Nouzový stav nelze v trestních kauzách považovat za událost ohrožující zdraví lidí
Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu sjednotil dosavadní roztříštěnou rozhodovací praxi soudů ve věci právní kvalifikace krádeží spáchaných v době nouzového stavu.
Zatímco před vypuknutím pandemie koronaviru hrozil pachatelům trestného činu krádeže, jehož spácháním došlo ke způsobení škody na cizím majetku ve výši nikoliv nepatrné, trest odnětí svobody maximálně na dvě léta, za obdobné krádeže spáchané v době nouzového stavu byly v některých případech jejich pachatelům ukládány tresty až čtyřikrát vyšší. Tomu však nyní učinil přítrž Nejvyšší soud, když prostřednictvím svého právního názoru poskytl obecným soudům určité vodítko, jak předmětné ustanovení trestního zákoníku vykládat v kontextu aktuální situace.
Nouzový stav, pandemie a čtvrtý odstavec
Vyšší trestní sazba má svůj původ v ust. § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, který pachatele krádeže spáchané „… za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ penalizuje trestem odnětí svobody na 2 až 8 let. Doposud byl tuzemskými soudy nouzový stav takřka automaticky posuzován právě jako ona uvedená „jiná událost“, tedy jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby. Je však třeba připomenout, že toto ustanovení bylo do trestního zákoníku včleněno v souvislosti s rozsáhlými povodněmi v roce 2002, kdy bylo potřeba přísněji trestat především rabování opuštěných obydlí.
Subsumpce aktuální situace pod tzv. „čtvrtý odstavec“ se nejcitelněji dotkla především recidivistů, kteří tak byli za své protiprávní jednání sankcionování hned dvakrát ‑ jednou za recidivu v rámci ust. § 205 odst. 2 trestního zákoníku, podruhé za spáchání činu v době nouzového stavu na základě ust. § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku. A to i v případě, že se výše způsobené škody pohybovala v řádech několika desítek korun.
Litujeme, nepovedlo se načíst data.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Další články
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.
Uznání postoupené pohledávky za pravou
Postoupenému dlužníku zůstávají v souladu s § 1884 odst. 1 o. z. zachovány námitky vůči pohledávce, které měl v době postoupení. Občanský zákoník však v § 1884 odst. 2 o. z. rovněž stanoví, že jestliže dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
