Autorské právo k dílu vytvořenému za použití umělé inteligence

Se zpřístupněním umělé inteligence široké veřejnosti zažíváme další technologickou revoluci, která s sebou pro právo přináší nové výzvy. Jednou z nich je i otázka autorství k dílům vytvořeným umělou inteligencí nebo s její pomocí.

VM
Právnická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci
Návrh nařízení o umělé inteligenci
Foto: Shutterstock

Tato otázka již není pouze akademická. Umělá inteligence tvoří umělecká díla kvalitativně nerozeznatelná od děl vytvořených člověkem.[1] Objevují se případy, kdy je umělá inteligence uváděna jako autor nebo spoluautor uměleckého díla, či dokonce vědecké práce. [2]

České autorské právo je založeno na zásadě objektivní pravdivosti autorství[3], podle které může být autorem pouze fyzická osoba[4], nikoli entita, jež není člověkem[5].

Tvůrčí činnost autora je pak jedním z pojmových znaků autorského díla.[6] Není přitom rozhodující, zda je tato činnost vykonána za pomoci technických zařízení či přímo jejich prostřednictvím, například prostřednictvím počítače.[7]

I podle judikatury Soudního dvora Evropské unie musí být autorské dílo původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem.[8] O vlastní duševní výtvor autora se jedná tehdy, pokud odráží jeho osobnost, tedy mohl-li autor při realizaci díla vyjádřit své tvůrčí schopnosti prostřednictvím rozhodnutí učiněných na základě své tvůrčí svobody.[9]

Pokud tedy bude umělá inteligence sloužit pouze jako nástroj srovnatelný například s textových editorem nebo Photoshopem, nebude otázka autorství k dílu sporná.[10] Autorem by v takovém případě byla fyzická osoba disponující kontrolou nad výslednou podobou díla, do nějž by promítla své tvůrčí schopnosti. Takovou osobou by mohl být uživatel, případně tvůrce umělé inteligence, pokud tuto naprogramoval k vytvoření nějakého konkrétního díla.[11]

Zajímavý právní problém vyvstává v případě, kdy umělá inteligence disponuje schopností strojového učení a dosahuje takové míry autonomie, že je pro uživatele její výtvor zcela nepředvídatelný. Většina systémů umělé inteligence dnes funguje na tzv. black box principu[12], což znamená, že způsob, jakým umělá inteligence na základě poskytnutých dat dospěla ke konkrétnímu rozhodnutí, je tajemstvím dokonce i pro jejího tvůrce[13].

Tvůrčí činnost tedy provádí přímo umělá inteligence a člověk do jejího kreativního procesu zasahuje minimálně, například prostřednictvím textových pokynů, které ale jistě nejsou dostatečné pro konstituování jeho autorství. Ostatně pokud bychom takový pokyn dali lidskému malíři, též by z nás autory neučinil. 

Níže můžete vidět příklad obrázku vygenerovaného umělou inteligencí, konkrétně prostřednictvím Bing Image Creator od společnosti Microsoft[14], a to na základě mého textového pokynu: „Nakresli kyborga, který maluje obraz“.

Je pravdou, že aby nám umělá inteligence vygenerovala výtvor, se kterým budeme spokojeni, vynaložíme na to určitý čas a práci. Domnívám se však, že se bude jednat pouze o činnost netvůrčí a mechanickou[15], nenaplňující pojmový znak tvůrčí činnosti autora. Ve výsledné podobě díla se totiž zrcadlí tvůrčí schopnosti umělé inteligence, neboť ta je tím, kdo činí kreativní rozhodnutí.[16]

I přes výše uvedené ale panuje v převážné části odborné literatury[17] a na půdě Evropské unie[18] shoda, že by nebylo vhodné přiznávat autorství, a tedy i právní subjektivitu, přímo umělé inteligenci.

Podle aktuálně platného autorského práva, ať už českého[19], evropského nebo amerického[20] nepožívá výtvor autonomně vygenerovaný umělou inteligencí autorskoprávní ochrany, a to z důvodu absence tvůrčí činnosti fyzické osoby.

Tento výtvor tak bude chráněn pouze na základě smluvních mechanismů působících inter partes. Podmínky použití mohou například stanovit povinnost uvádět umělou inteligenci jako zdroj výtvoru nebo zákaz jeho použití pro komerční účely.[21]

Pokud dospějeme k závěru, že taková ochrana není dostatečná, bude potřeba zavést novou kategorii děl vytvořených autonomními systémy umělé inteligence, přičemž autorství by bylo přiznáváno na základě fikce[22]

Inspirací nám v tomto může být britská úprava děl vytvořených počítačem za takových okolností, že zde chybí lidský autor díla.[23] Za autora se podle této úpravy považuje osoba, která učinila nezbytné kroky k vytvoření takového díla.[24]

Kdo bude touto osobou záleží na konkrétních okolnostech a kritériích, která zákonodárce zvolí pro přiřknutí autorství. Osobně se domnívám, že by za autora měla být považována osoba, jejíž kreativita se ve výsledném díle nejvíce odráží. Tuto osobu spatřuji v uživateli umělé inteligence, neboť ten má největší podíl na vzniku konkrétního díla. Uživatel navíc zpravidla tvůrci za možnost užívání softwaru zaplatí určitý finanční obnos a je otázkou, zda by měl motivaci takto činit, kdyby mu k výtvorům vytvořeným s pomocí tohoto softwaru nenáleželo autorské právo.

Závěrem už je snad jen vhodné uvést, že text tohoto článku byl sepsán zcela bez použití umělé inteligence.

Vítězný příspěvek soutěže o nejlepší článek s právní tematikou "Ukaž svou kreativitu X.", kterou pořádá CODEXIS ACADEMIA, ve spolupráci s redakcí právního portálu Právní prostor.cz a Svazem průmyslu a dopravy.


[1] Kaleagasi, Bartu. A New AI Can Write Music as Well as a Human Composer [online]. Futurism.com, 3. září 2017 [cit 23. března 2023]. Dostupné z: A New AI Can Write Music as Well as a Human Composer (futurism.com)

[2] Stokel-Walker, Chris. ChatGPT listed as author on research papers: many scientists disapprove [online]. Nature.com, 18. ledna. 2023 [cit. 23. března 2023]. Dostupné z: ChatGPT listed as author on research papers: many scientists disapprove (nature.com)

[3] TELEC, Ivo. In: TELEC, Ivo, TŮMA, Pavel. Autorský zákon, Komentář. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2019, s. 91-92

[4] § 5 odst. 1 AutZ (zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů)

[5] Takovou entitou mohou být kromě umělé inteligence rovněž zvířata (srov. známý případ Naruto vs. Slater, ve kterém soud řešil autorské právo k fotografii pořízené makakem)

[6] § 2 odst. 1 AutZ

[7] Nejvyšší soud: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2009, sp. zn. 30 Cdo 4924/2007, bod 15

[8] Soudní dvůr EU: Rozsudek ze dne 16. července 2009 Infopaq International A/S v. Danske Dagblades Forening, C-5/08, bod 34-37

[9] Soudní dvůr EU: Rozsudek ze dne 1. prosince 2011, Eva-Maria Painer v. Standard VerlagsGmbH a další, C-145/10, bod 88 a 89

[10] Usnesení Evropského parlamentu 2020/2015(INI) ze dne 20. října 2020, o právech duševního vlastnictví při vývoji technologií umělé inteligence, bod 14

[11] Tak tomu bylo např. v případě projektu The Next Rembrandt, kde byli programátoři těmi, kteří vytvářeli konkrétní dílo a činili kreativní rozhodnutí (např. upravovali vzdálenost očí), srov. The Next Rembrandt. [cit. 1. dubna 2023]. Dostupné z: https://www.nextrembrandt.com/

[12] AMOS, Zachary. What You Should Know About Black Box AI [online]. ReHack.com, 24. února 2023 [cit. 3. dubna 2023]. Dostupné z: What You Should Know About Black Box AI - ReHack

[13] Roman V. Yampolskiy. Unpredictability of AI, 2019 [online]. Dostupné z: (PDF) Unpredictability of AI | Roman Yampolskiy - Academia.edu

[14] Srov. Bing Image Creator. Dostupné z: Tvůrce obrázků z Microsoft Bingu

[15] TELEC, Ivo. In: TELEC, Ivo, TŮMA, Pavel. Autorský zákon, Komentář. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2019, s. 17

[16] GUADAMUZ, Adres. Should robot artists be given copyright protection? [online]. theconversation.com, 26. června 2017 [cit. 3. dubna 2023]. Dostupné z: Should robot artists be given copyright protection? (theconversation.com)

[17] MACKO, Lukáš. Artificial Intelligence as a Challenge to Copyrith of the New Age. In: KLUČKA, Ján, BAKOŠOVÁ, Lucia, SISÁK, Ľuboslav (eds.). Artificial Intelligence from the Perspective of Law and Ethics: Contemporary Issues, Perspectives and Challenges. Prague: Leges, 2021, str. 139

[18] Usnesení Evropského parlamentu 2020/2015(INI) ze dne 20. října 2020, o právech duševního vlastnictví při vývoji technologií umělé inteligence, bod 13: „(…) v tomto ohledu se domnívá, že by nebylo vhodné, aby technologie umělé inteligence měly právní subjektivitu, a poukazuje na negativní dopad takové možnosti na pobídky pro lidské tvůrce“

[19] TELEC, Ivo. In: TELEC, Ivo, TŮMA, Pavel. Autorský zákon, Komentář. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2019, s. 17

[20] U. S. Copyright Office. Copyright Registration Guidance: Works Containing Material Generated by Artificial Inteligence [online]. federalregister.gov, 16. března 2023 [cit. 3. dubna 2023], Dostupné z: Federal Register :: Copyright Registration Guidance: Works Containing Material Generated by Artificial Intelligence

[21]Tak tomu činí např. společnost Microsoft v bodě 7 Podmínek pro konverzační prostředí služby Bing a nástroj Image Creator[cit 30. března 2023]. Dostupné z: Nový Bing – další informace

[22] Taková fikce přitom není našemu právnímu řádu cizí, na základě § 2 odst. 2 AutZ se poskytuje autorskoprávní ochrana i v něm vyjmenovaným výtvorům, které nenaplňují všechny pojmové znaky díla podle prvního odstavce

[23] Copyright, Designs and Patents Act 1988 (chapter 48, updated on November 26, 2020), section 178

[24] ibid, section 9 (3)

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články