Zprostředkování kontaktu aneb stát v roli pošťáka Ondřeje
Mnohým čtenářům se po zhlédnutí názvu tohoto článku vybaví nejmenovaná populární televizní show, nabízející různé druhy setkání odloučených lidí po mnoha letech, a to před zraky diváků ve studiu i u televizních přijímačů. Jak bude popsáno níže, v českém právním systému však „podobná služba“ existuje a poskytuje ji Ministerstvo vnitra, byť bez televizní publicity.
Institut zprostředkování kontaktu je ukotven v ustanovení § 8b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“), které bylo do zákona o evidenci obyvatel vloženo novelou č. 227/2009 Sb., s účinností od 1. července 2010.
Kontakt ze strany požadované osoby (dále jen „kontaktovaná osoba“) je Ministerstvem vnitra, za využití základního registru obyvatel, zprostředkován na základě písemné žádosti občana České republiky staršího patnácti let (dále jen „kontaktující osoba“), který v žádosti uvede své jméno, příjmení, rodné příjmení, adresu trvalého pobytu, popřípadě jiné kontaktní údaje. Kontaktující osoba rovněž může uvést důvod pro zprostředkování kontaktu. Co se kontaktované osoby týče, tak se uvedou údaje, podle nichž bude možné tuto identifikovat, především jméno, příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo posledního známého trvalého pobytu. Kontaktující osoba má rovněž možnost prohlásit, že je kontaktovaná osoba vůči ní osobou blízkou.[1]
Zákon133/2000 Sb. Zákon o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
§ 8b
Zprostředkování kontaktu
(1) Na základě písemné žádosti občana staršího 15 let o zprostředkování kontaktu (dále jen “kontaktující osoba”) zprostředkuje ministerstvo požadovaný kontakt jiným občanem uvedeným v žádosti (dále jen “kontaktovaná osoba”) s využitím základního registru obyvatel.
(2) Kontaktující osoba uvede v žádosti své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě jiné kontaktní údaje a důvod pro zprostředkování kontaktu. Ke kontaktované osobě uvede údaje, podle nichž ji bude možné identifikovat, zpravidla jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo posledního jí známého trvalého pobytu. Kontaktující osoba může v žádosti prohlásit, že kontaktovaná osoba je osobou blízkou.
(3) Podpis na žádosti musí být úředně ověřen 9); to neplatí, žádá-li občan o zprostředkování kontaktu osobně na matričním úřadě, obecním úřadě obce s rozšířenou působností, krajském úřadě nebo ministerstvu a prokáže svoji totožnost.
(4) Je-li žádost podána elektronicky, musí být podepsána. Je-li žádost podána prostřednictvím zpřístupněné datové schránky provozované podle zvláštního právního předpisu 8a), musí žadatel provést svoji identifikaci pomocí čísla elektronicky čitelného identifikačního dokladu.
(5) Ministerstvo provede šetření v základním registru obyvatel a v informačním systému. Pokud ministerstvo jednoznačně identifikuje kontaktovanou osobu, zašle jí informaci o zprostředkování kontaktu obsahující jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu kontaktující osoby a důvod pro zprostředkování kontaktu, pokud jej kontaktující osoba uvedla. Pokud kontaktující osoba uvede v žádosti podle odstavce 2 vedle adresy místa trvalého pobytu i jiné kontaktní údaje, zašlou se kontaktované osobě namísto adresy místa trvalého pobytu tyto jiné kontaktní údaje kontaktující osoby; adresa místa trvalého pobytu se vedle jiných kontaktních údajů v tomto případě zašle také, jen pokud to kontaktující osoba výslovně uvede v žádosti podle odstavce 2. Ministerstvo sdělí kontaktující osobě, že její kontaktní údaje byly předány kontaktované osobě.
(6) V případě, že kontaktovanou osobu nelze v základním registru obyvatel nebo v informačním systému jednoznačně identifikovat, nemá trvalý pobyt na území České republiky a zároveň nemá evidován údaj o adrese, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, nebo zemřela, popřípadě byla rozhodnutím soudu prohlášena za nezvěstnou nebo za mrtvou, sdělí tuto skutečnost ministerstvo kontaktující osobě. V případě, že kontaktovaná osoba zemřela, popřípadě byla rozhodnutím soudu prohlášena za nezvěstnou nebo za mrtvou, a ministerstvo po ověření prohlášení o osobě blízké podle odstavce 2 zjistí, že kontaktovaná osoba byla vůči kontaktující osobě osobou blízkou, sdělí kontaktující osobě údaj o datu, místu a okrese úmrtí, popřípadě den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí, popřípadě jako den, který nepřežil, nebo den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, sdělí údaje o datu úmrtí a místu a státu, na jehož území k úmrtí došlo.
------------------------------------------------------------------
8a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
9) Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Další články
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.



