Právo domáhat se výmazu důvodů odvolání z funkce člena orgánu v obchodním rejstříku

Ve svém nedávném rozhodnutí se Nejvyšší soud ČR zabýval především otázkou, zda náleží odvolanému a z obchodního rejstříku vymazanému jednateli společnosti právo bránit se proti zápisu skutečností souvisejících s jeho odvoláním, resp. výmazem z obchodního rejstříku dle § 101 odst. 2 zákona o veřejných rejstřících (dále jen „ZoVR”), zejména tedy situací, kdy v souvislosti s odvoláním a výmazem jednatele z obchodního rejstříku je současně do obchodního rejstříku zapsán důvod odvolání jednatele.[1]

vedoucí advokát, PEYTON legal advokátní kancelář s.r.o.
právní asistentka, PEYTON legal advokátní kancelář s.r.o.
Zápisy do katastru
Foto: Fotolia

Obecně k podání návrhu na zápis

Oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku má primárně zapisovaná osoba, tj. společnost (dle § 11 odst. 1 ZoVR). Zákon o veřejných rejstřících stanoví hned několik výjimek, kdy návrh může podat i jiná osoba než sama společnost nebo zákonem určená osoba. Jednou z nich je situace, kdy osoba zákonem pověřená (povinná) k podání návrhu na zápis nesplní svou povinnost návrh podat do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla. Pak může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku (dle § 11 odst. 3 ZoVR). 

Pokud zákonem stanovený navrhovatel svou povinnost nesplní, je tímto postupem poskytována možnost osobám, které jsou jeho nečinností dotčeny, se určitým způsobem bránit, respektive ve vlastním právním zájmu jednat místo něho. Lze nicméně dovodit, že je-li i před uplynutím této lhůty zřejmé, že návrh nebude podán, a budou-li pro to věcné důvody, lze návrh podle § 11 odst. 3 ZoVR podat i před uplynutím 15 dnů. Typicky to může být např. odvolaný člen orgánu právnické osoby, dědic toho, kdo dal souhlas s užitím jména v názvu právnické osoby při odvolání souhlasu (§ 133 odst. 3 OZ), vlastník domu, který nedal nebo zrušil souhlas k umístění sídla (§ 136 OZ a § 14) apod.[2] 

Další výjimkou je § 101 odst. 2 ZoVR, který stanoví, že osoby zapisované podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby se mohou v případě svého výmazu z veřejného rejstříku domáhat změny zápisu také tehdy, byl-li proveden jinak než podle § 98 ZoVR. Toto ustanovení zajišťuje možnost bránit se proti neoprávněnému výmazu z veřejného rejstříku osobám zapisovaným do rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby, které nejsou podle § 84 ZoVR účastníky rejstříkového řízení, a nemohou proto podat odvolání proti rozhodnutí soudu o jejich výmazu z veřejného rejstříku.

Bránit se výmazu nebo změny zápisu mohou tyto osoby jak v případě, byl-li zápis proveden na základě fikce (viz § 101 odst. 1 ve spojení s § 98 ZoVR), tak v případě, že byl zápis proveden na základě usnesení soudu. Proto musí rejstříkový soud těmto osobám zaslat do 3 pracovních dnů ode dne zápisu jejich výmazu do veřejného rejstříku s přiměřeným použitím § 102 ZoVR oznámení o tomto zápisu a informaci o jeho obsahu. Takové oznámení může rejstříkový soud učinit zasláním rozhodnutí o jejich výmazu, popř. zasláním výpisu z obchodního rejstříku obsahujícího jejich výmaz.[3] A právě tímto ustanovením se Nejvyšší soud v předmětném řízení zabýval.

Právo odvolaného člena domáhat se výmazu důvodů odvolání

Dovolatel, jakožto odvolaný jednatel společnosti, uplatnil námitky proti zápisu důvodů, pro něž měl být z funkce jednatele valnou hromadou odvolán, které byly zapsány spolu s výmazem jeho osoby jako jednatele společnosti v rubrice „ostatní skutečnosti“. Odvolací soud ve shodě s rejstříkovým soudem posoudil námitky dovolatele dle § 11 odst. 3 ZoVR, kdy je zamítl s odůvodněním, že dovolatel není osobou oprávněnou k podání návrhu, neboť důvody jeho odvolání z funkce jednatele nejsou tzv. rozhodnými skutečnostmi, na něž odkazuje § 25 odst. 1 písm. j) ZoVR, a tedy návrh na jejich výmaz může podat pouze zapsaná osoba.

Nejvyšší soud ovšem zaujal opačné stanovisko a návrh dovolatele, resp. jeho podání námitek vůči zápisu, posoudil nikoliv jako podání návrhu dle § 11 odst. 3 ZoVR, ale jako opravný prostředek dle § 101 odst. 2 ZoVR. Účelem § 101 odst. 2 ZoVR je umožnit osobám zapisovaným podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby uplatnit námitky proti jejich výmazu a dosáhnout tak shody zápisu se skutečným stavem, nikoliv přiznat těmto osobám možnost brojit proti správnosti všech zapsaných skutečností. Gramatickým výkladem § 101 odst. 2 ZoVR by tak bylo možné dovodit, že toto ustanovení neumožňuje postup, který dovolatel zvolil, tedy domáhat se výmazu důvodů odvolání z funkce jednatele. Nejvyšší soud uzavřel, že gramatický výklad představuje toliko prvotní přiblížení se textu právní normy obsažené ve vykládaném ustanovení a při posouzení oprávnění dovolatele je třeba vyložit toto ustanovení teleologicky, tedy vycházet nikoli z doslovného znění, ale z jeho účelu.

Skutečnosti, jejichž výmazu se dovolatel domáhal, úzce souvisí (a jsou nerozlučně spojeny) právě s výmazem osoby dovolatele jako jednatele společnosti z obchodního rejstříku. Je-li dovolatel oprávněn domáhat se změny zápisu v případě svého výmazu z obchodního rejstříku, musí mu též svědčit oprávnění domáhat se změny (výmazu) zápisu důvodů, pro něž byl z obchodního rejstříku vymazán, resp. v případě odvolání z funkce jednatele valnou hromadou i důvodů, pro které měl být odvolán.[4] Nejvyšší soud tak zásadním způsobem rozšířil okruh skutečností, jejichž výmazu se mohou dle zákona oprávněné osoby dovolávat a upustil tak od restriktivního jazykového výkladu, který toto právo přiznával pouze dotčeným osobám odvolat se proti svému výmazu z obchodního rejstříku.

Nicméně nehledě na nově judikovanou možnost podat návrh na výmaz ostatních skutečností dle § 101 odst. 2 ZoVR, stále platí, že v rámci takto iniciovaného řízení se navrhovatel, v tomto případě odvolaný jednatel, nemůže domáhat přezkumu platnosti, resp. vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, na základě něhož byl ze své funkce odvolán. V řízení podle § 101 ZoVR nebo případně ve spojení s § 117 ZoVR soud totiž nemůže posuzovat platnost usnesení nejvyššího orgánu právnické osoby, které bylo podkladem pro zápis. Tyto závěry potvrdil dříve také například Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. 7 Cmo 232/2017, podle něhož je soud oprávněn přezkoumávat platnost rozhodnutí nejvyššího orgánu právnické osoby pouze v řízení o vyslovení neplatnosti takového rozhodnutí, s tím, že: „...v jakémkoliv jiném řízení již soud není oprávněn přezkoumávat platnost usnesení valné hromady (…), a to ani jako prejudiciální otázku. Ani v řízení dle § 101 ZoVR (či dle § 101 ve spojení s § 117 ZoVR) coby rejstříkovém řízení sui generis nelze činit přezkum platnosti usnesení valné hromady (…).“ 

Vyrozumění o zápisu důvodů odvolání a obrana proti němu

V návaznosti na první závěr ohledně práva domáhat se změny zápisu důvodů, které bezprostředně souvisejí s výmazem dané osoby (viz výše), Nejvyšší soud následně dovodil, že rejstříkový soud má taktéž povinnost vyrozumět vymazávaného jednatele nejen o samotném výmazu jeho osoby z obchodního rejstříku, nýbrž i o případném zápisu důvodů, pro něž mu měla funkce jednatele zaniknout (§ 101 odst. 2, část věty za středníkem § 102 ZoVR).[5] Odvolávaná, resp. vymazávaná osoba má tak možnost se včas bránit odvoláním proti svému výmazu nebo proti zápisu jiných skutečností.

K odvolání proti výmazu či zápisu musí být přiloženy relevantní listiny dokazující v odvolání tvrzené skutečnosti (v závislosti na důvodech odvolání). Důležité je přitom rozlišovat kontext, v jakém se proti výmazu či zapisované skutečnosti daná osoba brání. V řízení před rejstříkovým soudem se lze bránit výmazu například na základě listiny, z níž důvod výmazu nevyplývá, na základě zfalšované listiny nebo na základě zdánlivého usnesení valné hromady – v těchto případech v rámci řízení před rejstříkovým soudem soud vychází z doložených listin a může rovnou rozhodnout o relevanci odvolání proti výmazu. Jinak tomu je ovšem u výmazu na základě usnesení trpící vadou způsobující jeho neplatnost (viz též v článku výše). Zde musí nejdříve proběhnout zvláštní řízení o vyslovení neplatnosti usnesení a až následně se může rejstříkový soud zabývat důvodností provedeného výmazu. 

Pokud by soud důvody odvolání z funkce v obchodním rejstříku nakonec vymazal, nebyly by již zobrazeny v aktuálním výpisu z obchodního rejstříku. Tato skutečnost, tj. jejich zápis a následný výmaz by byl i nadále zjistitelný v úplném výpisu z obchodního rejstříku. V úplném výpisu z obchodního rejstříku zůstanou i nadále bez možnosti se jich zbavit, jak ostatně vyplývá z usnesení Ústavního soudu III. ÚS 767/08 ze dne 12. 2. 2009, kterým potvrdil závěry Nejvyššího soudu, totiž že „..nelze povolit výmaz skutečnosti zapsané do obchodního rejstříku tak, aby z úplného znění rejstříkové vložky nebylo patrno, že byl takový zápis proveden a následně vymazán. Pokud by se dříve zapsané údaje z „historie“ obchodního rejstříku vymazaly … ztrácelo by pořízení tzv. úplného výpisu z obchodního rejstříku smysl.“ Byť se mnohdy jedná o zapsané a následně vymazané nepravdivé a zavádějící informace, které mohou mít negativní dopad na reputaci a profesní život dotčených osob, jakož tomu u důvodů odvolání z funkce v rámci například nepřátelského převzetí nebo jiných společnických / akcionářských konfliktů bývá, nelze se domoci jejich „definitivního“ odstranění z obchodního rejstříku. Skutečnost, že rozhodnutí, na jehož základě došlo k zápisu určité skutečnosti do obchodního rejstříku, bylo následně zrušeno, protože bylo vydáno neprávem, lze případně alespoň částečně promítnout zápisem těchto provázejících okolností právě do „ostatních skutečností“. 

Závěr

Nejvyšší soud svým rozhodnutím významně posunul výklad zákona a nově umožnil odvolanému, resp. vymazanému členovi obchodní korporace domáhat se výmazu důvodů jeho odvolání z obchodního rejstříku v řízení dle § 101 odst. 2 ZoVR. Zároveň dovodil povinnost rejstříkových soudů o zápisu těchto důvodů dotyčného vyrozumět (stejně jako o jeho výmazu). Nejvyšší soud tímto tak otevřel stavidla nárůstu řízení ohledně domáhání se obrany proti zápisu důvodů odvolání z funkce členů orgánu právnických osob, neboť dosavadní judikatura ani odborná literatura takové právo odvolanému členovi nepřiznávala. V jakém rozsahu tato agenda rejstříkových soudů naroste a jak na to budou svou rozhodovací praxí reagovat, ukáže až budoucnost.

V případě jakýchkoli dotazů týkajících rejstříkových řízení, jakož jiných otázek věcně souvisejících s problematikou korporátního práva, Vám jsme k dispozici, neváhejte se proto na nás obrátit.

 


[1] Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1744/2022 ze dne 25. 1. 2023.

[2] HAVEL, Bohumil. § 11 [Podání návrhu na zápis]. In: DĚDIČ, Jan, HAVEL, Bohumil, JINDŘICH, Miloslav, ŠTENGLOVÁ, Ivana a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 31–32.

[3] ŠTENGLOVÁ, Ivana. § 101 [Obrana proti fikci zápisu]. In: DĚDIČ, Jan, HAVEL, Bohumil, JINDŘICH, Miloslav, ŠTENGLOVÁ, Ivana a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 351.

[4] Viz bod 18 usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1744/2022 ze dne 25. 1. 2023.

[5] Viz bod 19 usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1744/2022 ze dne 25. 1. 2023.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články