Významné změny nejen v oblasti restrukturalizace na obzoru
Potenciál až revolučních změn čeká oblast restrukturalizací a procesu oddlužení podnikatelů v rámci celé Evropské unie. Dlouho připravovaná směrnice má ambici zavést zcela nové procesy a postupy. Členské státy tak čeká nutnost významného zásahu do stávající vnitrostátní úpravy nejen insolvenčních řízení podnikatelů.
Cíle Směrnice
Rada Evropské unie schválila dne 6. června 2019 směrnici o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice 2012/30/EU (dále jen „Směrnice“). Směrnice si klade za cíl odstranit dosavadní rozdílnost v právních předpisech členských států týkající se postupů v případě tzv. preventivní restrukturalizace, a zároveň s tím zavadí celou řadu nových institutů.
Směrnice je postavena na následujících třech základních pilířích:
-
přístup podniků k účinné preventivní restrukturalizaci, jež zahrnuje restrukturalizační plán umožňující subjektům úplné či alespoň částečné pokračování v činnosti;
-
přístup poctivých podnikatelů k oddlužení v přiměřené době;
-
zlepšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení, a to zejména s cílem zkrátit jejich trvání.
Klíčové prvky Směrnice
Jak již název napovídá, jedním ze základních prvků Směrnice je úprava postupu v případě tzv. preventivní restrukturalizace, která by zjednodušeně měla spočívat v možnosti dlužníků předejít úpadku a ochránit životaschopný podnik přijetím restrukturalizačního plánu v době před stavem úpadku.
Podmínky preventivní restrukturalizace nejsou doposud v českém insolvenčním právu komplexně upraveny a budou vzdáleně připomínat pojetí reorganizace s tím rozdílem, že veškeré kroky by mohly být činěny do značné míry relativně neformálně s omezenou ingerencí soudů. Restrukturalizační plány budou schvalovány ze strany věřitelů a budou obsahovat zpravidla ekonomický výhled dalšího fungování společnosti a základní parametry zamýšlené restrukturalizace.
Směrnice dále obsahuje úpravu systému předběžných varování a přístupu k informacím, který by měl ve svém důsledku napomoci dlužníkům včas identifikovat stav úpadku. Směrnice dále zavádí zjednodušený přístup k oddlužení fyzickým osobám podnikatelům, přičemž doba, po jejímž uplynutí mohou být podnikatelé v úpadku zcela oddluženi, nesmí být delší než 3 roky. Směrnice přitom umožňuje rozšíření pravidel i na nepodnikatele.
Pro soulad s vnitrostátní úpravou tak bude nezbytné implementovat celou řad nových pravidel a postupů, které zásadním způsobem změní pravidla řešení potenciálně úpadkového stavu pro podnikatele.
Časový rámec implementace Směrnice
Očekává se, že Směrnice bude v průběhu léta publikována v Úředním věstníku Evropské unie, přičemž od té doby začne plynout lhůta pro implementaci jejích pravidel. K zavedení prvních změn by mělo dojít do dvou až tří let.
Ambice Směrnice jsou skutečně veliké. Ačkoli Směrnice cílí na přiblížení právních řádů, vágní pravidla umožňují značný prostor pro uvážení. Zákonodárce tak čeká nelehký úkol, který si vyžádá zřejmě celou řadu úprav nejen do insolvenčních předpisů.
Další články
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?




