Konferenci, jejímž mediálním partnerem byl i tentokrát Právní Prostor, zahájil tradiční blok o kybernetické bezpečnosti. Panelovou diskusi, které se účastnil zástupce armády, zástupce rozvědky a ředitel úřadu pro kybernetickou bezpečnost moderoval Radim Polčák. Brig. gen. František Ridzák i plk. Kamil Tichý hovořili o potřebě většího počtu IT odborníků v armádě a rozvědce. Ředitel úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, Dušan Navrátil, zhodnotil českou legislativu - zákon o kybernetické bezpečnosti - jako jeden z nejkvalitnějších v rámci Evropské unie. Dále se diskuse stočila ke spolupráci mezi jednotlivými bezpečnostními složkami, mezinárodní spolupráci, kybernetickým zbraním aj.
Kromě svého zahájení sestávala konference vždy ze dvou paralelních sekcí. První den to byla Právní informatika a Výzkumná data a zdravotnictví, druhý den to byla Ochrana osobních údajů a dvě sekce Elektronické důkazy a Vyvažování práv a zájmu v autorském právu.
Na úvod Právní informatiky prezentoval Jakub Harašta svůj akademický projekt automatické extrakce referencí ze soudních rozhodnutí, který je v tuto chvíli ve své polovině neboť zatím došlo pouze k vytvoření vstupního datasetu pro potřeby vývoje umělé inteligence. Jakub Harašta hovořil o problematice jednotného zpracování textu anotátory a o extrémní časové a personální náročnosti.
Další vstup v této sekci měl Ondřej Antoš, který se konference účastnil pouze virtuálně a svoji prezentaci prováděl z USA prostřednictvím Skypu. Antošova společnost vyvinula nástroj pro automatickou analýzu textu amerických licenčních smluv. Zájem publika si získal zejména výrokem, že podle analýzy pouze 5% smluvních ustanovení je důležitých - zbývající část jsou jednak ustanovení, která se v konkrétním typu smlouvy pravidelně opakují a jednak ustanovení, která se nepoužívají při litigaci. V diskusi zazněly také obavy, zda tento nástroj nepřipraví o práci stovky tisíc právníků, kteří se čtením smluv živí. Podle autorů tohoto nástroje pouze umožní těmto právníkům "žít život jako normální člověk" a věnovat se skutečně důležitým právním otázkám.
Pavel Gardavský nechal posluchače nahlédnout pod pokličku do fungování zákonů pro lidi - popsal zde strukturu dokumentů, typy jednotlivých vazeb apod., neopomněl upozornit na novinky. Jiří Effler za právní informační systém ASPI prezentoval na několika případových studiích rozhodování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže tzv. justiční tokogramy, které na základě citační analýzy umožňují sledovat vývoj argumentace v rámci konkrétní kauzy, zejména uživateli poskytují prostřednictvím diagramu s doplňujícími informacemi přehled o tom, kterými správními a soudními instancemi kauza prošla.
Jakub Míšek a Jakub Klímek na závěr čtvrteční sekce prezentovali úskalí při vytěžování dat z veřejné databáze, konkrétně živnostenského rejstříku, se zaměřením jak na technické, tak právní problémy. Technické problémy představovala především nepřehledná a nepraktická dokumentace datového rozhraní, právní problémy pak představovaly otázky, zda jde vůbec o open data a zda je možno živnostenský rejstřík legálně vytěžovat.
Páteční část tvořily dva bloky věnované ochraně osobních údajů a to díky novému nařízení o ochraně osobních údajů (tzv. GDPR), kdy všechny příspěvky nějakým způsobem reflektovaly nové nařízení a jeho dopady do právní praxe.
Daniela Havlíková z úřadu pro ochranu osobních údajů představila nové nařízení ePrivacy, které by mělo být ke GDPR zvláštním předpisem. Jiří Smejkal v diskusi zarytě tvrdil, že žádné další nařízení vedle GDPR není potřeba. Následovala jeho prezentace, kde se zabýval právními otázkami spojenými s dynamickým biometrickým podpisem, jako nové formě zaručeného elektronického podpisu podle GDPR. Eva Fialová se zase ve vztahu ke GDPR zabývala problematikou automatizovaného rozhodování podle automatizovaně zpracovaných osobních údajů, resp. podmínkami, za kterých to GDPR připouští. Dušan Šoltés na závěr první poloviny této sekce představil dlouhou řadu problémů a úskalí při praktické aplikaci ochrany osobních údajů v oblasti e-governmentu.
Praktickými otázkami otevřel další sekci i Jan Tomíšek, který se zabýval principem odpovědnosti podle GDPR (accountability) a to nejen jako povinností zavést vhodná a účinná opatření, ale také jako povinností dodržování těchto opatření na vyžádání prokázat. S kybernetickou bezpečností souvisel další příspěvek Františka Kasla, který se týkal právních aspektů zabezpečení firemních sítí obsahujících osobní údaje. Sekci ochrany osobních údajů uzavřel František Nonnemann prezentací o tom, jak se principy ochrany osobních údajů konkrétně projevují v bankovním sektoru.
Sekci zabývající se tématem elektronických důkazů otevřel svým příspěvkem na téma Data retention v právním řádu ČR po rozsudcích Soudního dvora EU Miroslav Uřičař. Připomenul zásadní rozhodnutí SDEU a jejich vliv na současný stav úpravy data retention v jednotlivých členských státech. Kateřina Jamborová z ministerstva vnitra mu potom z části oponovala a ve svém příspěvku řešila především klíčové otázky týkající se typu dat a doby, po kterou je nutné je uchovávat. Marcela Tittlová na konec sekce posluchače seznámila s možnostmi používání důkazů získaných zásahem do práva na soukromí ve slovenském trestním řízení.
Matěj Myška zahájil poslední sekci konference týkající se vyvažování práv a zájmů v autorském právu příspěvkem o výjimkách a omezeních autorského práva v českém právním řádu, na který navazovali další řečníci a především více než živá diskuze. Příspěvky Zuzany Adamové (Rozšířená kolektívna licencia v slovenskom autorskom práve), Jana Zibnera (Uvolnění folklóru od kolektivní správy) a Petra Molnára (Přiměřenost licenční odměny) ukázaly, že především téma kolektivní správy, výše odměny za ni a působnost jednotlivých správců je rozhodně aktuální, což doložil i poslední příspěvek konference, který přednesla Anna Drgová.
Organizátorům a jejich partnerům patří velký dík za uspořádání této konference, která přinesla mnoho zajímavých názorů, podnětů a postřehů do diskuse o aktuálních tématech českého práva a informačních technologií.
Diskuze k článku ()