou nadsázky můžeme říci, že německé soudy v minulém století dovodily právní povinnost manželek předstírat orgasmus. Dnes by ovšem citace z představeného rozhodnutí patrně uspěla spíše jako žertovná součást svatebního oznámení, nežli jako jeden z argumentů v soudním rozhodnutí či podání některého z účastníků. A je tomu tak nejenom proto, že na vysokých soudech působí více žen, než tomu bylo v minulosti.
Příště přineseme další podobně absurdní příběh. Navštěvujte proto i nadále Právní prostor a sledujte jeho sociální sítě, aby Vám nic neuniklo.
_**
**_
[1] Tímto částečně navazuji na starší článek nazvaný: Milostné hry jako manželská povinnost? Odpověď možná již brzy poskytne ESLP, který je dostupný zde: https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/milostne-hry-jako-manzelska-povinnost-odpoved-mozna-jiz-brzy-poskytne-eslp
[2] Viz bod 6 rozhodnutí BGH.
[3] Srov. § 1353 odst. 1 věta druhá BGB v překladu autora: „Manželé se zavazují k manželskému soužití; nesou za sebe vzájemnou odpovědnost.“
[4] Viz bod 16 rozhodnutí BGH.
Další články
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.




