Nová pravidla pro zaměstnance: Snazší výpovědi, více peněz v nezaměstnanosti
Dlouho očekávaná flexi novela zákoníku práce byla schválena poslaneckou sněmovnou. Přináší několik významných změn, které ovlivní jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Zde je shrnutí těch nejpodstatnějších novinek, včetně srovnání s dosavadní právní úpravou.
Kratší výpovědní doba
Dosud platilo, že dvouměsíční výpovědní doba začínala běžet až od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. To znamenalo, že pokud byla výpověď doručena například 2. dubna, výpovědní doba začala až 1. května a pracovní poměr skončil 30. června, tedy téměř po třech měsících. Nově výpovědní doba začne běžet okamžitě ode dne doručení výpovědi.
Pokud tedy zaměstnanec obdrží výpověď 2. dubna, pracovní poměr skončí 2. června, což zajišťuje přesné dodržení dvouměsíční výpovědní doby. Tato změna eliminuje dosavadní nerovnosti, kdy délka výpovědní doby závisela na datu doručení výpovědi. „Rychlejší ukončení pracovního poměru může poskytnout zaměstnanci možnost dříve nastoupit do nového zaměstnání a zaměstnavateli umožnit efektivnější plánování a rychlejší řešení ukončení pracovních poměrů např. v případě nadbytečnosti zaměstnanců či ztráty jejich zdravotní způsobilosti,“ vysvětluje Vít Havrda, advokát KODAP legal.
Rychlejší ukončení pracovního poměru při porušení povinností
V případech, kdy zaměstnanec hrubě nebo opakovaně porušil své pracovní povinnosti, byla dosud výpovědní doba standardní, tedy dvouměsíční. Novela zavádí zkrácení této doby na jeden měsíc. To znamená, že zaměstnavatelé mohou rychleji reagovat na závažná porušení pracovní kázně, aniž by museli čekat celé dva měsíce na ukončení pracovního poměru.
Delší zkušební doba
Před novelou byla maximální délka zkušební doby tři měsíce pro běžné zaměstnance a šest měsíců pro vedoucí pracovníky. Novela prodlužuje tyto lhůty na čtyři měsíce pro řadové zaměstnance a osm měsíců pro vedoucí pracovníky. „Zkušební doba slouží k ověření, zda zaměstnanec vyhovuje požadavkům na danou pozici, resp. zda je pro zaměstnance práce zajímavá, a umožňuje oběma stranám ukončit pracovní poměr rychle a bez udání důvodu. Delší zkušební doba poskytne zaměstnavatelům více času na posouzení schopností zaměstnance, což může vést k lepšímu výběru,“ říká Vít Havrda z KODAP legal.
Možnost pracovat během rodičovské dovolené
Dříve nebylo možné, aby zaměstnanec na rodičovské dovolené vykonával stejný druh práce u téhož zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. To často vedlo k obcházení pravidel nebo hledání jiných forem spolupráce. Novela toto omezení odstraňuje, což umožňuje rodičům udržet si kontakt s pracovním prostředím a zároveň si přivydělat během péče o dítě.
Dřívější návrat z rodičovské dovolené
Podle předchozí úpravy měli zaměstnanci nárok na návrat na původní pracovní pozici pouze po mateřské dovolené, tedy zhruba do půl roku věku dítěte. Po návratu z rodičovské dovolené, která může trvat až tři roky, měli nárok pouze na zařazení na odpovídající pracovní místo. Novela zavádí povinnost zaměstnavatele umožnit rodičům návrat na stejnou pracovní pozici a pracoviště (tzv. na stejnou židli), pokud se vrátí před dosažením dvou let věku dítěte.
Změny v podpoře v nezaměstnanosti (účinné od roku 2026)
- Zvýšení podpory v prvních dvou měsících: Dosud činila podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících 65 % předchozího čistého výdělku. Novela zvyšuje tuto podporu na 80 %, což poskytuje nezaměstnaným vyšší finanční zabezpečení v počáteční fázi nezaměstnanosti.
- Zvýšení maximální částky podpory: Maximální výše podpory se zvyšuje na 80 % průměrné mzdy, zatímco dříve to bylo 58 %. To znamená, že nezaměstnaní s vyššími předchozími příjmy mohou získat vyšší podporu než dosud.
- Zkrácení délky pobírání podpory pro některé věkové skupiny: Novela upravuje délku podpůrčí doby v závislosti na věku nezaměstnaného. Zatímco dosud byla délka podpory odstupňována podle věkových kategorií, nově se některé hranice posouvají, což může vést ke zkrácení doby pobírání podpory pro určité skupiny oproti současnému stavu (např. podpůrčí doba 5 měsíců je aktuálně u osob do 50 let věku, kdežto dle nové úpravy bude tato doba platit u osob do 52 let věku).
Novela zákoníku práce, známá jako “flexi novela”, nyní čeká na projednání a schválení v Senátu a následné podepsání prezidentem.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.



