Stejně jako konference ČPIT byla konferencí dvoudenní. Letošní ročník byl dramaticky otevřen kyberneticky inscenovanou hrou – pětiminutovkou Radima Polčáka s prvním keynote speakerem Kennethem Geersem. Ten na pódiu univerzitního kina Scala se svým tématem Cyber War in Ukraine ještě napínavých 60 minut zůstal.
Kybernetická válka v perspektivě
Kenneth Geers je Non-Resident Senior Fellow Atlantické rady, externí lektor univerzity Taras Shevchenko National University of Kyiv na Ukrajině a ambasador NATO Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence v Estonsku. Strávil dvacet let ve vládních organizacích (US Army, NSA, NCIS, NATO) a byl Senior Global Threat analytikem ve společnosti FireEye. Jistě byl tedy jedním z nejzajímavějších přednášejících a čtenáře, které téma zajímá, potěší publikace Cyber War in Perspective (v plné verzi zde), kterou vydalo NATO Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence několik dnů po konferenci. Jak zmiňuje Jakub Harašta na blogu Ústavu práva a technologií MU Brno: „Kniha je rozsáhlou případovou studií kybernetických operací probíhajících v rámci konfliktu na Ukrajině. Z těchto analytických poznatků potom autorský kolektiv vyvozuje taktické i strategické závěry pro budoucí konflikty podobného typu a pro budoucnost kybernetické války (jakkoli se na knize podílel i odpůrce tohoto konceptu, Martin Libicki, jehož kapitola vysvětluje, proč ani v tomto případě není možné mluvit o kybernetické válce)“.
Martin Libicki nepředstavuje jedinou myšlenkovou odchylku v rámci autorského kolektivu, jak potvrdila přednáška Kennetha Geerse, jenž se k jednotlivým částem publikace vyjádřil a jenž poskytl samostatnou přednášku také studentům FSS MU (záznam v původním znění zde). Kenneth Geers, s apelem na pozoruhodný případ STUXNET (počítačový červ), poukázal na určitou relativitu výroku dalšího ze spoluautorů publikace Jamese A. Lewise, ve kterém se říká, že úspěchem v rámci geopolitických účinků (dle metriky taktické a strategické) je účinek pozorovatelný v reálném světě a Geers proto doplnil, že STUXNET jako takový měl ambici zůstat neviditelný, neodhalen a nepozorován, tajně modifikovaná data se navenek jevila jako správná a původní.
Kenneth Geers v úvodu své přednášky zmínil Tallinský manuál, na kterém pracoval jako technický expert. Příručka mapuje pohled mezinárodního práva na vedení války v kyberprostoru. Pokud dění na tomto poli nesledujete, doporučujeme začít článkem Martina Horyny ke kybernetickým válkám, který vychází z přednášky kapitána Pascala Brangetta. Jak Kenneth Geers, tak i Pascal Brangetto působí v NATO Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence (CCDCOE) v Estonsku.
Nejen možnost snadného šíření informace, ale také její tajné a nezpozorovatelné modifikace jsou v kyberprostoru efektivním moderním nástrojem ovlivňování veřejného mínění. To představuje v konečném důsledku spolu se strategickými cíli útočníka nebezpečný aspekt kybernetické války.
Je třeba si uvědomit, jak agresivní mohou útoky potenciálně být a kam mohou směřovat, hledat v nich (datech) logiku. Počet a vážnost kybernetických útoků vzrůstá obyčejně v přímé návaznosti na politické konflikty. Kybernetický útok má stále větší potenciál stát se náhradou klasických vojenských operací zahrnující řízené střely, stíhací letouny překračující hranice atd. Stejně dobře jako běžnému uživateli, slouží kyberprostor ve smyslu kolektivizace informací a šíření poznatků špionážím a příslušníkům armády, což může být velice rychle převáděno do politických a válečných hodnot. A ačkoli prozatím nelze hovořit o okázalých kybernetický útocích, Geers je přesvědčen, že by bylo chybou na ně čekat.
Sociální média
Druhý keynote speaker, zástupce sociologistické části Cyberspace, byl Jörg Matthes, profesor komunikačních věd na University of Vienna. Jörg Matthes se nejen v rámci svých výzkumů zaměřuje především na efekt reklamy a médií. V rámci jeho řeči byli akcentováni především mladí uživatelé kyberprostoru a možnosti ovlivňování a motivování k volební účasti/politickým aktivitám. Pokles počtu mladých v řadách voličů je evidentní po celém světě, v rámci UK je účast 44%, celosvětově potom 65% (Ipsos 2010). Mladí lidé mají všeobecně menší zájem o politické dění a sociální síť není jejich primárním zdrojem informací. Zároveň však neustále odhalují (nebo je možné odhalit), co je oním primárním zájmem, jsou neustále propojení, v podstatě ve spojení s celým světem vyrostli a mají možnost vyjádřit svůj názor více než kdy dříve. To podle Matthese přímo vybízí k otázkám týkajícím se významu této skutečnosti pro demokracii a celý politický systém, podle něj lze sítě považovat za velkou politickou příležitost. Nesmíme však zapomínat na to, že primární zájmy mladých (sport, filmy, přátelé, hudba…) přímo soutěží s politickými informacemi. Aby informace, kterým jsou uživatelé kyberprostoru vystaveni (nejsou výsledkem jejich vlastního hledání), vzbudily zájem, měly by být relevantní.
Nebylo snadné odhadnout, která z paralelních přednášek druhého dne konference bude ta nejpovedenější. Program třináctého ročníku Cyberspace předkládáme jako důkaz.
Kybernetická bezpečnost a mezinárodní internetové právo
V rámci bloku Cybersecurity a Cybercrime zaujaly například přednášky jako Concept of „damage“ in the digital world (Pedro Miguel Venâncio), An Evaluation of the Analogy Between Nuclear and Cyber Deterrence (Joseph Cirenza), statistikami bohatá Lithuanians online news readers; Dutch online buyers: How much are Europeans concerned about cyber security? (Natalija Valavičienė, Inga Gaižauskaitė) nebo výborná Attribution Matters: State Responsibility for Cyber Operations of Non-State Actors od Kubo Mačáka.
Přičítání odpovědnosti státu v rámci kybernetických operací je velkou výzvou pro v základu konzervativní podstatu samotného práva, a to také proto, že problematika leží někde na pomezí práva a technologií a oblast, obzvlášť potom v mezinárodním kontextu, není dostatečně kodifikovaná. Kubo Mačák, vyučující na britské University of Exeter, v rámci svého příspěvku prezentoval nejen současný vývoj státních technologických kapacit odhalovat kybernetické útoky v rámci mezinárodního práva, ale také návrhy eliminující nedostatky potenciálu zákona regulovat protiprávní kybernetické chování. Zároveň podrobil kritické analýze aplikovatelnost přísných testů kontroly dle de lege lata v kyberprostoru. V souvislosti s tím poukázal na článek 8 Návrhu Komise OSN pro mezinárodní právo (Návrh článků o odpovědnosti států za mezinárodně protiprávní chování), který je na mezinárodním poli výchozím bodem seriózních diskuzí, ale stále nezávaznou právní úpravou. Článek 8 se opírá o tři základní autonomní standardy, atributy v připisování odpovědnosti státu, a to o pokyny, řízení a kontrolu. Podle čl. 8 Návrhu je jednání soukromých osob či skupiny soukromých osob považováno za jednání státu, pokud dané soukromé osoby jednají podle pokynů nebo pod řízením a kontrolou ze strany státu. Klíčovou se tedy stává ona skutečná vazba mezi státem a soukromou osobou. Kubo Mačák zhodnotil jak potenciální užitek, tak limity Návrhu na pozadí skutečných a hypotetických kybernetických útoků.
Zajímavá debata se potom rozvinula k tématům bloku International Internet law Geoblocking and Evasion of Geoblocking – Technical Standards and the Law (Marketa Trimble) a From Delphi to DELFI: online news sites as „Supplicants“ and the ambiguity of legal prophecies (Nicholas Gervassis).
Náboženství v kyberprostoru
Skutečně zajímavým experimentem byla přednáška z bloku Religion in Cyberspace Online Publishing for the Caliphate; ISIS magazine Dābiq (Dominik Schlosser). Dominik Schlosser se věnoval tématu virtuálního prostředí v rukách Islámského státu, který v něm už dávno objevil obrovský potenciál šíření zpráv a získávání přívrženců. Jedním z pozoruhodných příkladů je online magazín Dābiq, prvně publikovaný v červenci 2014 v několika jazycích. Magazín je propagandistickým nástrojem samozvaného Islámského státu věnující se, jak sám prohlašuje, tématům jednoty, hledání pravdy, migrace, svaté války a komunity. Zatímco probíhala rozsáhlá vědecká zkoumání velmi sofistikovaných internetových aktivit Islámského státu (zahrnující Twitter, sociální sítě, Android aplikace, hashtag kampaně a videa), tomuto magazínu bylo věnováno daleko méně pozornosti navzdory jeho vzrůstajícímu mediálnímu šíření.
Schlosser podrobil magazín obsahové analýze v několika strategických rovinách, což bylo zajímavé obzvlášť z psychologického hlediska a pochopení snah ISIS. Pokud prolistujete Dābiq, zjistíte, že jde mimo jiné o časopis oslavující maskulinitu. Je plný graficky vysoce kvalitních a podbízivých ilustrací, foto reportáží, aktuálních událostí a informativních článků týkajících se ISIS. Často v něm najdete exploze, zkrvavená těla nepřátel Islámského státu nebo smějícího se islámského hrdinu s plnovousem. Magazín velice sofistikovaně pracuje s lidskou myslí a útočí hned na několik našich smyslů. Graficky líbivým a zároveň emocionálně chytlavým vyobrazením prezentuje vítězství IS, vykresluje své romantické představy zlatého věku Islámu a předkládá čtenáři předzvěst slávy nového chalífátu založeného na svaté válce. Vydání čísla 12 obsahuje celou šňůru teroristických útoků včetně těch z Paříže, teroristy prezentuje jako rytíře z pohádky bojujících za čest Muslimů a útočí na legitimitu ostatních islámských frakcí. Titulní strana dvanáctého čísla tvoří reportážní fotografie ze zásahu na místě teroru, je však graficky optimalizována tak, že působí na smysly zcela jinak, než by normálně fotografie tak syrového formátu působila. Na rozdíl od časopisu Inspire náležejícího Al-Kaidě, který se soustředil na vybízení svých čtenářů k odvaze útočit ve stylu vlka samotáře, Dābiq cílí na legitimitu Islámského státu a chalífátu a zároveň se snaží Muslimy ve světě přesvědčit k emigraci.
Konferenční program završily vyčerpávající přednášky bloku Privacy and Surveillance (ochrana osobních údajů) The Apple That Fell Far From Poisonous Tree Migrating Constitutional Ideas Protecting E-Privacy in a Fair Trial? (Márton Sulyok) a The legal status of Article 29 Working Party opinions in EU data protection law: a case study of the UK and Dutch courts (Bo Zhao).
Třináctka byla pro mezinárodní konferenci Cyberspace určitě šťastným číslem. Poznatky redakce Právního prostoru se opět navrací k počátečnímu výroku Kennetha Geerse - v kyberprostoru je třeba hledat logiku, a je třeba předvídat, kam jeho uživatelé míří.
Diskuze k článku ()