Novinky pro zaměstnavatele v rámci opatření přijatých v souvislosti s bojem s koronavirem
Povinnost testovat zaměstnance a navýšení nemocenské při karanténě jsou dvě nová opatření týkající se zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Na základě vcelku překotného vývoje boje s koronavirem si dovolíme upozornit zejména zaměstnavatele na tři změny, které byly přijaty dne 1. 3. 2021 a které se jich týkají či mohou týkat.
Jedná se o následující:
Povinnost testování zaměstnanců
Na základě Mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 1. 3. 2021, č.j. Č. j.: MZDR 47828/2020-16/MIN/KAN, vzniká zaměstnavatelům povinnost provádět či zajišťovat testování jejich zaměstnanců na přítomnost viru SARS-CoV-2. Tuto povinnost jsou zaměstnavatelé povinni zajistit buď v prostorách své společnosti (“samotestování”) nebo u závodního lékaře či u externího poskytovatele. Do 12. března by měli být otestování všichni zaměstnanci zaměstnavatelů s více než 250 zaměstnanci, do 15. března pak všichni z podniků od 50 do 249 zaměstnanců.
Antigenní testování provedené zdravotníkem bude plně hrazeno, na samotestování stát zaměstnavatelům dle zveřejněných informací přispěje 4 x měsíčně 60 korunami na test a zaměstnance. Domníváme se, že v případě, kdy se zaměstnanec (který není uveden ve výjimkách) odmítne testování podrobit, bude se jednat o překážku v práci na straně zaměstnance, nikoliv zaměstnavatele. Zatím však bohužel tento názor nelze přijmout s jistotou. Pokud bude test pozitivní, musí zaměstnavatel nahlásit výsledek příslušnému lékaři, ten zaměstnance následně pošle na PCR test. Podrobnější informace jsou k dispozici zde:
Navýšení dávek nemocenské při karanténě
Dále vláda schválila navýšení nemocenské při nařízené karanténě ze 60 % na 100 % tzv. redukovaného výdělku s tím, že by tato změna platila na období od 1. 3. 2021 do 30. 4. 2021. Prodlužuje se také doba, kdy by zaměstnanec v nařízené karanténě zvýšenou nemocenskou pobíral, a to z deseti na čtrnáct dnů.
Ve Sněmovně však ve věci došlo ke změně ve výši dávek nemocenské při nařízené karanténě, a to tak, že zaměstnanci v nařízené karanténě zřejmě budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Tento příspěvek denně by měl dle návrhu schváleného sněmovnou náležet prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény, což tedy zůstává v intencích vládního návrhu. Nejvýše by měli doshánout na 90 procent svého průměrného výdělku.
Nárok by se vztahoval také na lidi s nemocenským pojištěním pracujícím na dohody. Vyloučeni by z tohoto navýšení byli pak ti, kteří by se ocitli v karanténě do pěti dnů po návratu z dovolené v zahraničí.
Předlohu ještě musí schválit Senát a podepsat prezident republiky, takže zde stále není vyloučena možnost dalších změn.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




