Novinky pro zaměstnavatele v rámci opatření přijatých v souvislosti s bojem s koronavirem
Povinnost testovat zaměstnance a navýšení nemocenské při karanténě jsou dvě nová opatření týkající se zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Na základě vcelku překotného vývoje boje s koronavirem si dovolíme upozornit zejména zaměstnavatele na tři změny, které byly přijaty dne 1. 3. 2021 a které se jich týkají či mohou týkat.
Jedná se o následující:
Povinnost testování zaměstnanců
Na základě Mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 1. 3. 2021, č.j. Č. j.: MZDR 47828/2020-16/MIN/KAN, vzniká zaměstnavatelům povinnost provádět či zajišťovat testování jejich zaměstnanců na přítomnost viru SARS-CoV-2. Tuto povinnost jsou zaměstnavatelé povinni zajistit buď v prostorách své společnosti (“samotestování”) nebo u závodního lékaře či u externího poskytovatele. Do 12. března by měli být otestování všichni zaměstnanci zaměstnavatelů s více než 250 zaměstnanci, do 15. března pak všichni z podniků od 50 do 249 zaměstnanců.
Antigenní testování provedené zdravotníkem bude plně hrazeno, na samotestování stát zaměstnavatelům dle zveřejněných informací přispěje 4 x měsíčně 60 korunami na test a zaměstnance. Domníváme se, že v případě, kdy se zaměstnanec (který není uveden ve výjimkách) odmítne testování podrobit, bude se jednat o překážku v práci na straně zaměstnance, nikoliv zaměstnavatele. Zatím však bohužel tento názor nelze přijmout s jistotou. Pokud bude test pozitivní, musí zaměstnavatel nahlásit výsledek příslušnému lékaři, ten zaměstnance následně pošle na PCR test. Podrobnější informace jsou k dispozici zde:
Navýšení dávek nemocenské při karanténě
Dále vláda schválila navýšení nemocenské při nařízené karanténě ze 60 % na 100 % tzv. redukovaného výdělku s tím, že by tato změna platila na období od 1. 3. 2021 do 30. 4. 2021. Prodlužuje se také doba, kdy by zaměstnanec v nařízené karanténě zvýšenou nemocenskou pobíral, a to z deseti na čtrnáct dnů.
Ve Sněmovně však ve věci došlo ke změně ve výši dávek nemocenské při nařízené karanténě, a to tak, že zaměstnanci v nařízené karanténě zřejmě budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Tento příspěvek denně by měl dle návrhu schváleného sněmovnou náležet prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény, což tedy zůstává v intencích vládního návrhu. Nejvýše by měli doshánout na 90 procent svého průměrného výdělku.
Nárok by se vztahoval také na lidi s nemocenským pojištěním pracujícím na dohody. Vyloučeni by z tohoto navýšení byli pak ti, kteří by se ocitli v karanténě do pěti dnů po návratu z dovolené v zahraničí.
Předlohu ještě musí schválit Senát a podepsat prezident republiky, takže zde stále není vyloučena možnost dalších změn.
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




