Přístup k digitálnímu obsahu kdekoliv v EU bez omezení

Cestování se stává stále dostupnějším a vysoká mobilita obyvatel nejen na území EU je již každodenní samozřejmostí. Pro mnohé se zároveň nově cestování stane zábavnějším, neboť neomezený přístup k filmům, sportovním přenosům, hudbě, elektronickým knihám a hrám se výrazně zjednoduší. Co dnes často nebylo standardem, bude brzy pro všechny poskytovatele digitálního obsahu na území EU povinností.

advokátní koncipient, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
Partner, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
Foto: Fotolia

S cílem odstranit bariéry přenositelnosti on-line služeb v rámci států EU došlo v rámci strategie pro jednotný digitální trh k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu („nařízení“). Konečné znění nařízení, které bylo publikováno v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. června a vstoupilo v platnost ke dni 20. července, se zaměřuje na on-line služby chráněné právem autorským a jinými souvisejícími právy, včetně audiovizuálních mediálních služeb, a sleduje sjednocení právní úpravy členských států formou bezprostředně použitelného a závazného nástroje. Poskytovatelé služeb placeného obsahu on-line jsou dle těchto pravidel povinni zajistit spotřebitelům neomezený přístup k předplacenému on-line obsahu, pokud se tito dočasně nacházejí v rámci EU mimo členský stát svého bydliště. Příkladem mohou být zejména platformy s videem na vyžádání (Netflix, HBO Go, Amazon Prime, Mubi, Chili TV), televizní služby on-line (Viasat‘s Viaplay, Sky‘s Now TV, Voyo), hudební streamingové služby (Spotify, Deezer, Google Music) nebo platformy pro hraní her on-line (Steam, Origin).

Nařízení tak bezprostředně souvisí s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o řešení zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na vnitřním trhu kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků ze dne 25. 5. 2016, COM(2016) 289 final. Toto nařízení o tzv. geo-blockingu část týkající se služeb poskytujících digitální obsah chráněný autorským právem ze své působnosti přímo vylučuje. Nařízení o přenositelnosti on-line služeb tak zaplňuje tuto legislativní mezeru s cílem zajistit, aby poskytovatelé on-line služeb nemohli jejich uživatele diskriminovat na základě jejich aktuální zeměpisné polohy

Za předpokladu, že poskytovatel služby získal potřebné licence a práva v zemi, kde má uživatel služby v rámci EU své bydliště, tak bude mít tento poskytovatel veškerá práva potřebná k tomu, aby poskytl přístup ke službě svým uživatelům i v jiných členských státech EU. Poskytovatelé on-line obsahu dále pro zamezení podvodného jednání a zajištění řádné identifikace uživatele ověří členský stát jeho bydliště i pobytu prostřednictvím jeho platebních údajů, existence smlouvy uzavřené na dálku, ověřením IP adresy uživatele či jiným obdobným způsobem.

Poskytovatelům on-line obsahu a držitelům příslušných práv duševního vlastnictví byla na přizpůsobení se novým pravidlům stanoveným předmětným nařízením dána lhůta 9 měsíců, tj. do 20. 3. 2018, kdy nařízení bude přímo aplikovatelné ve všech členských státech EU. Dostupnost předplacených služeb poskytujících on-line obsah v zahraničí nabyla navíc na významu s novými pravidly pro velkoobchodní ceny za roaming účinnými od 15. června 2017 (prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2286), neboť ti, kdo cestují, platí, s výhradou přiměřeného využívání, za mobilní internet ceny platné na domácím trhu, a to bez ohledu na to, kam v rámci EU vycestují.

Doporučení

Smluvní ujednání v rozporu s nařízením budou považována za nevymahatelná. V této souvislosti je vhodné, aby byla provedena kontrola a případná revize licenčních smluv mezi poskytovateli on-line obsahu a držiteli autorských a jiných souvisejících práv za účelem zajištění jejich plného souladu s nařízením. Další oblastí, v níž bude na přání držitelů autorských a jiných souvisejících práv zřejmě potřeba implementovat nezbytná opatření, je volba vhodného způsobu identifikace (ověření totožnosti) uživatele on-line služeb tak, aby nedocházelo k nežádoucímu porušování těchto práv ze strany neoprávněných uživatelů daných služeb. V neposlední řadě je možné, že omezováním přístupu k on-line službám na základě bydliště by mohlo v některých případech dojít k porušování právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže; i proto je vhodné, aby se poskytovatelé on-line obsahu na nový režim dobře připravili a vyhnuli se případným rizikům sankcí ze strany orgánů na ochranu hospodářské soutěže.


Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články