Nouzový stav nelze v trestních kauzách považovat za událost ohrožující zdraví lidí
Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu sjednotil dosavadní roztříštěnou rozhodovací praxi soudů ve věci právní kvalifikace krádeží spáchaných v době nouzového stavu.
Zatímco před vypuknutím pandemie koronaviru hrozil pachatelům trestného činu krádeže, jehož spácháním došlo ke způsobení škody na cizím majetku ve výši nikoliv nepatrné, trest odnětí svobody maximálně na dvě léta, za obdobné krádeže spáchané v době nouzového stavu byly v některých případech jejich pachatelům ukládány tresty až čtyřikrát vyšší. Tomu však nyní učinil přítrž Nejvyšší soud, když prostřednictvím svého právního názoru poskytl obecným soudům určité vodítko, jak předmětné ustanovení trestního zákoníku vykládat v kontextu aktuální situace.
Nouzový stav, pandemie a čtvrtý odstavec
Vyšší trestní sazba má svůj původ v ust. § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, který pachatele krádeže spáchané „… za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ penalizuje trestem odnětí svobody na 2 až 8 let. Doposud byl tuzemskými soudy nouzový stav takřka automaticky posuzován právě jako ona uvedená „jiná událost“, tedy jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby. Je však třeba připomenout, že toto ustanovení bylo do trestního zákoníku včleněno v souvislosti s rozsáhlými povodněmi v roce 2002, kdy bylo potřeba přísněji trestat především rabování opuštěných obydlí.
Subsumpce aktuální situace pod tzv. „čtvrtý odstavec“ se nejcitelněji dotkla především recidivistů, kteří tak byli za své protiprávní jednání sankcionování hned dvakrát ‑ jednou za recidivu v rámci ust. § 205 odst. 2 trestního zákoníku, podruhé za spáchání činu v době nouzového stavu na základě ust. § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku. A to i v případě, že se výše způsobené škody pohybovala v řádech několika desítek korun.
Litujeme, nepovedlo se načíst data.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
